Tak tady máme advent.
Od nepaměti jsme vždycky měli první adventní neděli na stole adventní věneček s postupně se zapalujícími svíčkami, v posledních letech byla svíčka zapálená přes celý adventní koncert, kam taky nikdy nezapomenu něco málo poslat pro potřebné.

Letos jsem plánovala, jak si zajdeme do lesa na větvičky a jako každoročně si věneček vyrobím sama, protože ty kupované v obchodech se mi nelíbí. Ale osud tomu letos chtěl jinak.Byla jsem na dost drastickém vyšetření a po aplikacích injekcí jsem byla jaksi méně pohyblivá, tedy spíš skoro nepohyblivá. Takže větvičky ani nápad, že bych došla do lesa, na koupení v obchodě bylo celkem pozdě, protože všechno bylo už přebrané.Dívala jsem se i tady,na Fler, ale věneček by mi do adventní neděle nedošel domů.Tak jsem to obrečela, že to bude první rok v mém životě bez věnečku se svíčičkama.Sice jsem měla doma koupeny malé dekorace na ozdobení,ale materiál jinak nebyl.

Jaké bylo ale moje překvapení, když v neděli ráno - tento jediný den v týdnu si přispím a nevstávám dřív, jak v 9 hodin- vstanu a na stole ležel nazdobený věneček i se svíčičkama.

Můj manžel ráno ještě za tmy vstal, zašel se psem do lesa na větvičky a věneček, než jsem se probudila,byl hotov. No neměli byste takovýho mužskýho rádi, i když jinak strašně zlobí? A tady předkládám manželovo dílko k posouzení