Babičkoterapie na Panenkoterapii

Díky - početla jsem si.

Guru, na sjezdovku jedině na saních....Vloni jsem totiž zjistila, že lyžovat se sice nezapomíná, ale když upadnu, potřebuju jeřáb....

A vlasy fakt nebarvím.Přehodnotím to jedině v případě, že se o 11let starší manža začně rozčilovat, že vypadám jak jeho matka...hmmmm, stejně má nejradši papáníčko "jako od maminky"...

Zkrátka holky, ti mí pacholci ještě škole neodrostli a já se táááák těším na vnoučátka.Určitě bude nějaká holčička a já jí tady na Fleru budu kupovat různá zdobítka a budem spolu šít na panenky! 

nahradné babičky su velmi krasne...aj u nas chýba babička a tiez aj dedko...

Krásný blog a ještě hezčí babičky. Já zažila jen jednu babičku a ta stále někde cestovala, ale uměla krásně vyšívat.

 

To jsou moc pěkné panenky, víceméně převažují anglické starší dámy :). Vzhledem k tomu, že jsem "gerontofil", tak mi v okolí chybí pohled na krásné babičky a dědečky :), přesně takové jako je na kresbě (která je nejen na první ročník velmi velmi dobrá). Když takovou babičku vidím, tak se se zalíbením na ni koukám :-D. Já už babičky nemám a moje maminka je ještě mladá babička a hlavně čerstvá. Takže z tohoto směru jsem ještě neuvažovala. Ale určitě jsem se nad tím pozastavila :).

Ivko-

to je nádherné

Moc krásně jsi to napsala a já zavzpomínala na svou milou babičku i prababičku.... bylo to v jejich přítomnosti krásné, vždy měly dobré slůvko i zastání před rozčilenými rodiči po nějaké té lumpárničce...

Babičku jsem milovala, měla krásné modré oči a vidím je před sebou dodnes - když usínám, když jedu kolem bytu, kde bydlela...

Doufám, že jednou budu taky taková...

Mluvíš mi z duše, Ivko! sice se už blížím k babičkovskému věku, moje máma čekala na první vnouče v mém věku... ale nikdo mi naštěstí nekecá do toho, co si na sebe navlíknu....

Moc pěkná úvaha, Ivko; já si pamatuju na obě své babičky, jedna s námi bydlela a opravdu měla drdůlek šedivých vlasů a byla laskavá k nám vnoučatům a pletla krásné svetry, taky mě to naučila - a já jsem teď babička, nemám drdůlek a to pletení mě nebaví. Asi to bude tím, že je svět zas o kus dál a všechno je ňák jinak, ale ty tvoje bábinky jsou opravdu moc milé a laskavé

Jen víc takových babiček! Ještě občas nějakou takovou potkám u nás na vesnici, odkud pocházím, ale je jich čím dál míň... Z dětství pamatuju, že jsem je měla moc ráda, drobné babičky v šátcích - bylo mi s nima moc dobře (v kostele, ve zpívacím sboru jsme si zahřívaly navzájem ruce, když bylo zima), protože, jak jsem vydedukovala později, jsem si byla jistá, že od nich mi nic špatného nehrozí, že jsou vtělené dobro :).

Ivko-pěkně si to napsala.

Abych se přiznala,ani moje babičky nebyly šedivé a s drdůlkem,ale udělaly pro svá vnoučata vše.Jedna s námi chodila na třešně a ta druhá-bydlící na Slovensku-do nocí čekala,než jsme k ní dorazili na prázdniny.

Moje maminka je také babičkou,nelyžuje sice,neháčkuje,nevyšívá-ale bere vnoučata do divadla,na výstavy na výlety a vnoučata jí milují a já také...

Ivko, sice tě neznám osobně, ale spíš tě vidím, jak v tom drdůlku svištíš po alpské sjezdovce, háčkování pěkně v baťohu na zádech.

Krásné babičky.  Ta černovlasá na druhém obrázku odspoda vypadá jako moje, nikdy nezešedla. Pravidelně každý víkend vyrážela s "holkama" z filmáče, kde kdysi pracovala, po výletech. Jednou jsem se nechala zlákat a v bandě sedmdesátiletých rozverných stařenek jsem si připadala jako jedinej dospělej... bylo mi patnáct.

Už šednu....

PS: nějaká hlídací přenosná by nebyla? S pořádnýma bicepsama...

P.S. Ifko, tvoje babičky jsou dokonalý ale to ty víš, chválim ti pořád všechno...

To víš Ifko, medicína pokročila a konzervace za živa se posunuje stále k lepším výsledkům. V Americe se pohybujou mumifikovaný osoby po 15 ti plastikách, neidentifikovatelnýho věku v růžovejch jogingovejch soupravách s bílými psíčky. Vnoučata hlídaj mexický chůvy.

Kult mládí a krásy, štíhlosti a zdraví je v naší kultuře už od antiky. Jen ty moudrý přírodní národy ještě ctěj svý stařešiny a svoje buclatý Venuše. Ale záleží jen na nás, jak chcem žít a zda a co si necháme vnutit médii, trendy a všeobecnou blbostí! 

(Nedávno jsem se smutně prohlížela v zrcadle a můj dvou a půl letý vnuk mi povídá: " Neboj bábo, vypadáš dobže" :o)))))))))))))

Jedna byla s drdůlkem a šátkem a jedna do posledního dechu "honila vodu"...  když jsem jí naposledy odvážela do nemocnice, nemohla už sama jíst ani pít, musela mít plenku a dýchal za ní přístroj, ale přála si, abych jí na cestu učesala... byly každá úplně jiná, ale to obrovské srdíčko, které bilo pro vnoučata měly obě stejné :-))

Ivko... báječné, ty tvoje babičky 

 

.. naše babi (jenom o 5 let mladší než ta tvá, Ivo), byla až do poslední chvíle čupr paní, která si, když už jí bylo přes 80 let, koupila smaragdově zelený zimní kabát, protože ty šedé jsou pro staré baby U své mamky taky nečekám, že místo cestování po světě "nahodí drdůlek".

Za sebe teda doufám, že si budu navěky kupovat kabáty, které nejsou pro staré baby :)

Jinak mi přijde hrozně fajn, že ženská nemusí v 50 "nahodit drdůlek a šátek" a háčkovat. Může, ale nemusí. Zde v obci se hraje amatérská liga v tenise, dámská kategorie končí u "ženy 70+", pánská u "muži 80+". A obě jsou obsazené

... mojí babičce je 96 let a co pamatuju, vždycky to byla ta pravá babička s bílým drdůlkem s košíčkem pletení, háčkování, vyšívání a dokud dobře viděla tak i šila na starí Singrovce. Já jen doufám, že budu moct být taky taková babička a nebudu si muset barvit vlasy a snažit se vypadat mladě...babička má být pro svá vnoučata babička a ne dáma do společnosti :)

Jinak ty látkové babičky jsou úžasné, moc se mi líbí

téma, nad kterým teď hodně přemýšlím. Kde jsou babičky? Babičky chodí do práce, renovují dům, odpočívají a děsně nemají na nic čas. A nebude jim jednou líto, že si ty vnoučata neužily? Tož tak u nás, na jihu :-) Přeju hezké léto!

Moc pěkný styl kresby, na prvák bych to rozhodně netipovala