Máme s LuciíVV takovou hru, skoro nad každým jejím novým obrazem jásám, že zase udělala krásný smalt. Lucky obrazy mě fascinují takové, jaké jsou, zároveň mi ale přijde neuvěřitelné, že jejich velká část vypadá jako smalt. Jistě, jsem smaltem lehce "postižená", že ho vidím všude, ale u Lucky je to přeci jen trochu něco jiného. Když vidím její práce, naskakují mi hned čísla barev, kterými to "smaltovala". Přitom se jedná o olej, akvarel, akryl i jejich kombinace.
S Lucií jsem smaltovala dvakrát a popravdě řečeno to šlo mnohem lépe její dceři ChiliArt. Dcera malovala potichu a trpělivě, Lucie se "vztekala", protože se smalt choval úplně jinak něž barvy, na které je zvyklá. K tomu malé rozměry šperku byly pro ní svazující a oběma nám bylo jasné, že přes šperky cesta nevede. Lucie potřebuje prostor a jsem přesvědčená, že až se sejdeme u pece potřetí a dostane do ruky větší plech, že to půjde. Její styl práce je pro smalt jako dělaný a věřím tomu, že na smalt nezanevřela a ještě to zkusí.
Když jsem viděla její poslední práci, už mi to nedalo a s jejím svolením jsem sedla k peci, abych se pokusila její předlohu nasmaltovat. Chtěla jsem se pokusit nás obě přesvědčit , že by to pravdu ve smaltu šlo udělat. Pro mě samotnou to bylo zajímavé cvičení, protože není snadné se ve smaltu přesně držet předlohy. Smalt si při práci a mezi pálením často dělá co chce a špatně se mu diktuje. Moje kopie určitě nemají lehkost originálu, ale samotnou mě překvapilo jak věrně se do smaltu podařilo převést barevnost předlohy. Doufám, že je to pro Lucku výzva, aby to příště zkusila sama a lépe 
Lucky originály jsou zde:
Moje kopie ve smaltu :
na závěr pár momentek z postupu práce:
