Blog uživatele VĚCI Z PECI

Zhong je od dob dynastie Čchingů velmi rozšířená nádoba pro přípravu čaje. V české transkripci se jmenuje gaiwan. Jedná se vlastně o čajovou misku s pokličkou a podšálkem.

* Miska svým tvarem umožňuje rychlejší chladnutí vody, což je velmi žádoucí při přípravě zeleného čaje. Tím dochází k uvolnění aromatických látek z čajových lístků v prvních třech minutách. Nálevy se pak opakují podle druhu čaje.
* Podšálek již byl samozřejmě známý ze starší doby a jeho podstata je jasná. Umožňuje přenášet šálek plný horké vody, aniž bychom se popálili.
* Poklička zabraňuje ztrátě čajového aroma a zároveň je cedítkem, přes které se čaj strká nebo cedí tak, aby neunikly čajové lístky z misky.

Všichni je znáte. Létají si sem a tam po rozkvetlé louce, zahradě nebo dvorku a broukají si při tom hlubokými tóny. Hledají si ta nejkrásnější kvítka s tím nejhlubším kalichem s kapkou nektaru na dně. Ano, řeč je o čmelácích.

Všichni je známe. Mám přírodu velmi ráda a zdá se mi, že poslední dobou čmeláci z našich zahrad ubývají

Zase je tady podzim a dny se krátí... Za pár týdnů se vlády ujme paní zima a dny budou opravdu kraťoučké a tmy ještě přibude. K tomu sychravo a mráz, v lepším případě sníh.

Nevím, jak je tomu u Vás, ale já v tomto období zapaluji jednu svíčku za druhou a k tomu přidávám aromalampu s jemným přírodním esenciálním olejem.  Někdy si zapálím olejovou lampu, která vydrží hořet mnohem déle.
Proč? Proč mám ráda světlo svíčky nebo lampy?
Asi proto, že její světlo mě uklidňuje a naplňuje teplem. Asi i proto, že světlo lampy mi připomíná slunce v létě a naději, že se k nám za půl roku zase vrátí.
Taky proto, že se světlo z lampy v místnosti mihotá a na zdech zanechává měnící se stíny, které připomínají ptáky, zvířata i krajiny.
Při světle svíčky mohu nechat své myšlenky volně plout na vlnách fantazie a prožít krásné příběhy, na které ve všedním životě zatím nezbyl čas. 

PCM je tvárná hlína, z níž se modelují originální šperky a komponenty. Hmota se vypaluje při teplotě kolem 1000 oC za omezeného přístupu kyslíku. Vypálením dojde k vyhoření organických složek a vznikne slinutý kovový komponent.

Technika RAKU spočívá v zahřátí keramiky na teplotu kolem 1000 oC. Pak se pec otevře a horké, do oranžova rozžhavené kousky se umístí do nádob s pilinami, papírem, senem nebo jiným hořlavým materiálem. Tam se nechají tzv. zredukovat v kouři za omezení přístupu vzduchu. Glazury tak získají zakouřené praskliny, neopakovatelnou barevnost a odlesky (listry).  Nikdy se nepodaří udělat dva stejné kousky.

Konečně jsem se dočkala. Kalendář ukazuje pátek 9. dubna, mám po práci, jedu domů a těším se, že za chvíli vyrazím směrem k Nebočadům. Tam totiž začíná RAKU & TEABOWLS WORKSHOP.

Před šestou hodinou večer stojím na dvoře v areálu Občanského sdružení JURTA. Už to tady znám a tak pospíchám, abych stihla zahájení. Nejsem tady sama, sešlo se  nás tu sedmnáct.

Vítá nás Lukáš a Gas Kimishima, který nás zasvětí do tajů výroby čajové misky tradiční japonskou technologií a povede výpal technikou japonského raku.

Den první - seznámení s raku a výroba misky

Hurá, tak už je to tady... Je neděle 19. července a pec v Nebočadech chladne... Kolem desáté má ještě přes 400 oC. A tak se čeká. Po obědě má 270 oC a to už jsou všichni hezky napnutí. A konečně po druhé hodině odpoledne otevíráme pec. Teple si oddechne a pak už se jen vyndavá, očišťuje, prohlíží a kochá...

Malý pohled do prázdné vozokomorové pece, když je vozík venku...

A zase to kocháníčko...

Tak je právě čtvrtek 16. 7. a já vyfasovala službu u pece. Ta se nakládala ve středu a ve čtvrtek kolem 11. hodiny se zapalovala. Bohužel jsem musela být v práci, tak z nakládání a podpalu pece fotečky nemám. Třeba to zachrání Pepa:-)

Když jsem s přítelem dorazila byl krásný slunečný večer. Nedalo mi to a plot nasvícený zapadajícím sluncem jsem musela vyblejsknout.

V peci bylo kolem 550 oC a my jsme měli za úkol držet se pálící křivky a na konci směny mít v peci 750 oC.

V naší partě jsme byli 4 topiči a Gas jako velitel (spoustu výpalů má za sebou a zkrátka tomu rozumí nejvíc).

Pec zdobí ikebana s lučními květy a kamínky.

Tak jsem tady... Podruhé po třech letech a opravdu se to tady změnilo. K lepšímu. Budovy jsou zas víc opravené, cesty upravené a odevšad na vás vykoukne duch starých časů, práce a tvůrčího nadšení.

Stojím na dvorku chráněných dílen Jurta v Nebočadech u Děčína, které jsou teď místem, kde se setkávají keramici, výtvarníci, designeři i amatéři jako já.