Můj naprosto stoprocentně vydařený páteční večer

Začnu trochu oklikou, ale uvidíte, že to má své opodstatnění.

Minulý pátek jsem na vycházce s dětmi zahlédla na plakátovací ploše, že se následující pátek u nás (v Jihlavě) konná koncert Tomáše Kluse, kterého jen tak mimochodem zbožňuji :o). Má nádherné texty, kouzelnou hudbu, je to sympaťák. Jak já říkám, jeho hudba je hudba s duší. Doma mi hraje jeho CD-čko skoro pořád dokola. Hned v sobotu dopoledne se mi manžel byl ptát na lístky, ale smůla - VYPRODÁNO. Bylo mi to opravdu moc líto, ale holt jsem se o tom koncertu dozvěděla pozdě. Ach jo. Někdy příště.

V týdnu jsem si na to občas se smutkem vzpomněla a záviděla těm, co měli koupený vstupenky a hřáli si je na prsou jak svátost.

V pátek, v den konnání koncertu, po návratu s dětmi z vycházky jsem se pustila do šití kabelky od Belletky z její Mariny, navečeřela se a šla zase šít. K tomu jsem si pustila to, co zrovna bylo v CD-čku a hádejte, kdo začal hrát?!

 Začal hrát Tomáš Klus. U druhé písničky jsem si povzdechla..., ale najednou se mi nečekaně rozzářily očka, šicí stroj najednou přestal drkotat svojí nádhernou písničku a napadla mě bláznivost. Popadla jsem telefon, vyštrachala někde telefonní číslo, které jsem si před týdnem zapsala, do toho "klubu", kde se koncerty konají. Mají sice vyprodáno, ale... včera není přece dnes!

"Dobrý den."

"Dobrý den."  - hlas sympatické mladé paní.

"Chtěla bych vás o něco moc poprosit.... Dnes se konná koncert Tomáše Kluse... Manžel mi minulý týden říkal, že je už vyprodaný, ale mně to přece jenom nedá a tak vám volám, jestli náhodou někdo nevrátil vstupenky, nebo nemáte nějaké "podpultové"."

"Nikdo nic nevrátil, ale nakonec tady máme pár volných vstupenek, které budeme prodávat těsně před koncertem."

Při představě, že se tam budu popostrkovat s patnáctkama a tahat se s nimi o poslední volné lístky (já osm dnů třiatřicátnice, máma od dvou dětí) jsem se do toho obula znova.

"No, to je perfektní... no a  prosím vás, nešlo by mi  jeden lístek zamluvit na jméno, abych ho měla jistý. Víte, mě se Tomáš a jeho písničky moc líbí a zároveň by to byl ten pravý relax a odpočinek od dětí..."

Chvíli ticho, který bylo jak věčnost a pak ta milá, hodná, zlatá, úžasná, báječná, skvělá paní řekla:

"No, víte, co, normálně to neděláme, ale když je to jen jeden lístek, tak vám to na jméno zamluvím. Vyzvedněte si to ale nejpozději do půl osmé".

Jupííííííííííííííí!!!!!!!!!! Jakou já měla radost!!!!!!

Kouknu na hodinky - 18:00, to je šibeniční čas, ale já to zvládnu, musím! Rodinu jsem v rychlosti obeznámila s tím, že se plány trochu mění. Obě děti chtěly jít samozřejmě ihned se mnou, dokonce se na mě i pověsily... ale to prostě neprošlo :o) Rychle umít vlasy, namalovat si obličej, vybrat vhodné oblečení, zbalit vše potřebné do kabelky a vyběhnout.

18:45 - vycházím z domu na autobus.

19:04 - sedím spokojeně, s blbě blaženým úsměvem v autobuse.

19:14 - jsem na místě, kde je už dvacetimetrová fronta strkajících se patnáctek (přesně, jak jsem si to představovala). S hrdě zdvyženou bradou kolem nich procházím až ke kase :o), kde seděla i ta skvělá dáma z telefonu. Ještě jednou jsem jí moc poděkovala , převzala si zamluvenou vstupenku a s vítězoslavným úsměvem jsem pokračovala vstříc Tomáši Klusovi a jeho koncertu.

Měla jsem naprosto úžasný pocit.

Koncert byl naprosto úúúúžasnýýýý, zážitek na celý život. Tomáš Klus je ještě větší bourák, než jsem si o něm myslela. Nádherně zpívá a hraje na kytaru, texty úžasné, je vtipný, neskutečně parádně každou chvíli improvizuje, no prostě neposlatelný!!! Doporučuji!!!

Co z toho vyplývá? Sněte a jděte si za svými sny. I když to někdy vypadá, že je to nemožné, že to nejde, tak i přesto to zkuste. Vyjde to!!!