Blog uživatele Charleyova teta

Dneska vytvořím krabičku na tenhle malovaný svícen, protože potřebuju dárek k narozeninám pro kamarádku. Kterápak lepenka by se barevně hodila?

Nejprve si promyslím, jak svícen do krabičky položím a naskicuju si tvar krabičky. Pak nastane velké měření a rýsování šablon. Hlavně nezapomenout na caplíky, kterými se strany slepí k sobě! A také, že víčko je o něco větší nežli dno.. Šetřím materiál, a tak vždy přemýšlím, jak střih na lepenku položit, abych co nejméně prostříhala.

Vystřižené díly opatrně podle pravítka narýhuju, většinou používám plastovou pletací jehlici, ale chce to grif. Lepenku nesmím proříznout, to by krabka letěla do koše. Narýhované díly ohnu a vyzkouším, zda krabička sedí a není třeba provést nějakou korekturu.

V červnu jsme měli v klubu Kreativních soutěživců tvořit na téma "V džungli".

Nápad jsem pár týdnů nosila jen v hlavě - za materiál jsem tentokrát zvolila vlnitou lepenku.

Na mém pracovním stole to zpočátku vypadalo brutálně. Asi takhle:

Další dny byly ještě drsnější - občas jsem ztrácela přehled, co je odstřižek a co "nezbytná součástka":

A nakonec, po mnoha dnech měření, stříhání, ohýbání, stáčení, sestavování a lepení:

Horké léto mne inspirovalo k vytvoření série krabiček s ptačími motivy. Tentokrát jsem nevytvářela korpusy krabic sama, ale zakoupila jsem hotové z pevného, světle zeleného lesklého kartonu. Víka jsem dotvořila dle vlastní fantazie z dekoračních papírů a vlnité lepenky. Všechny tvary jsem ručně vystřihla, nepoužívám žádné hotové výseky. Tvary ptáčků vznikly podle vykrajovaček na perníčky, které jsem si nechala vyrobit před dvaceti lety podle vlastních návrhů.

A jak to dopadlo?

Moje další krabičky najdete tu.

Samá voda...

Samá voda...

Přihořívá....

Hoří!!!

Malované svícny nově nabízím v krabičkách. Sama si je vyrábím z barevné vlnité lepenky podle vlastních šablon. Pokud chcete svícen darovat, nemusíte přemýšlet, jak jej zabalíte. A pokud jej chcete pro vlastní potěchu, zůstane vám pevná veselá krabička, kterou můžete využít třeba jako šperkovnici.

A ještě něco:

Dovnitř víka jsem vlepila zarážku pro vložení přání.

Ke krabičce přikládám informace o výrobku a jeho ošetření a kartičku na napsání přání.

Už myslím i na Silvestra. Někteří máme rádi ještě vánoční výzdobu, někteří rádi něco nového. Takže tady první vlaštovky a další barevné malované přibudou!

Moje vánoční zboží tu.

Je skleněná. Celá malovaná. Zvenku, takže můžete bez obav použít na něco dobrého. Plná vánočních hvězd a jehličí. Se zlatou, červenou, zelenou a měděnou konturou. Tak na dvě kila jablek.
Jak se vám líbí?
Moje vánoční zboží tu.

Namalovala jsem svícny s vánoční hvězdou, pontsetií. Mám ji ráda jako typickou vánoční živou kytku v kětináči. Vždycky ji zkouším vypěstovat i po Vánocích, ale nikdy se mi to ještě nepodařilo. Na rozdíl od mé mamky, která dokáže rozkvést i koště. To, čemu říkáme květ, je vlastně list. Květy jsou ty mrňavé potvůrky uprostřed. Je to příbuzná dalšího hojně pěstovaného pryšce, kterému říkáme trnová koruna. Letos už mám pontsetii koupenou. Už jsem jí začala zpívat a povídat si s ní, takže doufám, že je to na dobré cestě a tahle vydrží nejmíň do jara....
Moje vánoční zboží tu.
A tady malá ochutnávka:

Mám moc ráda jmelí. Na Vánoce s ním vždycky vyzdobím celý byt. Nejradši mám to zelené, bez pozlátka. Mrzí mne, že jmelí je k sehnání jen na Vánoce...
Namalovala jsem pár svícnů na téma jmelí, přijďte se podívat.
Moje vánoční zboží tu.

Tady malá ochutnávka:

Dýchla na mne nostalgie podzimu, možná tím, že jsem teď víc doma, když se zkazilo počasí. Přemýšlela jsem, jakou další kolekci připravím na Fler, samozřejmě kromě Vánoc, na kterých poctivě makám.

Odjakživa věřím na skřítky, víly, rarášky a podobnou havěť. Vždycky když odjíždím na dovolenou, prosím je, aby opatrovali náš byt a nechávám jim něco dobrého na zub. A když jsem třeba v lese, úplně cítím, jak na mne nenápadně pokukují a zdraví mne skřítci pařezoví a houboví, stromové víly a borůvkoví rarášci...

Takže má další kolekce je věnována všem mým milým hospodáříčkům, zatím jsem dnes vložila první dva. Další už schnou a doplním je doufám v průběhu příštího týdne.

Tohle kolo dlouhodobé soutěže flerových klubů mi dalo jaksepatří zabrat. Téma Karneval mne prostě nějak neoslovilo... přitom mám ráda barvy, holduju koloristickému hýření, miluju secesi, impresionismus, expresi.

Mám ráda komedii del´Arte, ale usoudila jsem, že na Pierota či Kolombínu si vzpomene skoro každý.... Karneval v Benátkách ani Rio mi nic neříkají. Prostě nějak bytostně tíhnu k českému folkloru a tradici, takže z italské gondoly mi nakonec vyjde ornament na žudro. Popravdě, chtěla jsem to už vzdát a tohle kolo vynechat. Ale při úklidu knihovny na mne vypadla publikace o českých lidových zvycích a já měla jasno: no přece masopust!

A tak jsem se nakonec pustila do malování velké koblihové mísy...