Celou zimu čekám na jaro
Na jaře věším prádlo na lodžii
a přikládám na (čím dál zmuchlanější) čelo
sluncový obklady s výtažkem
vitamínu dé.
A modlím se k výhonkům pažitky
a šanty kočičí.
V létě se rozpouštím
v domácí malinový šťávě
(s)chovám jednu z koček na klíně
kouřím už několikátou
dýmku míru
a vyhlížím mračno,
ze kterýho
pršet nebude.
Na podzim kradu barvy
ze spadanýho listí
a perly, zavěšený
brzo ráno (když jdu se psem)
na uháčkovaných pavučinách.
Vyrábím korále ze smutků a vzpomínek
a nosím je na hroby
svých mrtvých.
V zimě sedávám u krbu
(elektrickýho, pámbů vodpusť!)
nahřejvám si záda
a schovávám do plechový krabice
od Modrýho z nebe
podzimní splíny.
Přežvykuju
vánočku a ještě nenapsaný básně
(samý klišé)
o nejkrásnějších očích
tamtoho
malýho kluka .
A toužím po jaru.
To bude paráda,
až mě mokrý prádlo
na lodžii
poplácá
po prdeli
...
- Blog uživatele Zuzi Art
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.









..taky miluju..
já ty tvoje básničky prostě miluju..
jako vždy super!
... komentáře.
Napadlo mě, že ten konec by mohl být
... až mě mokrý prádlo
na lodžii
pohladí
po tváři ...,
ale to se mi zdá moc přeslazený.
Takže taklenc.
a důležité je umět si ho vychutnat a to Vy , Zuzi , ovládáte na 1000%
.Dík za sdílenou slovesnou blahodárnou koupel
Krásně poetické, přesný popis stavu zvaného "podzimní nálada"! Člověk vždycky touží po tom, co nemá.