Blog uživatele .Makina.

V pátek jsem vystoupila z vlaku v Úvalech, nasedla do lahvově zelené     Felicie kamarádky Jany a nechala se velmi zvolna odvézt k ní domů. Kamarádka Jana je učitelka a výtvarnice...

Večer při třetím Kozlíkovi bylo jasno - druhý den nás čeká výroba pejska z ponožek.

Brože jsem vlastně objevila nedávno...a brzy jsem jim propadla. Obzvláštní nebo chcete-li dodají šmrnc sebejednoduššímu oblečení. Stačí vybrat tu správnou barvu...

"Konečně!!!", pomyslel si jistě přítel. "Zatraceně!!!", pomyslela jsem si já.

Probuzení do mrazivého víkendového rána, a místo ranního válení, snídaně v posteli a laškování...ucpaný nos, bolest hlavy a...to nejhorší...ZTRÁTA HLASU.

Občas se mi stává, že mi  kamarádi, když hovoříme o budoucnosti, zaměstnání a "těch věcech", říkají: "vždyť já ani nevím, co bych chtěl/a dělat?" 

Co prosím? Jak může člověk mezi dvaceti a pětadvaceti lety nevědět, čím by chtěl být (něco jiného je, čím by mohl být). Podmiňovací způsob dává nepřeberné množství možností a je to právě snové semínko, ze kterého může vyrůst plod skutečnosti.

Tíhnu k historii, středověku, hradům. Bydlet na takovém hradě byl vždycky můj sen. Velký a jaksi neuskutečnitelný. 

V tuto chvíli nám paní průvodkyně nabídla prohlídky ukončit. Přece jen, listopadové pochmurné počasí v kamenných kostelech nebylo zrovna nejpřívětivější a prozatimní dvouhodinový výklad vyčerpávající...jenže jaký turista a vášnivý dějepisec by odmítl soukromé a ke všemu fundované vyprávění, které se zas tak často na památkách nevidí...

Posledním starobolesvaským kostelem, kam vedly naše kroky, byl barokní kostel Nanebevzetí panny Marie. A s ním i malinkatý reliéfek z korintské mědi, tzv Palladium země české. (OTÁZKA č. 5: Co to je koritská měď). Do českých zemí ho přivezl snad Metoděj, který jej věnoval sv. Ludmile, bábě Václava. Po její smrti ho zdědil Václav. Po jeho smrti byl pak reliéfek uschován, nalezen a opět několikrát uschován. V nejnověších dějinách například před Němci za druhé světové války nebo před komunisty po válce.

Nyní je opět Ježíšova matka vytepaná v malém lesklém plíšku na svém místě ve Staré Boleslavi, ročně za ní proudí stovky poutníků, aby ji poprosili o ochranu.

Co se Vám vybaví když se řekne Stará Boleslav?

Možná město, snad svatý Václav, dramatická bratrovražda, souboj zla s dobrem, boj o moc ... přinejlepším tedy základy dějepisu...

Co také víc? Na městečko nedaleko Prahy, čítající spolu s větším bratříčkem Brandýsem nad Labem okolo 17ti tisíc obyvatel, je to informací až dost, pomyslí si jeden... Ale jsme hned u prvé zajímavosti místa - jedná se o obec s druhým nejdelším názvem v České republice (32 písmen, OTÁZKA č.1: první má o písmeno navíc - víte které to je?  )