Blog uživatele Helísek

...místo, kam se ráda vracím, plné radosti z vyklíčených semínek, ujmutých řízků (těch rostliných, žádné maso v tom nehledejte) a zahrada plná rostlin a tisíců semenáčků nových rostlinek levandulí, lnu dobromysli i orlíčků, kozlíku, yzopu, šalvěje i sporýše...

...místo, které je mi inspirací a kam se vracím, bohužel tak jednou za měsíc až měsíc a půl...

...místo, které mám ráda...

...maminčina zahrádka...a kytky...jak jinak...

...když si  v lednickém parku hraje jaro a roztáhne nejdražší pestrobarevné voňavé koberce z těch nejjemnějších a nejněžnějších jarních květů...

...když si žlutá hraje s fialovou na schovávanou a v trávníku se chvějí hlavičky sasanek pryskyřníkokvětých, pod keři žloutnou orseje a  jemnými pastelovými barvami hrají dymnivky, plicníky a podléšky...

...když pod nohama bzučí včely a nad hlavou raší pupeny...

...když helísek voní fialky, kolena má špinavá od hlíny a sní s otevřenýma očima...

...když se srdce nemůže nabažit té krásy a oči se pasou na barvách i tvarech, ruce se něžně dotýkají květů, jemnějších než nejkrásnější hedvábí, ptačí hudba je nejkrásnější symfonií a všechno voní...ach...voní... (a chutná :o))) )

Ať se nám chce nebo nechce v posledních dnech už je babí léto na pochodu a ve vzduchu je cítit zemitá vůně plná listí, zrajích jablek, hrušek i hroznů, v zahrádkách se do zářivé oranžové zbarvují dýně (mňam) a, přestože dny jsou plné sluníčka a tepla, rána jsou chladná, plná rosy a mlhy v údolí... Na okraji lesů září červené plody kaliny, šípky se pomalu zbarvují do oranžova a o dýních už jsem psala, tmavě modrofialové švestky a hrozny zelené i modré a dočervena zrající jablka krásně doplňují paletu barev přicházejícího podzimu... Paletu, která mi právě přišla do rukou v sytých a výrazných odstínech...Zvu vás na procházku mezi meze, pole a louky až k okraji lesa do království plodů, novinek z převážně, ale nejen z kolekce Kvety očarená...

Helísek se po dlouhé době pustil do koulení a je z toho samá levandule :).

Nebo jsou to borůvky?

A najít je můžete brzy taky tady.  Snad se vám budou líbit :).

Některé věci vznikají samy od sebe - spontánně na základě materiálu, který zrovna držím v ruce, barev nebo barevných kombinací, náhodně "napadnutých" tvarů a myšlenek...

Pro většinu své tvorby ale potřebuji myšlenku, vzpomínku, ideál, inspiraci ..., od které se bude odvíjet celý nápad a pojetí toho, co tvořím...

Taková myšlenka spojuje mimo jiné i kolekci šperků "kvety očarených" - inspirovaných květy a rotslinami. 

Svá první setkání s rostlinami nepamatuji, pamatují je však jiní a tak jsou mi známy dobře z vyprávění -  jak jsem se jako dvouletá v trávníku natahovala po květech sedmikráskek a určitě i jiných kvítkách. V mé paměti sahají tato setkání tam, kdy jako dítě předškolního věku jsem se vracela domů se žlutým nosem od pylu z pustorylů (známých jako nepravý jasmín), bezu a lipových květů ...  

Když jsem poprvé objevila obšívané korálky, srdíčko zaplesalo nad tou nádherou...Tak tohle rozhodně musím zkusit...

A tak jsem se do toho vrhla, tedy lépe řečeno začala jsem shánět postup...No,  i na oblíbený Google. Nebudu to protahovat, ale, asi že nejsem příliš zdatný "googlitel" (neboť pokaždé, když se snažím něco "vygooglit", "vygooglím" něco, co jsem něchtěla, a to co jsem chtěla "vygooglím", až když googlím něco jiného, to je ale příšerná věta... a to slovo taky...), vyplivnul na mne pan Google asi milion návodů na výrobu kuliček z korálků, mezi kterými jsem objevila pouze jeden na kuličky obšívané. V angličtině... No ačkoliv se považuji za docela zdatného angličtináře a asi právě proto, že se taky považuji za návodového analfabeta a tvoření podle návodů rozhodně není mou silnou stránkou, návod se nesetkal s pochopením mých rukou a tak první pokus dopadl tak, že dopadl přímo na dno odpadkového koše...

Letošní podzim je vážně nádherný - nejenom těmi svými barvami a prchavostí posledních hřejících slunečních paprsků - objevila sem totiž fler.cz. Chodím sem nakukovat už dlouho a nostalgicky vzpomínám, jak jsem kdysi neustále něco tvořila a vytvářela - z korálků, drátků, papíru, vlny. Chuť a inspirace pro tohle tvoření mi ale v poslední době chyběly, protože všechnu mou sílu a invenci ze mě vysávala škola a neustálý stres. Po tomhle okukování jsem si ale řekla dost, je na čase zase si udělat trochu radosti - a třeba ta má radost udělá radost a bude se líbit i někomu jinému . Možná... Možná ne... Za pokus to ale stojí.  A tak se pokusím navrátit k tvoření a nadšení z objevování nových materiálů, technik a možností...

A pro inspiraci přidám pár podzimních fotek.