Dobrý den/Ahoj,

první mé profilové vyjádření, byla složená básnička (ne úplně zdařilá, ale snažila jsem se, aby se trochu rýmovala). Básničku jsem zvolila proto, že pro mě bylo jednodušší napsat pár řádků, které se rýmují, ani ne tak o mě, jako spíš o tvoření a životě, než napsat něco o sobě. Ale myslím si, že si zasloužíte, abych se vám představila.

Nerada píši životopisy nebo strohé povídání o sobě, moc mi to nejde, mezi cizími lidmi jsem spíše jako plaché zvířátko. Jóóó, ale když jde o povídání s holkama u čajíčku, tak to mi pusa jede a o sobě se mi mluví úplně přirozeně. Možná to bude pro někoho trochu nezdvořilé, ale tento svůj profil pojmu tak, jako povídání u čaje, při kterém se cítím přirozeně. Jsem upřímný člověk a proto budu i tady upřímná…

Takže začneme znovu…

Ahoj holky/paní a možná i (pár) kluci/pánové,

znáte mě pod přezdívkou AŠmejdík. Na začátek musím říct, že šmejdík neznamená, že vyrábím nekvalitní ba dokonce použité zboží. Určování přezdívky je, tak trochu, jako určování jména samotného. Kdyby jste si chtěli změnit své jméno, taky by jste strávili dost času přemýšlením a tak jsem přemýšlela, měla různé varianty. Ale proto, že jsem si na své jméno + příjmení zvykla a dokonce ho mám i ráda, tak jsem chtěla, aby ho moje přezdívka vyjadřovala. Určitě by někdo kreativnější než já, vymyslel něco lepšího, ale mozek si s nikým nevyměním…takže…

Jako hodně flér tvořilů i já jsem se od mala propracovávala různými koníčky, u mě hlavně zaměřenými na navlékání korálků, drhání náramků a kreslení. Jako malou mě považovali více než za malého talentovaného šikulu (všude mě chválili, jak umím na svůj věk pěkně kreslit) a to se mi vymstilo v podobě lenosti a nerozvíjení se dál. Dá se říci, že v kreslení jsem zakrněla do věku 10 let. Takže dnes nakreslím možná tak jednoduché tvary a obrázky a i ty jsou někdy dost nepovedené .

S mojí kariérou módní návrhářky jsem se rozloučila hned po zhlédnutí zadání u přijímacích zkoušek (vlastně o něco dříve, ale zkusit se má skoro všechno…). Vystudovala jsem nejprve oděvní školu a později Fakultu textilní…v oboru jak jinak než oděvnictví, proč si to dělat složitější, že? S tímto kusem svého života moc spokojená nejsem, leda cos bych změnila, ale život se změnit nedá, takže jdeme dál a nezastavujme se u věcí, které nezměníme, změňme to, co můžeme.

A tak se snažím svůj život měnit, rozvíjet a dávat mu smysl. A tak, když jsem našla Flér, srdéčko mi popoběhlo a zaregistrovala jsem se, ne jako nakupující, jak jsem měla na začátku v plánu, ale prodejce, co kdyby náhodou jsem se rozhodla vystavit některé své kousky z decoupage. K tomu sice po nějaké době došlo, ale převažují u mě bižu výrobky (jak jim já říkám). Začínám znovu objevovat mou ztracenou lásku k šití a možná i kreslení. Mění se mi pohled na svět, ze všedního, někdy starostného dne, odcházím snít svůj sen.

Obdivuji ty, kteří jsou velcí optimisté, mají ,,stále“ dobrou náladu, vypráví vtipně své příběhy a jsou blázniví. Tyto všechny vlastnosti mám v menší míře. Nejvíce u mě propukají u moře a v přírodě (kde není ani živáčka), kde se cítím naprosto volná. Stejně tak u mě propuknou, když vezmu do ruky háček a bavlnku, jehlu a nit, kleště a nýt…proto je pro mě tvoření důležité, kvůli mé svobodě, náladě a štěstí.

Miluji to napětí, než se přihlásím a podívám se, zda mi nepřišla nová pošta, zda si někdo koupil můj výrobek. Strašně moc mě potěší, když mi někdo dá srdíčko (to se mi líbí) a když jsem měla první fanoušky, to byla nádhera. Bylo to jako první polibek, dlouho na něj čekáte a když přijde, chcete další. Když víte, že vám někdo fandí a podporuje vás, tak máte ještě větší chuť do práce.

Proto přeji všem, kteří tvoří, aby měli vždy moc nápadů a fantazie a těm, kteří nakupují…hodně peněz … samozřejmě hlavně radost z nákupu a nejlépe, aby zakoupené věci předčili vaše očekávání.