Ahoj všichni,

rozhodla jsem se poodhalit kousek mého tvoření.

Tvořím v noci,  zavřená v malé temné místnosti u malého stolu přeplněného úplnými zbytečnostmi. Za oknem tiše padá sníh a já sním co ráno uvidím až vyjdu z igloo.

Asi ptáčka, jenže teď v zimě? Leda nějakého zimního .... hodně načepýřeného.... ne moc barevného.... spíš jen tak tak abych ho zahlédla. Co kdyby tu číhala nějaká kočka?

Musím zkusit nějaké nakreslit.... co třeba sýkorku?

...nebo raději jinou?

nevím nevím... neumím se rozhodnout. Co dělat? Už vím! Utíkám za svou chytřejší polovičkou a ptám se:

"Tak co myslíš? Který je ten pravý?" .." Hmmm já nevím, asi tenhle, ale bude hezký i tento i tento i tento."

Hurá! Mám odpověď. Jdu tvořit - už mne nic nemůže zastavit. (Nic kromě kníkajících eskymačátek, ale ty snad spí - pššššš!)

Bude to ok či nikoliv?...... nevím, poměřím a jedu dál než mne někdo objeví.

Aj asi se sem nevlezu.... ale mne nic nezastaví. Umyt štětečky a jedem dál.

Uf, že by to byl konec?

Chmch.... drahá polovičko, co ty na to??? "Hezky, ale tady ti chybí kontrast..... a tady taky".

CHJO! Asi má pravdu, zkusím jak to vypadá před zrcadlem... MÁ PRAVDU! To je nechutné, vždyť on si tam pracuje a JÁ tvořím. Co se dá dělat, už to vidím taky..... to neokecám. Tak ještě tu ťuknu, tady čmrknu.

UF. Vyžehlit a JE TO!

Tak ještě nafotit. A ukázat eskymačkám a eskymákům, zda by takový mohl být výhled z ranního igloo.

Áááá málem bych zapomněla - jak se bude můj nový výtvor jmenovat? Karel nebo František... nebo uplně jinak? Kdo mi pomůže? Já už nemůžu.... .

Pro zajímavost kukněte na zajímavé informace o práci jednotlivých členek klubu igloo ve Špalíčku eskymáckých pohádek.

Ptáček je zviřátko nestálé a čeká, rozmýšlí kampak poletí? Třeba rovnou k vám! Zde si můžete prohlédout bližší info :)