Je neděle, 5.12. Jsme tři chlapi kolem čtyřicítky, jsme kamarádi, kteří si věří, a když zradí, zase si odpustí, protože jsme z malé vesnice, vyrůstali jsme spolu, nikdy se odsud nedostanem a jsme si tímto malým životním prostorem prostě souzeni. Dávno jsme opustili tu mladistvou naivní loajalitu ke svým drahým polovičkám a přešli na stranu nás chlapů a držíme spolu proti všem. Pokud to ovšem nemá čtyřky a vyzývavý pohled, to jsou povolené zrady. Chystáme se na každoroční, skoro dobrovolnou Mikulášskou akci. My něco pro starostu, starosta něco pro nás. Tak se to prostě s člověkem veze, když poprvé nevrátí nalezenou bankovku, poprvé podstrčí kávu u zubaře, aby s nateklou hubou dlouho nečekal a 2 000 brankáři, aby konečně dal gól.

 Já jdu za Mikuláše, protože jsem většinou nejméně pod vlivem, Karel jde za anděla, protože má  modré oči a blonďaté kučeravé vlasy, aspoň to o těch šedonijakých chumáčích za ušima prohlašuje, a Tomík je čert, protože má doma peklo, a hlavně je vždy tak nadraný, že je rád, že může jen blekotat.

Bobe (volám Karlovi), tak je to domluvené v neděli ve čtvrt na pět vyrážíme. Mám rodinnou akci, ve čtyři jsem u tebe,  jen se pak u vás  převlíknu a jdeme. Vyzvedni  Boba (Tomík) a už na mne čekejte. Ať veme i moje hadry, zůstaly od loňska u něj, doufám že je Mařena vyprala, jak mi je poblil. Bobe (Karel odpovídá, ano, říkáme si všichni stejně), ti ruplo v kouli, je přece nepřátelské derby, budem na hřišti! Bob (Tomík) přece hraje, je to do čtyř, to stihnem, vyzvedni nás v hospě, stejně to zase projedem (no řekl to jinak, ale to nemůžu napsat), tak odejdem včas.  Dobře, hlavně nechlastejte, vemte si kostýmy s sebou, ve čtyři jsem tam. Ne že mi ty vousy ku.va zase uděláte ze skelné vaty. Sem byl rudý ještě v lednu. A řetěz normální! Ne z kola!

Samozřejmě nestíhám, jedu kolem hřiště do hospody, na tabuli je stav Domácí 6 : Hosté 1, Doprd..e,  co se stalo, starosta měl přebytky v rozpočtu? 16:15 vylézám z auta, zhrbený a zkroucený – mám zaskočenou krční a hrudní páteř a s prášky bych nemohl řídit. Vlezu do hospody, Tomík na stole, zakloněný do sebe lije rum z flašky, kolem stolu celá hospoda řve hattrick, hattrick.

Jsi měl hrát babu Jagu vole a ne Ježíška, říká Karel, když mne vidí. Má tak dvě promile, což je za 5 minut v hospodě slušný výkon. Jsem nasraný. Sundávám Tomíka dolů. Spoza stolu na mne vybafne nějaký zelený mužík se špičatýma ušima a čepičkou. Bobe, řekli jsme si, že na společné akce děti nebrat! Přece ho nenechám doma samotného, říká Tomík smutně. Řeklo se do čtyř let, pak už kecaj. A to jako půjde za co? Já jsem Santův elf, stlejdo!  No to bych ti i věřil, že tě má matka se Santou, jak znám tvého otce.  Ale já nejsem Santa a tady Karel není sob. Ty Bobe, ať ho taky tchýně nenechá dívat v telce na každou kravinu. Dej mi ty hadry, jdu se na hajzl převléct. Nemáme už čas, Bobe oblíkej se taky.

Chlapi mne nechtěli pustit ze dveří, že si s nimi musím dát. Ják nechcu, po 6ti letech jsme vyhráli a o kolik!! To si musíš dát, kdo nepije není Vřesiňák, kdo nepije s námi, atd. no znáte to, tak jsem si jednu dát musel. Čtyřikrát. Už se mi ten elf ani nezdá tak špatný nápad.

Bereme z auta pytle s dárky a vyrážíme. Tomík se docela motá, ale drží stopu. Kde máš ten seznam, kam jdem první?  Sakra my jdem i ke starostovi? K Tylečkové ani nemusíme, stejně na to zapomene než za sebou zavřem vrátka. Vole jednou to je matka  trenéra a prý jí to udělá radost.     

Z dalších událostí si pamatuji, víceméně, jen kdo co řekl. Část se nám podařilo zrekonstruovat díky malému Martínkovi, něco z vyprávění těch, co nás potkali a zbytek je hrubý odhad, na základě našich dlouholetých zkušeností.  Takže musíte trochu zapojit fantazii, podle dialogů si představovat děj a nevyřčené si domýšlet…

černá – já

zelená – Karel

červená – Tomík

modrá - Martínek

oranžová – ostatní

Kluci vemem to přes les, je to kratší a do toho kopce se nám provětrají hlavy.  Je tam tma Bobe.  Není, světlo přes ty stromy projde, a když tak máme mobily a zapalovač. Hlídej Tomíka, ať jej zase neztratíme. Nechci znova volat naše hasiče, že se ztratil ožralý, němý čert a do rána zmrzne. 

Strejdo, mi se chce čůlat. Tak se vyčůrej, jsi už velký kluk. Když ono to nejde lozepnout. Co nejde, jak nejde. Ty vole Bobe, ono to fakt nejde rozepnout, má to zašité jak Remek skafandr.  Tatínek mi to celé zašil, aby mi to nepadalo.  A jak tě do toho dostal? No zašil to na mně a říkal, že nesmím pít.  Kde je ten vůl. Vzadu, něco hledá na zemi.  Máš nůž? No nemám, jsem anděl  vole.  Sviť na to. Tohle nehty nerozpárám. Mám zapalovač, můžem to přepálit. Ti jeblo? Jak na něj chuchneš z držky přes ten plamen, tak máme dalšího čerta.  Já už to nevydlžím stlejdo. Přehryznu to.  Sviť pořádně.  Hotovo, val čůrat. 

Co tam sakra furt hledá.  Co jsi ztratil Bobe? Jabka voe, nejde to vidět. Si posviť mobilem. Ten taky hledám.  Počkej, posbíráme to, sedni si tu, než všechno rozšlapeš.  Sakra nežer děckám to ovoce, co jim pak dáme? Jedno jabko, se to ani nepozná, stejně cpou jen čokoládu. Žereš pomeranč, si ho aspoň oloupej.

Ty Bobe, jsme v lese 20 minut a ušli jsme 20 metrů, neotočíme to a nepůjdem radši po cestě?  Jdem dál, to dáme. Jdu první, budu svítit, držte se za mnou.  No nás tak někdo potkat, tak do lesa už nikdy nevleze vole. 

Jsme tak v půlce, možná.  Proč stojíme? Chcípnul mobil, puč mi svůj.  Máš jen dvě čárky vole, musíme pohnout.

Máme Tomíka? Jo, tám je, čůrá a něco chlastá.  Cože? Doprdele, kde sebral flašku!? Dej to sem, jsi se zbláznil, vždyť jsi na plech. Šest banánů Bobe, šest!  Kolik toho vypil? To nevím, zbyla půlka.  No jestli byla plná, tak jsme v řiti, to nerozchodí. Vezmu jej pod paží, ty vem ufona, sviť a jdeme. 

Tatí, mi padají gatě. Šest vole. Stlejdó, mi padají gatě.  No paráda, čím to tady sešijem?  Hele udělám tam nožem díry a svážeme to tkaničkou. Supr nápad Bobe. Dej tkaničku. Mám suchý zip. Já taky. Ufon má gumáky.  Na čerta se ani nedívej, ten má pochcané důchodky.

Už vím, mám kapesník, natrhám ho na pruhy, provlečem dírama a svážem.  Jsem to protrhl, udělám dírku vedle, sakra zase. No ještě jednou a budem to muset vzít skrz rameno.  Sakra. Super, co teď. Už vím, sepnem mu to pod pažemi páskem. Ty jej nepotřebuješ, gatě drží samy, jak jsi přibral. No dovol, jsem ve formě, jsem jen nateklý.  Ale fungovat by to mohlo. No a je to.  Stlejdo, nemůžu dýchat.  No ale zase se už můžeš napít. Povol mu to Bobe o dírku.  Vypadá divně. Jak zelený Obelix.  Zvedni Tomíka a jdeme.

Sakra, jdeme nějak moc dlouho. Dobrý, už vidím světla. Druhá chalupa by měla být Tylečková.  A lžekne nám básničku stlejdo? Jo, jasně. Na básničky se můžem vykašlat, bude ráda, když si zapamatuje, že jsme tam byli.  Mají novou fasádu, trenér se činil.

Celé je to tu nějaké jiné. Zazvoň, já opřu Tomíka. Dobrý den babi, váš syn nás poslal, abychom se na vás přišli kouknout a zkontrolovat, jestli jste celý rok byla hodná.  No to jste mi ale udělali radost chachaři, a kteří že jste? No počkejte, pojďte dál, dám vám něco na zahřátí. No vemte i čerta, já už se nemám čeho bát. On počká, jemu je teplo dost. My se nezdržíme, ani nám nenalévejte. Počkej, co blbneš, jedna nám neublíží.  Tak na vaše zdraví.  Chlapci moc vám děkuju, že jste se u mne zastavili, Mirek by z vás měl radost. Každý den se za něj modlím.  Tak se opatrujte a sbohem. Nashledanou babi.

Ty vole, ta už ani neví, kerá bije. Ale vypadá dobře, řekl bych že  líp než posledně. Ale nějak jinak.  Ty počkej Bobe, co to mlela s Mirkem, trenér je Jarek a co myslela tím modlením. To jako že je mrtvý? Ty vole u koho jsme to byli? Jdu kouknout na zvonek. Klásková. To jsi to neviděl, když jsi zvonil? No neviděl, jsem měl na zvonku prst ne.  

Ale druhá chalupa od lesa to je.  Celá ulice vypadá jinak, vůbec to tu neznám. Ty vole co je to za vesnici? 

To je Klásné Pole strejdo, já to tady znám, tam bydlí Kája.  No super, půjdeme lesem, to je kratší, že a jsme v Krpoli.  Co jako teď budeme dělat? Si poradíme, nejsme z Prahy. Ti mají GPSky, ti nezabloudí. Jo, ale jak jim dojdou baterky, tak budou hledat mraveniště a leštit pařez, aby viděli letokruhy.  Hele, tak jestli támhle bydlí Franta, tak mu řekneme, ať nás zaveze zpátky k nám.  No ten bude mít na nás náladu, když to projeli 1 : 6.

Stoupni si před Tomíka, ať ho nevidí a hlavně dej bacha, ať nemluví. Tak pozor, zvoním. Čau kluci, co vy tady, proč nechodíte u vás, jdete se vysmívat? No čau Franto, nebudeš nám to věřit, ale nějak jsme zabloudili a dostali se až sem. Potřebovali bychom hodit zpátky do Vřesiny, jinak máme strašný průser. 6 banánů vole, to jsi neče… Drž pysk vole nebo jdem pěšky. A proč bych vás měl jako někam házet? Tenhle mamrd na nás po zápase vystrkoval holou prdel. Hele nedělej Zagorku. Budem ti hrozně vděční,  čekají na nás a už je 6 a nestihnem to všechno obejít.  6 baná…  Mlč. Tak jo, tak počkejte, něco na sebe hodím a jedem. 

Vyhoď nás tady, díky, máš to u nás.

Ukaž seznam. Tohle máme hned za rohem. Pak Bártovy. Pak starostu a trenéra. Nezajdem k vám? Je to kousek. Ti jeblo? Stará si o Tomíkovi myslí, že je zakřiknutý intelektuál, a tobě že piješ jen víno. Však víno  piju taky. A k Palyzovi nejdem? Ne, prý letos sponzoroval socany.  Škoda, ta jeho slivka nemá konkurenci. A všim sis, že na zahradě nemá ani jednu švestku? Mi to je jedno, ať to pálí třeba z krtků, slivka je to vynikající. 

Ještě jednou sebou Tomík švihne do bláta a převlek bude dokonalý. No hlavně ať se zase nepoblije. Ještě že je mu toho chlastu tak líto a blije nerad. Ty vole nevím, kdy se to stalo, ale přestaly mne bolet záda a můžu se normálně hýbat. Bylo na čase, vypadals jak Gandalf se skoliózou. 

Jsme tu. Opři čerta. Martínku pojď tady na

 bok a hlídej taťku ať nemluví.  Zvoním. Dobrý večer, kdepak máme ty děti a jestli byly všechny hodné? Čau kluci, co blbnete, děcka jsou u babičky, vždyť jsem to Tomášovi říkala. No Tomáš s námi dneska moc nemluví. Aha, je mi to jasné. Hlavně ho takhle neberte ke starostovi, říkal, že jestli zase dorazíte o

žralí, tak vás roztrhne a seškrtá příspěvky klubu.

No super. Dej sem tu Tomíkovu láhev, u tohoto nechci být střízlivý a nejlépe když si to ani nebudu pamatovat. Počkej, já ji nemám, ale vždyť jsem ji tu měl. Sakra, to není ani můj batoh, je tam dres, kopačky a slupky od banánu. Já ho zabiju. Kdy mi to vyměnil? Vole sotva chodí  a mluví, a když jde o chlast, tak má IQ jak jaderný fyzik. Ser na něj , jesli to vypil, tak tě stejně nevnímá. Jdem ke Kozelským.

No super, mají venku toho brutálního čokla. Ty vole, to je štěkající kráva, on snad zase vyrost,  kdo jde letos první? Já šel první  loni a zdálo se mi o tom ještě v lednu. No já tam nejdu. Počkej, máme buřty, to bude v pohodě. Tak to jsi frajer, že jsi na to myslel. Abych nemyslel, když mne málem šili. Už jsem ti ukazoval jizvu? Jo, každý týden. Kde jsou ty buřty? No jsou v tvém batohu. Ty vole, to né, jestli je to prase…  Šest banánů kluci, šest! Doprdele práce, sežral všechno. To není možné, bylo toho tolik, že by musel ten první už kadit, aby do sebe dostal ten poslední. To jsme teda v pytli. Pošlem jej prvního, ožralým se stejně nikdy nic nestane, jsou uvolnění. No nevím jestli mu to bude co platné u psa. Ty vole on jej povalil, řvi a já proběhnu ke dveřím zazvonit.  Počkej, on jej nežere, on jej normálně olizuje. Aby né, má v sobě kilo buřtů, jak grgne, tak to cítí psi až v Porubě. Nech ho tam ležet, aspoň zabaví psa.

Martínku zůstaň za vraty, my jdem na to. Dobrý večer, tak kdepak máme ty děti a jestli byly hodné.  A kde máte čerta? Leží. Je nemocný? Ne, před vraty.  Taky byste si teta tu potvoru mohli občas uvázat. On je hodný, jen nesnáší ožralé.

Tak kdopak mi řekne básničku děti?  Mami, Mikuláš smrdí. Co to říkáš Péťo, jak smrdí, to se neříká. On smrdí jak tatínek, když přijde pozdě. Péťo! Když neřekneš básničku, nedostaneš ovoce. Nejím ovoce. A nemáš čerta. A nejsi opravdický mikuláš! No jestli budeš takhle zlobit, tak zajdu čerta vzbudit a toho se sám bojím. Já už na Mikuláše a čerta stejně nevěřím!  Jak chceš, jdu pro čerta. Neblbni Bobe. Chce čočku, dostane čočku, s Mikulášem nikdo vyje….. nebude!  Vypusťte Belzebuba!

Tomíku nechrápej, pojď, musíš zahrát čerta a klidně buď drsný, tenhle fracek si to zaslouží.

Ták tady máš toho čerta, co na něj nevěříš, doufám, že taky nevěříš na výprask řetězem.

6 banánů!  Mlč vole!  Mami, proč Mikuláš říká čertovi vole?  To nic Lucinko, asi si ho spletl s kravičkou, ta má taky rohy. Brekeke, kurva, jak to bylo,  tak kho si mám vzít do pkla? Tady toho? Mámííí. 

Dobré kluci, už za námi neběží. Ty vole, už jsem myslel, že mne má, tak rychle jsem neběžel, ani když jsme chodili k Dostálovi na třešně a tam šlo o život. Jsi k tomu neměl na hřbetě děcko. Jsi borec, sebrals jej v běhu jak štafetový kolík. No hlavně nechápu, jak nás mohl ještě předběhnout Tomík. Se divíš, má v sobě paliva, že by to dal dvakrát kolem zeměkoule bez mezipřistání.

Ale už se na to vykašlu kluci. Na tyhle děcka nemám nervy. Matka to nevychová a ještě poštve psa na slušné lidi. Já se málem posral, když na mne poprvé přišel čert. Já koktal dva týdny. Ten pes tě docela probral, koukám. Co se dělo kluci, proč po nás šel? Jsi čert a kamarád k nezaplacení, sežral jsi děckám ovoce, buřty pro psa, a jediné, co jsi za celý večer řekl, bylo 6 banánů, brekeke a kurva, před malými dětmi. Kozelská je pěkně nasraná a starosta nás přerazí.  Sorry kluci. Ale jsem jim aspoň na zahradě pochcal trpaslíka. Jo, tak to se počítá. Pro jistotu se ohlédnu po našem ufonovi, je za mnou a suchý.

Ocas vole. Mám, v pohodě. Ten vpředu, zapni se. Jdeme k trenérovi. A co ostatní? Ty kašlem. Zajdem k trenérovi, starostovi a konec. Je tma, je pozdě, stejně na seznam ani neuvidím, jsem nadraný  a  nepřečtu to. Já taky ne, jsem rád, že chodím a mluvím. Martínku, umíš číst? Vole, je mu 5. Řeknem, že jsme všude už byli, a když pak něco zjistí, tak jsme se prostě nedozvonili.

Bobe dej mi batoh, máme tam seznam. Nemám. Musel jsem jej ztratit, jak jsem sebou švihnul na mezi. No nic, tak se tam vrátíme.  Baskervill už snad bude doma. Hmm, batoh tu není. Tady je roztlhané tličko, stlejdo.  No paráda, moje oblíbené. Ta sviňa chlupatá. Odnesl si to domů jako trofej. Ten batoh nás možná zachránil. No teď tam pro to nejdu. Zajdu tam zítra. Nebo radši za týden.

Jdeme rychle k trenérovi.

Kde jste sakra tak dlouho? Víte kolik je hodin? Je deset!! Děcka na vás čekaly do devíti! Sorry rejžo, se nám to nějak zvrtlo. Jak zvrtlo, proč neberete mobily? Mám vybitý. Můj má pes. No ty máš štěstí, že už nehraješ, jinak bys nehrál!! Kde je Tomáš? Nó, sakra, teď tu byl.  Jestli je zase nalitý! Né, už byl v pohodě, ten přespolní běh jej probral.  Jaký zase běh? Noo, u Kozelských byly menší problémy se psem. U Kozelských? Jestli jste tam zase udělali průser! Vyhrožovala starostovi, že ještě jednou a zahrádkáři jej nevolí. Doufám, že jste mu nedali do žrádla  stilnox jako posledně!  Nó, to né, ten stejně nezabírá. Vždyť ten čokl spal skoro dva dny!! No to jó, ale usnul, až když jsme odešli. 

Byli jste aspoň  u mamky? Hmm, no byli. Hned jako první.  Martínku, byli jste tam? Kde? No u takové hodně staré paní. Jo byli, hned jako plvní a dala mi i bonbón. Dobře, ty bys nekecal.

Valte už dom, já to u starosty nějak vyžehlím. Díky rejžo. A najděte Tomáše!

Ty vole, kde zas je! Kam šel taťka Martínku? Taťka si vzal z mého batůžku pitíčko a šel se pochlubit, že dal tži góly. A komu? Panu stalostovi. Jaké zas pitíčko!? No co si doma namíchal, aby mu nebyla zima. Dopr, to né. Starosta nás zabije! A trenér hned po něm! Ty vole já mu urvu ocas a degraduju jej z hodnosti vraníka!!! Ber elfa na hrb a valíme ke starostovi, třeba tam ještě doběhnem dřív než on. 

Ty vole Bobe on tu není. Ani se tam nesvítí.  Tak teď nevím, jestli je to dobře nebo špatně.  Kolik měl taťka toho pitíčka Martínku?  Takovou tu láhev od minelálky. No tak to je nejspíš po smrti. Kam tak mohl jít? Do hospody nemusí, pití má, že by šel domů?   Co to hraje? To je tatínkův mobil. Ty máš jeho mobil? Dej ho sem. 16 nepřijatých hovorů od té jeho vepřové víly. Tak domů určitě nešel. Já ho seru, mám hlad, malý taky nic nejed a stopovat ho podle jeho grcanců nemíním. Je nad nulou, to přežije.  Tak přece v tom kamaráda nenecháme. Kamaráda?  To prase odmítám nazývat kamarádem.

No nic, volám hasiče.

A jak to dopadlo?

Tomík se rozhodl, že musí naši misi zachránit a šel koledovat k Tylečkové. Našla jej paní Tylečková ráno v kurníku, když šla dát slepicím. Co říkala, bohužel nevíme, ani jeden z nich si to nepamatuje. Hasiči nás poslali daleko a hluboko,  že nebudou hledat Tomíka, když jim sám volá z mobilu, prý jestli je to Karel nebo já, tak máme zavolat z vlastního. A že mají stejně většinu chlapů v hospodě a ti určitě nikoho nenajdou.

Máme novou starostku, kluci mají nové kopačky a dresy, chystá se nový trávník.  Starostka se trenérovi zmínila, že by potřebovala někoho spolehlivého na  mikulášskou besídku do školky, že jsou prý ti jeho kluci u dětí moc oblíbení. 

Pokračování někdy příště...