Jak nepochopitelné.
Rostlinka, která je tak ekologická, píše se, že je odolnější než len, má velké výnosy.. Rostlinka, která může poskytnout i ta nejemnější vlákna skvělých mechanických i estetických kvalit a ejhle, někomu ve světě se to asi nelíbí. Je to jako s ropou a alternativními zdroji, jako s bavlnou a konkurenty bavlnářským magnátům . Těmi jsou například viskóza a kukučičná vlákna, či mléčný proteín ... Je tagikomické, co vše si necháváme líbit od těch, které daněmi krmíme.. A je smutné, že mnoho lidí není ani schopno zaznamenat rozdíly. Stačí jim předložit co se naskýtá.
Je to zajímavé, že dodnes i přes velkou informovanost a dobu informací obchází mnoho potencionálních zákazníků tento materiál z uctivé dálky. Obvykle na našem trhu seženeme provázky, motouzy, jednoduché plátěné taštičky, sem tam plátno, někdy směsový úplet. Pokud se nám ho ovšem poštěstí získat za dobrou cenu.... Nadšenců tradičních řemesel a zpracovávání přírodních vláken je také jako šafránu.. Konopí stále "válcuje" bavlna a hlavně syntetická vlákna . Nově se prosazuje i kukučičné vlákno, nebo mléčný a "mořský" proteín, kterým se zdárně falšuje hedvábí ve směsových přízích...
Viskóza je sice přírodní, zato její výroba už tak moc eko není.
Kdo vyzkoušel opravdu kvalitní konopný krém, olej, chutná křupavá semínka... ví dobře jaké má tato rostlinka různorodé kvality.
Tvorba ze lnu, konopí, či kopřivových vláken vetšinou doplácí na malou fantazii a pracovitost designérů.
Na trzích vídáme spíš neforemné "gatě" a haleny tvarů ve stylu: "Tenkrát na vsi". Nic proti půvabu krojů a oděvům venkovanů v minulých stoletích. Hodí se pro volný čas, práci, výlety, jiné akce. Sama si ráda obléknu ve volném čase plátěné kalhoty třeba jen na gumu, nebo provázek. Ale co třeba pracující manažerka, úřednice, učitelka...? V tomto oděvu asi do práce nepůjde. A tak si zakoupí umělé nebo směsové sáčko, v lepším případě sežene hezké bavlněné šaty... Pokud bude mít štěstí, natrefí na buretové hedvábí, nebo vlnu a peněženka zapláče:-). A je to... Proč nosit tak krásné materiály jen pro volný čas?
Konopí - dokonalá rostlina, která má dlouhé stonky, velkou výtěžnost - 100 % využití, a nepotřebuje chemické postřiky jako bavlníkové plantáže..
I kopřiva to má u nás těžké. Stále bojuje o své místo v Evropě jako rarita v podobě kopřivových jeansů z dílen italských návrhářů a v podobě pokusných plantáží v Německu. V asijských zemích se pěstuje příbuzný kultivar. Do Evropy se takové tkaniny dostávají v omezeném množství, nebo pod krycími nic neříkajícími názvy. Kopřiva si neprávem vysloužila punc kousavého vlákna až ve válečném období a těsně po. Kopřivová vlákna se totiž spřádala s hrubou místní vlnou jakýchkoliv ovcí. Šetřilo se, bavlna dostupná nebyla, len a konopí se také neselo. Chyběly nástroje i pracovní síla a hrubou vlnu bylo potřeba něčím zjemnit nebo vylepšit. Kopřiva však levný vlněný "chlup" zachránit neuměla. Ani nemohla. Proto si kabáty a obleky "kopřiváky" vysloužily tak nevalnou pověst:-) Otázkou je i technologie získávání vláken ze stonků v kritickém období, kdy se šetřilo se vším a všude.. Přitom kouzelnou žahavou bylinu dávno před tím zpracovávaly přadleny na jemná vlákénka a tkaly z ní příjemné prodyšné a měkké kopřivové tkaniny. Anglická královna si prý donedávna nechávala zhotovovat kopřivové ložní povlečení /pravděpodobně podle staré tradice/. Z kopřivových pláten se prý dokonce šily lodní plachty.
Tvorbou z přírodních materiálů, zejména tedy myslím z konopí se zabývá spousta modních značek, ale záhada, většinou to nejsou čeští tvůrci. Čest výjimkám samozřejmě. Je jich však stále jako šafránu... Před pár lety jsem si zakoupila v Německu fantastické lněné kalhoty. Měly vkusný a perfektní střih... Nedám na ně dopustit. Zlaté outlety - záchrana peněženky:-) Přes obří nabídku oděvů v Čechách jen kroutím hlavou, co na trhu je a co stále není... Vlastně se přiznám, že do obřích center najdu cestu málokdy. Děsí mne to giga všechno a to nic uvnitř...
V obrovských megacentrech beztak chybí moje oblíbené obchůdky - metráž, galanterie, český kvalitní textil..., kvalitní domácí potřeby a železářství kde člověk najde šroubky a háčky šnúrky, těsnění a přípravky všeho druhu...
Konopí i opomíjená tajúplná kopřiva, jakoby zapadli mezi sportovní trička, dětské pleny, tepláčky, pyžama a obleční na volný čas... To je samozřejmě také báječný sortiment, jen pořád pomálu. Proč se lidé bojí tolik fantazie? Nebo je u nás tak málo dobrých střihačů, švadlen?
To by mohla být výzva k doplnění díry na trhu:-)
Pokusím se tedy nabídnou postupně tyto materiály a budu se kochat fantazií tvůrců:-) Budu hledat postupně zajímavé přírodní materiály a pokud čas dá, chytnu se také této výzvy a vytvořím i nějaký ten model.
Ukázka krásných ručně tkaných konopných pláten
Ručně zpracovávané vlákna kopřivy a ručně spřádané příze z konopí
Úplety a tkaniny z konopí a směsí s konopím
Obří konopná cívka pro
Ručně tkaná plátna z ručně předených konopných přízí
Bourec morušový a ostatní hedvábníci z vlastního chovu
Další hedvábnické housenky:
Ze zelené potvory krásný motýl:-)
Kokony těchto housenek jsou nepravidelné, zajímavost je, že při vylézání motýla ven, není dírečka téměř patrná, takže nedochází k velkému poškození kokonu. Hedvábí je matové, silnější než u bource morušového. Tento chov je provozován například v Africe, kde je pěstování moruší obtížnější...
A takto vypadá jejich motýl:-)
Kokony divokého hedvábí a oddělené vrchní /hrubší/ a pevné hedvábí z kokonů. Získává se z očištěných kokonů.
Kdo má střechu-bydlí:-)
Bombix mori - druh se žlutými vlákny /velmi jemné hedvábí/
Tak jako se míchají naše lidské geny, míchají se i jinde:-) Na fotce níže jsou patrné různé znaky bombix mori. Kokony pak mívají různé tvary, barvy i velikosti.
Mírumilovné kokonky: bíle štříbřítý, matně bílý, bronzově zlatavý, bílý, žlutý, růžový ... /není dobarvováno - vlastní barva vlákna/.
Vlákno může být i fluorescentní...
Česané mírumilovné hedvábí a očistěné kokony divokého hedvábí. O tomto hedvábí jsou i zmínky i v české prvorepublikové literatuře - dítko mající oblečení z tohoto hedvábí nemá šanci jej unosit /sedřít/, a tak jej podědí ještě mnoho sourozenců... Pevné hrubší hedvábí.
Hedvábníctví v Čechách je zaznamenáno již od dob A. z Valdštejna, který se o prosazení chovu bource snažil.
Jen málo Pražanů ví, že Vršovický zámeček byla ve skutečnosti MORUŠÁRNA založená G. Rangherim /Pepa byl borec:-)/ Nechal tehdy vysadit v pražských příkopech stromy bílých morušovníků. V místě za Koňskou branou v horní části nad Václavským náměstím byl sad osázen cca 200 kusy morušovníků... Heroldovy sady bohužel také nezachovali tuto tradici nádherných stromů, skvělého ovoce i potravy pro ptáčky:-(...
Pražané /Češi/ neradi zachovávají to co bylo, peníze a "móda chování" hýbou bohužel světem. Naši předci stavěli podniky s "hlubokými" kořeny" , piplali si vývoj a výrobu. Bývalé krásné objekty slouží dnes bohužel dost "odlišným" účelům /bydlení, sklady, ruiny, úřady.../
Hedvábnictví zaniklo /doslova bylo "odstřeleno"/ překvapivě ne za války, ale až v 50 letech... je vidět, jak povrchní byly a jsou zájmy lidí - bylo potřeba padáků, takže se ještě chovalo i předlo, nebylo potřeba padáků, tak se nepředlo... To co udělal Číňan za misku rýže bylo pro Čecha příliš moc manuální práce a pod úrověň... Mnoho báječných podniků bylo nazváno nerentabilními...
- Víte, že z hedvábí se dodnes v Čechách vyrábí i chirurgické nitě?
- Víte že odpadní produkt získávání hedvábí sericin je vyhledávaný v kosmetickém průmyslu /obnova buněčné struktury/?
- Víte jak zdravé stromy morušovníky jsou? Od kořeně až po listy.
- Víte že drobné kuličky trusu se používají na plnění polštářů pro miminka a lidi s bolestmi hlavy a krční páteře /hlavně Čína a Japonsko/?
- Víte že dokumentace tradiční čínské medicíny obsahuje i čaj z trusu bourců /prý chutná jako zelený a voní jako citronová tráva a zelený čaj.../ na léčbu žaludku, slinivky... a jater?
- Víte že se za první republiky moruše pěstovaly prakticky - jako živé ploty?
- Víte že dřevo je bezvadné přírodní barvivo, používalo se na výrobu sudů a z listu se pije léčivý čaj?
- Víte že přímo na tělo je velmi blahodárné nosit čisté nejlépe chemicky nebarvené hedvábí? Právě pro obsah zmíněného sericinu i skvělé fyzikální vlastnosti...
- Víte že za doby našich babiček /prababiček/ existovaly průvodci dobrých hospodyněk, kde byly zaznamenány velmi podrobné rady jak si přivydělat "ťěžením" hedvábí, že existovaly velmi podrobné tabulky jak kmit, kolik vysadit... Jaká je výtěžnost... Již tehdy kolem 20 let existovaly výkupčí manufaktury a v knihách a příručkách "kvetla" reklama:-) Existují záznamy o tom, kolik si v 20. letech mohla vydělat pilná hospodyňka s větším chovem. Prý i 8000,-... To bylo na tu dobu hooodně peněz třeba na věno...
- Víte že se z hedvábného "vatelínu" /vrstvené hedvábí/ vyrábí extra jemné lehké a prodyšné příkrývky?
- Víte že cca 2 mm silná hedvábná příze unese údajně až kolem 40 kg váhy /myšleno v klidovém stavu a v závislosti na druhu vlákna a zákrutu/
- Pravé poctivé rybářské sítě se vyráběly a vyrábějí z hedvábí dodnes
- Hedvábné byly i padáky. Za války jich bylo potřeba hodně, proto hedvábnictví u nás přetrvalo až do 50 let ...Vytlačila je až umělá vlákna a průmyslová výroba/například z výroby Chemlon Humenné atd./
- ... :-)
Kniha o hedvábí v Čechách z roku 1813
Kniha pro dívky z roku 1869 obsahovala mimo jiné i informace o včelaření, hedvábnictví...:-)
Nebo je li libo získati jiná vlákna? Třeba z kočky, či psa? Tak o tom někdy příště
.
Lenka Idrizović Marton ©
Děkuji, že respektujete autorské právo
