Kultura písemného projevu

Nebudu se pitvat v chybách, které máš v blogu (tj. o kterých víš a omlouváš se za ně). Zamyšlení nad kulturou psaného projevu je na místě, neboť to, co vidíme napsané, si pamatujeme... pokud vídáme texty s hrubkami, může se stát, že to po čase budeme považovat za standard!

Popravdě, v hovoru používám hodně slov z nářečí a slovenštiny. Na úřadech a na VŠ přepínám do spisovné češtiny :))

Mno, vaše starosti na moji hlavu! je rozdíl, když píšu oficiální mail pracovně nebo když píšu kamarádovi jakej měl den. a na fleru relaxuju, takže to tak nehoním. velký písmena na začátku věty píšu minimálně:-). čárky ve větě sem nepochopila nikdy. a to mám skupinku písmen před jménem jako památku na VŠ studia. v běžné řeči taky nemluvíme spisovně. a někdy dokonce ani slušně. tady na fleru je to každého věc jak si píše. a nakonec i ten profil je vizitka každého. pohoršovat se nad degradací jazyka sledováním toho jak se lidi baví v klubech je ztráta času. heh, a to ste asi ještě neviděli, jak to vypadá, když se slovák pokouší psát česky. :-) mě osobně spíš trápí, že neumím psát francouzsky a snažím se dělat co nejmíň chyb v angličtině.

a hlavně neplatí, že kdo hodně čte bude umět i bezchybně psát. ne každý je slohový talent a nakonec je to tak i dobře. :-)

Patří, opět jsem se přesvědčila, že je lépe nechat něco půl dne uležet a před publikací přečíst nezaujatě. Díky za upozornění. :)

Pro Julii1: Takže jsem neexistující osoba

Nicméně beru, že někdy to tak skoro vypadá.

Neobvyklé kombinace malých a velkých písmen mi tolik nevadí, k zoufalství mě spíš dovádí zkratky, jelikož význam mnohých mi dosud zůstává utajen... 

Toto je příklad komunikace mezi dvěma 11-letými kluky (ani jeden netrpí žádnou dysfunkcí ):

jtd

dt

j dm mtka

jj

tj blby tk nc

V překladu: Jak to jde? Jde to. Je doma matka? Ano. To je blbý, tak nic.

Děkuji, konečně to někdo sepsal. Je tady plkajicích a stežujících si lidí, ale to, jak píšou, je někdy šílené. O to víc mě rozčiluje používání většinou angličtiny s chybama!

Setkávám se s tím každý den a taky mne to pěkně štve. Stačí se podívat do novin a bohužel i spousty knih, korektury a korektoři totiž neexistují - je to tak totiž levnější. A lidé dost často nevnímají, co vůbec čtou. Setkávám se s tím i v zaměstnání, kde návštěvníci musí vyplnit určité údaje o sobě; nevěřili byste, co lidí napíše do kolonky "rodné příjmení" rodné číslo. Na druhou stranu přinávám, že i já píši se spoustou překlepů a ne vždy se mi podaří všechny najít a opravit.

.. i čitelně velký font ;)

A potom mám poznámku faktickou. Ta malá znaménka v citovaném textu nejsou čárky, ale tečky.

Minuta navíc by mě stála mnohem méně než pokažená reputace u osoby jíž píši poprvé. - ach ta interpunkce :) Ale jinak dobrý, taky mám na zprasenou češtinu alergii.