Chvíle klidu

Chvíle klidu, čím je pro vás? Nohy na stůl? Hrnek s kafem, pohoda? Spánek? Samota či meditace?

Pro mne je především tím posledním. Chvílí, kdy přemluvím svou mysl, aby na chvíli přestala žvatlat a ztichla. Velkou úlevou, protože v tu chvíli věci přestávají vyžadovat pojmenování a ztrácejí důležitost. Slova jsou závazná, přesná pojmenování nutná, ale to vše jen proto, že hrajeme dohodnutou hru na skutečnost. Je to vyčerpávající a proto je tak důležitá chvíle klidu.

Kam mířím? Ne do skutečných hloubek, to na Fler nepatří a navíc je to čistě moje věc... takže kam jinam, než do dílny. K nové kolekci. 

Chvíle klidu je otevřená řada šperků,  která začala vznikat ve chvíli, kdy jsem se pustila do broušení kamenů. Náznaky byly už dřív, jednak v jantarové kolekci a pak v Zóně, kde jsem prvně použila vlastnoručně broušený a leštěný labradorit.

Když beru do ruky surový kámen, mohu zhruba odhadnout, kde mi může prasknout, musím znát rovinu, ve které se štípe, musím vědět, na co si dát při jeho zpracování pozor. Vše ostatní je překvapením. Nejsem brusič a mé možnosti a znalosti  jsou velmi omezené. Přesto jsem se do toho pustila. Proč?

Na kamenech mne odjakživa fascinovalo jejich vnitřní ticho. Můžete ho vnímat, když je držíte v ruce.  Surový kámen si stále ještě drží svá tajemství. Když koupíte kámen už zpracovaný, je krásný, ale to ticho tam už není. Je -  řekněme -  odhalený a definitivní. Pro mne první důvod, proč si kameny, pokud to jde,  zpracovávám sama.

Další příčinou je obava z toho, kdo a s jakými pohnutkami s kamenem manipuloval přede mnou. Kameny jdou čistit, ale přesto si jistou paměť zachovají. Z toho důvodu se snažím kupovat  zpracované kameny od lidí, o kterých něco vím. Ale nejraději si koupím kámen s pamětí co nejkratší, a dál si s ním povídám sama.

Mám několik druhů kamenů, se kterými mohu takto pracovat, a s nimiž se u mne brzy setkáte. Prehnit, akvamarín, chryzokol, lapis lazuli, boulder opál, malachit... 

Třetím důvodem je šance získat tvar, který přesně odpovídá mému založení. Možnost řídit se při vytváření šperku jen vlastní intuicí. A na tomto stojí i nová kolekce. Šperky se zcela podřizují kameni, vznikají čistě intuitivně bez fabulace. Řekněme, že postrádají "příběh"... nebo spíš vyprávějí svůj vlastní, nevnucený. Zkrátka jsou zticha. Nedivte se podivným ne-názvům...

Pohádky budou dál, buďte bez obav. Ale už bylo potřeba vsadit mezi příběhy  pomlčku. Chvíli klidu, věnovanou i vám...

---