anouk de poulain ráda píše, básní, textuje (soliloqui), čmárá, fotí, stříhá, šije, plete, čte, hledá (se), dívá se, zakopává a poskakuje (hříbátko, nemotora jedno!), hladí lidi ve vlasech, krčí nos a špulí pusu, fouká bubliny a často (pro)sní celé dny i noci.

anouk depulénová má ráda písání, čmárání, focení, volnost a svobodu, svoje kreativní záchvaty, soliloqui, street art, design, černobílý fotky, francouzský herečky, jáchyma & filipa & psí vojáky, návštěvy černých koní u ní v pokoji, létací a skákací sny, noční tance, šašky a rolničky, líbání v dešti (a ve sněhu), zvuk klavíru a čela, svou rodinu a kamarády, vůni černé kávy, rozkládání nových novin. zbožňuje průhlednost hudby, vůni a praskot knížek, všechny své bratry, sylvii plath, václava hraběte, basquiata, matisse, warhola, fridu, pipi, mrakoplaše, básninky... samotu a smutek s kiliánem nedorym.

má ráda klučičí vůni a nahé bradavky, holčičí rty a vlasy, noční jízdu autem ve dvou, válení se v listí a ve sněhu, náušnice, když jí v létě naskočí na nose pihy a když jí někdo jezdí prsty po zádech... a cocorosie a své múzy.

nesnáší klauny, můry, zbraně a násilí, omezování svobody, detailní plánování, mokré boty, studený nos, krátký spánek, bouchání hlavou do zdi, škrábání nehty na sklo a o tabuli, lámání polystyrenu, samotu a smutek s kiliánem nedorym... někdy sebe.

nemá ráda psaní velkých písmen, muškáty na parapetech, kopie, když někdo sám sebe shazuje, nemocnice, zubaře, smrad bezdomovců, pach ředidla, když šlápne ráno na kaktus a nesmrtelné chrousty.

* * * * *

můžete si přečíst i článek pro časopis SEM TAM, rozhovor pro Fler.cz a něco málo můžete najít i v článku na salon.cz

* * * * *

Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons