Blog uživatele Rounien

PeaceFelt 2010

Díky mezinárodní akci PeaceFelt 2010 jsme tento rok poprvé aktivně slavili
Mezinárodní den míru.

 Všechny zásadní informace o PeaceFeltu naleznete na jejich webu.
Jde o jedinečnou myšlenku vytvořit dílo z ovčí vlny, které symbolizuje mír a bezpodmínečnou lásku. Společně tvořit na podporu míru a propojení mezi národy, pocítit milující laskavost mezi jednotlivci, uvědomění a vděčnost v našich srdcích...



 
Vznikl jedinečný kruh, kterého se účastnilo množství felmakerů, organizací nebo škol z 22 zemí.

Vlněné potpourri

Krásný den...
...70 okvětních plátků v bílé a růžové...
Cítím se jako majitel vlněného pokladu.

 

 

Po dlouhé době vkládám Růžový domeček. Tentokrát závěsný.

V košíku čekají ještě dvě růžové střechy...

 

 

Máváme z hnízda. A zahrajte si na pohodu... 

P.S. Večer se nám vylíhl nový přítel... 

 

Pro pacholátka... bzzz

Krásný den všem.


  Dnes bez velkého povídání. Včela nepočká. Nervózně tu bzučí, že je všechno nedoděláno, košíčky plné Dřevánků, Rouněnek a efektivita žádná! Je to tvrdá šéfka, ale občas, když ji uplatíme medem, můžeme si jen tak hrát. 

http://www.peacefelt.org/ ...bzzzzzzzzz...

 

... s Panem Zajícem a jeho budoucím přítelem Oskerušákem... bzzz... bzz...  

 

...Chvilinku vydechneme pod šípkovým keřem... bzzzzzzzzzzzzzzz. 

A doufáme, že se konečně i včela usadí v Dubánkovém domečku:)

Dělej svou práci, dělej umění!

A máte-li úředničení na krku? Jako dnes my? 

Kopírujete faktury, vkládáte do účetních programů a hlavu máte jako škopík.

Nevadí!

Zapněte si http://iographica.com/ a jednoduše dělejte "umění".

Hmmm... Dobře! Tak se jen bavte:)
Dál brouzdejte internetem, hledejte nové dodatky k zákonům o DPH, spouštějte aplikace.

Starobylé dědictví

***Dnes se u nás slaví...***

Růžové víno... Džem z růží na voňavém piškotu... Starobylé Heritage/Dědictví Davida Austina... 

Růžová víla... (I to naše "malé růžové nebezpečí" se volánkově a ladně prohnalo kaluží...)

 

Všechno nejlepší, drahý synku!

 

Jsi zodpovědný za svou růži...

 

 

 

 

 

Cibulky a Cibuláčci

 

Lednové dny nás vtahují dovnitř sebe sama. Kdybych mohla přitisknout ucho na podlahu své duše, asi bych někde pod povrchem uslyšela tiché pochrupkávání a občasné vzdychnutí. Můj leden patří Cibulkám a Cibuláčkům. A to i těm lidským...

 

Jsem člověk, který zimu rád přečká v brlohu a čumák vystrkuje pouze v nejnutnějších případech. Abych se ale neošidila o krásu bílých polí, sním o sněhu hebkém a teplém jako vlna.  Představuji si krajinu a zpívám ukolébavku Marjánce a Jarním vílám.

Dobře se v lednu spí! 

A navzdory každé slupce, vystrčí Cibuláčci svůj výhonek a jako každý rok se svět pomine
láskou. Šeptáme cibulkám do snů: Už brzy! Už brzy!