Kořeny mořeny

Dnes jsem se rozhodla uklidit v kuchyni, proto vznikl tento blog:) Na okně mi totiž už od podzimu leží vzorky obarvených látek a jedněmi z nich jsou i materiály obarvené mořenou barvířskou. Co se týká rostliny samotné, nebudu o ní psát, vše je řečené například tady. A pokud chcete více fotek, zkuste google. Co mě na ní zajímá a o čem chci napsat, jsou barvicí účinky jejích kořenů. Sehnat semínka mořeny není těžké, nicméně vypěstovat jí asi zas tak lehké nebude (mně osobně semínka nevyklíčily, ale třeba dělám něco špatně) a krom toho se kořeny k barvení sklízí až po několika letech. Protože z českých planě rostoucích rostlin je téměř nemožné získat červenou a já už chtěla zkusit i jiné barvy než žlutou, zelenou a hnědou, mořenu jsem si objednala. Není zas tak drahá a prodává se pod jménem kraplak.

A takhle kořeny vypadají:

Barvení jsem vyzkoušela na obvyklých materiálech - balvně, lnu, hedvábí a vlně a s obvyklými mořidly - kamencem a modrou skalicí. Následně jsem polovinu každého vzorku zakryla a nechala ležet na okně. Vzorky na okně strávily mnohem více času než jsem plánovala, takže světlostálost je prověřená dokonale. Dopadlo to následovně:

V horní řadě jsou vzorky, na kterých nebylo použito žádné mořidlo, prostřední jsou s kamencem a poslední s modrou skalicí. V prvním sloupci je bavlna, pak len, hedvábí a nakonec vlna. (Horní část vzorku - nad čárkou - byla vystavena světlu.) Takže k získání červeného odstínu je nejlepší mořidlo nepoužívat. Nebo, pokud chceme odstín do oranžova, použít kamenec. Rostlinné materiály jako vždy získaly mnohem světlejší barvu než vlna, nicméně barvila jsem je jen jednou a i tak vznikla docela hezká růžová. Která se mimochodem taky nevyrábí moc lehko - z českých rostlin se na ní dají použít různé plody, ale taková barva není světlostálá a i pokud nepřijde na světlo, rozkládá se a šedne. Další možnost, jak vyrobit růžovou, je popsaná tady. Akorát že vykopat kořeny svízele je celkem dřina a výsledek bejvá dost nejistej, někdy je barva spíš do hněda. Krom toho mají kořeny svízele jednu ne moc příjemnou vlastnost - nechávají na vzorcích něco jako jemnej prášek, což hlavně hedvábí celkem poškozuje.

K mořeně ještě jeden detail - kdybyste jí zkoušeli barvit, tak někde, kde můžete větrat. Opravdu hodně smrdí, mě konkrétně to připadalo, jak když se vařej cigarety:)

Co se týká červené, občas narazím v diskuzích na téma přírodní barvení na tvrzení, jak skvěle barví a chytá červená řepa. I rozhodla jsem se to vyzkoušet:) První můj pokus vyšel naprosto příšerně, protože jsem se jako u ostatních rostlin rozhodla řepu vařit. To byla ale chyba, jakmile prošla varem, okamžitě mi zhnědla. Takže další pokus vypadal následovně: rozkrájela jsem řepu na kousíčky, nalila na ní teplou, ale ne vařící vodu a zkusila přidat vzorky. Při dalším pokusu jsem přidala i kamenec. Výsledek je tento:

Je to jen vlna, první chomáček spolu s vláknem je barvený s kamencem, druhý chomáček bez kamence. Skalici jsem ani nezkoušela, na červené odstíny se nehodí (viz mořena a fialové vzorky). Vzorky z ostatních materiálů nemělo cenu fotit, protože pokud už nějakou barvu chytly, velice rychle zmizela a zůstal jen kousek zašedlé látky. Takže toť můj pokus s řepou, třeba moje zkušenosti někomu pomůžou...nebo mi někdo napíše, co jsem dělala špatně:)

Tak a poslední výzva je modrá barva, bohužel k tomu se nějak nemůžu dokopat, i když mi na zahradě už třetím rokem raší, roste a odkvétá boryt barvířský. Tak snad příští léto;)