Posun nebo návrat? Hluboce na dně šuplete, ležely štětce ze střední školy. Násadku a perko občas opráším, ale jinak je to bída, bídoucí. Tento blog je poděkování pro všechny osoby v ženském rodě, které mne vyburcovaly, ovlivnily, postrčily nebo prostě jen přispěly a jsou. Mají velký podíl na tom, že jsem to dotáhla zdárně až k první výstavě. Děkuji a uvidíme co bude příště. Každopádně mám nad čím přemýšlet... Ahoooj!

Jsem nenapsala a tak dopisuji.... že když mi bylo asi 17 let, vyrobila jsem si takový punkový obraz. Navěsila na něj všechno možný co jsem našla na smetišti. Když ho letos poničila voda, wobřadně jsem ho spálila. Co z něj zbylo jsem vmontovala do krabičky ve svítícím obraze. Rekviář II.

Pravda, poděkování patří také tímto směrem....