Milí návštěvníci z říše člověčenské a zvířecí, srdečně vítejte ve virtuálním koloniálu.

Dovolte mi prosím, na začátek, seznámit Vás s příběhem, který se skutečně (ne) odehrál….

Bylo nebylo, v širém poli na bobovém strnisku nedaleko skládky, vyrostla po kyselém dešti, rozkošná roubenka.

I netrvalo dlouho a chaloupku osídlila Alena Gondeková (tedy já), a protože ráda četla sci-fi (a další žánry), brzy svépomocí roubenku teleportovala do malebného kraje nedaleko Českých Budějovic.

Divíte se? Čtěte dále..

Odjakživa mám ráda nebojácné tvo řivé lidi, ruční práce a šikovných rukou si dodnes velice vážím.Ono, již od dob, kdy jsem byla něžné stvoření tmavých vrkočů (ty mám dodnes), jsem náramně tvořivá. Tak třeba poslední dobou zkouším trochu malovat (nikoli po zdech), zajímá mne pletení z pedigu nebo novin (taky jmen a slov), ale především miluji a ctím přírodu a její zelené bohatství (včetně špenátu). „Není proto divu, že má Ali ruce šikovné, když od začátku jara nevyndá ruce z hlíny (a kočičinců)…“, říkává moje maminka, Babulka Ája

Pravdou ale je, že p říroda se stala mou mocnou družkou a já její ochránkyní. Co mi bylo nepřízní osudu odebráno (jsem v invalidním důchodu), to jsem našla v hlíně . Mám to štěstí, že jsem nalezla spřízněnou duši i ve svém milovaném a chápajícím partnerovi. Naše tvořivé síly se spojily se všemi čtyřmi živly a v současné době zdárně vegetíme v oné roubence spolu s malými mláďaty, jedním lidským a druhým psím.

Povím Vám ještě, co se stalo jednoho večera, kdy už celou ulicí třásly návaly všeobecného chrápání…Probudil mne ze spaní skřípavě šustivý škrabot. Nejprve jsem si myslela, že přítel škrábe patami o prostěradlo, ale z omylu mne brzy vyvedl pár pletacích jehlic, který se snažil vyškrábat po přikrývce na postel.Zírala jsem jako smyslů zbavená, když se obě jehlice vydrápaly nahoru, každá se postavila před jedno mé oko a sborem spustily:

„Tááááák helé, šeš doma, čašu máš fůju, nevíš, čo š nim a náš ši pšitom ani nevšimnééš!

Č opak ty ši myšlíš, žes náš tenkrát na tý škládce našla jen tak?? Koukej vštávat a dát še do práce!“

Nesta čila jsem se ani vzpamatovat a už jsem viděla háček na háčkování po babičce, jak mi běží naproti a táhne s sebou můj župan….

A od toho magického ve čera pletu s těmi popelnicovými JEchlicémi (tak si říkají), a protože nám to spolu jde, tak kromě pletení na Tomíka (syna), začali jsme (i s háčkem CHáčkem), tvořit hlavně pro malé pejsky.

JEchlicé dávají termín 3 týdny, ale může se stát, že se opozdí- kvůli zdravotnímu stavu nebo když se jim sejde více objednávek najednou (nebo když trucují )..Tak prosím za JEchlicé a CHáčka o pochopení a trpělivost.. Na svetříky rádi uděláme i náplety na pacičky, kapucku, můžeme přidělat šálku , háčkované kytičky….CHáček to má rád, je módní gurmán!

V ěříme, že budete mít z čeho vybírat a jakmile ušetříme, teď již jen trošičku času mezi objednávkami, nabídneme Vám hned nové modely..moc Vám s JEchlícemi a Háčkem děkujeme za přízeň a za všechny komentáře, co nám tady píšete..moc to potěší a zahřeje na srdíčku..nejen JEchlíce a CHáčka!

druhý krámek s háčkovanými medvídky...