Inspirace z pravé hemisféry

Po nebi proudil vítr a hnal s sebou touhu. Měsíc nás opájel orgiemi tvarů, sníh křupal pod nohama a vzduch suše voněl vodou, ze které se zvolna transformoval. Prostor se prohloubil, barvy dostaly ostřejší hrany, oči se rozšířily. Šli jsme stále dál. Náhle mne prostoupil pocit, že chci stále výš, překonat dané limity vůlí. Jde mi to ale jen v mé hlavě. Klik!

Podívám se nahoru, v očích místo hvězd písek. Zavřu je a padám do spojitosti myriády neuronů, ložených v plovoucím teple. Horizonty jsou determinovány pouze mou lebí. Síť mě zachytává, začínám se pohybovat po tenkých linkách od jednoho bodu k druhému. Svítí. Hledám smysl, vzorec uspořádání, archetyp. Pohyb se zrychluje, točím se ve spirále, blížím se středu, který ve skutečnosti nemůže existovat. Prolítnu jím a ocitám se na druhé straně. Další spirálou jsem vyvržena zpět do reality.  Vidět je možné jen tehdy, pokud otupíte své vědomí a necháte vládu svým závitům z pravé hemisféry. Prosté, leč slovy nesdělitelné. Vyjádří to barvy?

Hezké sny

Adéla