Jarní imprese

- Ve vzduchu začíná vonět jaro.

- Ledové barikády kolem chodníků pomalu roztávají a já už se zase nebojím sama vyjít z domu.

- Konečně odhazuji starý kožíšek po sestře a vracím se zpět k jarnímu kabátku, který jsem si koupila v prváku, což už je poměrně hodně let.

- Jsou to přesně dva roky, co jsme se potkali. Tehdy také právě začínalo jaro... Krásné dva roky... Kéž by jich bylo aspoň ještě 2krát 20. A nebo 3krát 20?

- Lidé jsou různí. A dokonce jsou i lidé zlí. Jaké to smutné zjištění.

- Začalo jaro a s ním začala i škola. Proč jinak by se to jmenovalo "jarní semestr"?

- Začala jsem jen tak pro zábavu chodit na přednášky z psychologie. Připadám si tam jako vetřelec a mezi těmi devatenáctiletými jako stará paní... Ale aspoň mám konečně pocit, že se na VŠ učí i něco praktického a do života použitelného.

- Bojuji s texty pana prof. H. A to je jen malá bitva na začátek celé války...

- A večer se jde na Radůzu.

- A všechno je to moc fajn, protože.. Protože ve vzduchu voní jaro...