Blog uživatele rozmar

Stála u popelnice a mně bylo líto, že by už měla dosloužit. Vzala jsem ji domů, odstranila potah a zteřelý molitan, židli vydrbala pískem a horkou vodou, natřela a ušila pevný podsedák. Co říkáte, je docela k světu, ne?

Nezbývá než doufat, že kdybych se ve stáří nacházela u popelnice, taky mě někdo vezme, umyje a převlékne

Recenze vyšla na webu iliteratura.cz, zde odkaz:

http://www.iliteratura.cz/Clanek/28915/kopecka-martina-tonik-a-suplik-

Toník a šuplík je knižní prvotina výtvarnice Martiny Kopecké alias Rozmar. Určena je především dětem od tří do šesti let, ale i starší čtenáři mohou obdivovat, kolik péče se této útlé knížce pro nejmenší dostalo.

Napřed nakoukli k sousedce...

...pak dostali chuť na jablko, ale to jim tak úplně nevyšlo...

...tak šli k šípku...

a na hrušky...

...trochu to bolelo...

...oříšky budou bezpečnější!

 ...jak to všechno bylo!

loňský podzim: dlouhá cesta autem a nápad na příběh, vzniká „horkou jehlou“ psané vyprávění

 „ Toník a zelený hřeben“, někteří z Vás ho znají z mého blogu.

letošní leden: vstupuji do malířského klubu- velice zásadní

...uvařila sladomléčný drops:-)

-rozpustila jsem cukr a med na karamel

přidala kousek másla a horkou smetanu

nalila směs do folií vyloženého pekáčku (kapku jsem si kápla na talířek)

...a podle vychladlé kapky jsem zjistila, že mám skvělou karamelovou polevu. Takže jsem směs nalila na pánev a vařila a míchala a míchala a míchala, až byla hustá jako kaše. Znovu nalila do pekáčku...

A ještě horkou polotuhou hmotu nakrájela. A výsledek? Nemám karamely, ale tvrdé bonbony.

Mají ale naprosto úžasnou chuť!

Taky máte doma malého rytíře? Do meče se pouštět nehodlám, ale koně jsem zkusila...

Před časem jsem vyráběla křeslo a tak mi zbyl kus molitanu. Řeknu vám, dobře se ta tloušťka 5 cm nestříhala...

 Nastříhat tvar hlavy z manšestru, našpendlit hřívu, přistehovat druhou stranu hlavy (nestehovat, 100% mi to ujede), ušít uši, u očí a nozder jsem si pomohla lepidlem. Ušít obal na tyč (nešel potvora obrátit, manšestr po sobě zrovna neklouže...

 Z nějaké deky tu zbyly řemínky, tak nasadit koníkovi uzdu (koňáci nebijte mě, jestli se to tak nejmenuje)

a rytíř může vyrazit:-)

...křeslo má i myšlenku, ale nebudu tu s ní strašit.

Takže- stará židle, které můj hodný muž na mé přání zkrátil nohy(je to dětské křeslo), molitan a má chabá čalounická zdatnost. Vše samozřejmě vymýšleno za pochodu.

má oblíbená kapuca a ruce a nohy jako opěrky

je to křeslo přátelské, pohodlné a objímací

a je dostatečně velké, asi 110cm na výšku a 70cm na šířku

na bruslích, aneb v rozmarném tričku to jde samo. Brusle jsou dárek a mám z nich velkou radost, taky z toho, že mám konečně trošku volno. Krásné letní dny Vám všem přeju!

...bych tuhle krásu neměnila. Tohle léto mám práce až nad hlavu. Trávím čas tak trochu osaměle a v tichu, jen já a můj šicí stroj a já a můj druhý šicí stroj a ještě pes.

Ale tady mlčím ráda

doplňte si vůni rozehřátého jehličí a smůly, louku plnou kytek a cvrčků, zpěv ptáků  a vlahý vítr ve vlasech

pozor, voda je tak ledová, že bez kožichu koupání nedoporučuju:-)

Před časem jsem zařadila do své nabídky kurz šití panenky. Moc jsem se na průběh kurzu těšila, protože mě baví sledovat, jak se ze stejného střihu a z jednoho a téhož podrobného návodu vyloupnou naprosto odlišné panenky, odrážející osobnosti a kreativitu svých tvůrkyň.

No koukněte sami...

panenka "vzorová", kterou jsem šila v průběhu kurzu a na ní předváděla postup

......a panenky od účastnic kurzu (ne všechny panenku šily hned, některé si návod uložily na "až bude čas")

kouzelně mateřská panenka od hbhb

naprosto aktuální panenka od Canavi (další garderoba se chystá)

a zase úplně jiná-

panenka baletka od Zijany