Blog uživatele hiami

Jako děti jsme si stavěli domečky z mechu a klacíků.

Tam bydlí skřítci. A možná i zvířátka.

Dnes už domečky pro víly staví málokdo, kde teď spinkají?

Ale ptáčci si staví hnízda pořád sami.

Občas ta stará popadaná nosíme domů.

Jsou to poklady.

Jak krásně by se tam muselo spát!

A co takhle postavit hnízdečko pro nás?

A tak se Yumia s několika žáky vydala pospat si do lesa.

Bez práce nejsou koláče, v přírodě to platí dvojnásob.

Při stavění hnízda musí člověk shánět materiál stejně jako ptáčkové.

Ačkoliv čím víc člověk cestuje, tím víc je imunní vůči smutným dětským pohledům s nataženou rukou, jiný pohled nás donutí se zamyslet. Není neobvyklé potkat chlapečka, který prodává korálky, ale neumí ještě ani mluvit, děvčátka už dávno ví, že nejúčinějším způsobem jak člověka donutit darovat peníze, je pláč...

Občas se naskytně tichý večer, kdy člověk nemusí na nic myslet a může nechat své srdce dokořán. V takovou chvíli si pouštíme filmy, které člověka uvrhnou do melancholie.

Nejsmutnější jsou filmy o dětech.

Film Barva ráje byl jedním z nich. Je to sice jen film, přesto jsme se nezmohli na nic jiného, než na občasné zašeptání: "Chudák"

Nejsou to žádné novinky, ba naopak.

Skrývá se u nás spoustu obrazů a dalších věcí, které možná ani nezvládneme vyfotit, ale stejně stále chceme vytvářet nové.

Náš kouzelný domeček sice naskýtá spoustu zákoutí, ale ani on není nafukovací.

Nevěříte?

Jsme velice pilné jak v tvorbě, tak i ve shromažďování.

Směle můžeme konkurovat starožitnictví, prodejní galerii, muzeu i útulku a knihovně. Jednou jsem počítala Jumiiny lahvičky od parfému, když jsem se dostala přes stovku, raději jsem přestala. Zrovna tak jsem raději ihned zavřela svoji skříň po zjištění, že kalhot mám víc než je týdnů v roce, (a to do toho nepočítám naše rekvizity).

A tak se staré skříně  propadají pod tíhou paspart, okousané dveře nejdou otvírat přes všechny rámy a přes všechna trička šlápnete spíše někomu na ocas než na podlahu.Vytvořeným věcem patří celé jedno patro, ale i kdyby jsme bydlely v mrakodrapu, za měsíc jej zvládneme zaplnit.

Vlastně už není skoro ani kde malovat, protože krom kocoura po stolech trůní i keramika.