Jak šmoulit a nepřijít o rozum aneb konečně konec šmoulům v čechách

Když mi poprvé v Alberotvi k nákupu přihodila pokladní aj stříbrnou obálku, hleděla jsem na ní jako drozd a říkala si, jak dalece postoupilo naše tržní hospodářství, že se k nákupům přidávají kreditky....a už jsem se těšila, že tam bude nějaká fajná částka, kterou budu moc zpronevěřit z rodinného rospočtu...no nestalo se. Při bližším prohledání jsem na stříbře uviděla modrého trpajzlíka v bílých kaťatech a permonické čepici a hned jsem si vzpomněla jak mi mamka před mnoha lety dovezla z Polska aršík samolepek s čísly a písmeny, u kterých byli modří permoníci....a jak těžce jsem frajeřila, když jsem měla celé pouzdro olepené.

Jenže, co čert nechtěl - staršímu dítku zazářily oči (mladší by tak leda spustil reflex slintání jak by se těšil, že to ožužlá) a hned se dožadoval oné tajné obálky. Když z ní vytáhl kartu šmouly, zaradoval se (aniž by je kdykoliv předtím viděl) a celou cestu domů mlel, jak musí zpantročit babičky, aby mu ještě takové kartičky donesly. Babičky jsou velmi jednoduše manipulovatelné, hlavně když je vám pět, zrovna nezlobíte a vykouzlíte oči přejeté srny a tak nosila jedna i druhá až se nám našmoulila celkem slušná hromádka....ale tím to ještě nemělo všechno skončit.
Nevím která dobrá duše řekla našemu staršímu, že jsou šmoulí směnárny...ale až to vypátrám, bude ho to bolet. Ale stalo se.... a tak po tom, co jsem týden neslyšela nic jiného než: Půjdeme do směnárny? Půjdeme do směnárny? Půjdeme do směnárny? ....podlehla jsem a souhlasila. Při sobotním dopoledni jsme stáli v průchodu nejbližšího Alberta a se skupinkou mladších i starších lidí šmelili karty. Dostala jsem se při tom do takové agónie, že když jsem se probrala, tak starší dítě táhla nějaká stařena za ruku a mladší ožužlávalo v kočárku album (které už dva dny po vydání nebylo nikde k dostání) plné modrých permoníků. A tak mi nezbývalo než vyměnit album i s kartami za luxusní hodinky značky Chain ču sain a ty opětovně směnit se stařenou za dítě. Ještě že malý důchod a vidina luxusních (nebo možná spíš neznalost světových značek a zaměřenost na výrobky značky Made in China) hodinek zabrala, protože nakonec mi dítě opravdu vrátila. A jaké ponaučení z toho plyne? Jestli budeš ještě zlobit, tak s tebou půjdu do šmoulí směnárny!!!!
:-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D

Tímto bych chtěla poděkovat řetězcům značky Albert, že údajně konečně stáhli šmouly ze svých prodejen a my můžeme zase bez rizika nakupovat