Nedotýkati se....!!!!!!!!!

Příhoda z minulého týdne mě nutí napsat tento blog a přispět tak k informovanosti ohledně mláďat z volné přírody...

Co se vlastně stalo? Na první pohled vlastně nic tak hrozného-hodní chataři v dobré víře sebrali dle nich opuštěné srnčátko a teprve pak začali obvolávat záchranné stanice a snažili se najít mu domov. Realita je ale úplně jiná, zdrcující a pro ono mládě tím skončila jakákoli naděje na přirozený život v přírodě. Jednalo se o zcela zdravého samce, jež pouze čekal na svoji matku-bohužel ji hlasitě volal, což je naprosto normální. Nedovolal se bohužel maminy, ale záchrany chtivých chatařů, kteří jej vzali na svoji zahradu a tím bylo dílo zkázy dokonáno. Pokud se totiž mláděte srny, nebo zajíce byť jen lehce dotknete, nelze jej již matce vrátit, protože "zamořené" lidským pachem je už nepřijme.

Přes pražskou záchrannou stanici, kam se chataři dovolali, se mládě dostalo k nám, stejně jako loni "náš" už nyní roční srnec Fuffy. Měli jsme to k nim necelých 10km, tak nezbylo než pro "sirotka" dojet a řešit, co s ním bude dál. Vzhledem k tomu, že již jednoho srnce ve stanici máme a není v našich finančních možnostech nechat si druhého. Jeden výběh obývat nemohou, protože by se vzájemně zabili a dalších 40 tisíc na druhý výběh opravdu nemáme, bylo jasné, že u nás zůstat nemůže. Začal tedy kolotoč obvolávání jiných stanic a žebrání, kde by se ho byl někdo ochoten ujmout. To už ale není tak důležité. Jen je třeba podotknout, že se z takového maličkého, roztomilého srnčátka za rok stane, pokud přežije, statný a velmi nebezpečný tvor, vážící okolo 70Kg, schopný zabít člověka. Samci srnců jsou totiž v dospělosti, především v období říje skutečně velmi agresivní k svému okolí, včetně svého náhradního rodiče-ošetřovatele. Nemluvě o tom, že život srnce v zajetí-krmení, výběh, veterina stojí okolo 40ti tisíc ročně!!!!!

Srnec odchovaný člověkem postrádá přirozenou plachost a není jej již možné nikdy vrátit zpět do přírody. Jeho vyhlídky jsou tedy takové: 

1) život ve výběhu některé záchranné stanice-nikde je ovšem z výše popsaných důvodů nechtějí.

2) utracení

3) nějakou dobu život v některé stanici, pak přemístění do obory, kde je jen otázkou času, kdy je zvíře zastřeleno pro finanční zisk majitele obory.

Odchovat srnče na umělé výživě je velmi časově náročné-kojení každé 2 hodiny i v noci-umělá strava je nepřirozená, proto je nutné krmit často a po velmi malých dávkách. I při nejvyšší péči přežívá náhradní odchov jen velmi malé procento mláďat. Často se dostaví průjmy, dehydratace, křeče a následný úhyn. U zajíců je procento úspěšně uměle odchovaných mláďat ještě mnohem nižší-cca 2procenta přijatých zajíčat!!! Přechod z mléka na umělou stravu je další kámen úrazu-mláďata neumějí trávit vlákninu a mnoho z nich zemře právě v období přechodu. Zajíčata konkrétně nezbytně potřebují požírat trus vlastní matky, který obsahuje potřebné bakterie a natrávenou vlákninu. Podobně náročný je i odchov malých divočáků-rovněž jsme si jej vyzkoušeli a vím, co to obnáší. Pokud bychom neměli našeho ZLATÉHO veterináře, který si za péči o zvířata z volné přírody nic nepočítá, stálo by léčení naší samičky divočáka a srnčete přibližně 50tisíc! Na srnce v období průjmu a křečí, které se samozřejmě dostavily k nám jezdil 3 x denně 2 měsíce!

Proto vás prosím, nesahejte na tato mláďata, pokud se s nimi ve volné přírodě setkáte !!!!!! 99% z nich vůbec není opuštěných!!! Matka srna navštěvuje své mládě 2X DENNĚ!!! Jinak mládě leží, nebo chodí okolo pelíšku a mámu volá. Máma zaječice pouz 1x denně. U divočáků se sice mládě má držet matky, ale tato prasátka jsou velmi čilá a aktivní a mohou se stratit. Matka se pro ně ale téměř vždy, když jí hlasitě volají VRÁTÍ!!! 

Naopak mláďata veverek, které se pohybují po zemi vaši pomoc potřebují, matka se k nim na zem, pokud vypadnou z hnízda nevrátí téměř nikdy.  U šelem-kuny,lasičky,lišky apod je nutné volat , než se mláďěte dotknete záchrannou stanici, kde posoudí konkrétní situaci a rozhodnou co dělat. Stejně tak u ptáků se nutně nemusí jednat o opuštěné mládě, ale může, proto nejprve volejte odborníky, než na ptáče sáhntete. Telefoní čísla záchranných stanic najdete na internetu pod Českým svazem ochránců přírody. Do telefonu si uložte prosím mé telefoní číslo...604660916, ráda vám v takové situaci poradím a nasměruji vás na nejbližší záchrannou stanici. V případě veverčete přijedu co nejdříve a mládě si převezmu. 

Děkuji všem, kteří si tento blog přečtou a doufám, že se mi jeho napsáním podaří zachránit alespoň pár mláďat od zbytečného a velmi finančně nákladného života v zajetí....

Když jsme výše zmíněné srnče odváželi z chatové osady, viděli jsme jeho matku, jak jej zoufale hledá. Mládě dnes v záchranné stanici, kam jsme je v pátek předali zemřelo, nezvládlo přechod z mateřského mléka na umělou stravu. Je mi z toho strašně smutno, protože bylo zcela zdravé, silné a lidskou pomoc vůbec nepotřebovalo. Vím, že pracovníci stanice udělali co mohli, bojovali o jeho život, stejně, jako já bojuji o každé veverčátko, které se ke mě dostane. Také neuspěji vždy, i když už mám celkem dost zkušeností. Nemůžeme a nedokážeme zachránit všechna mláďata, ale tato smrt byla úplně zbytečná a to bolí dvojnásobně... Vaše Veverka

 

Obrázek uživatele SkyBlue
SkyBlue | 19. Leden 2012 - 17:38

To je poučný a užitečný blog. Díky za něj.


Obrázek uživatele hanycka
hanycka | 26. Říjen 2010 - 10:11

Toto je moc smutné. horší je, že lidé, kteří toto dělají, by si k srdci tento příběh nikdy nevzali a je velká pravděpodobnost, že příště to udělají zase.


Obrázek uživatele plzik
plzik | 28. Červen 2010 - 8:46

Já jsem si zase myslela, že pro všechnu lesní uvěř platí to samé, o veverkách mi nikdo před tím neříkal... děkuju za důležitou informaci. Doufám, že kdybych se teď s nějakým zvířáktem potkala, dokážu zareagovat správně...

Obrázek uživatele liduli
liduli | 26. Červen 2010 - 14:12

z toho je mi dost smutno - a ještě nejspíš měli pocit, jaký záslužný čin neudělali.

 


Obrázek uživatele Veverkal
Veverkal | 16. Červen 2010 - 22:47

Serenity ona  ho pozná, ale už o něj nejeví zájem, pokud je na něm lidský pach, už se ho bojí a nepřijme ho zpět. Bohužel

Obrázek uživatele serenity
serenity | 16. Červen 2010 - 22:35

Nás ve škole taky učili, že nesahat, pak mi zas někdo tvrdil, že je to pověra... no evidentně není. Veverko, díky za osvětu, i když takové články čtu moc nerada a je mi z nich smutno. Zvlášť líto je mi těch lidí, kteří si jistě mysleli, že dělají dobrou věc. Nedá se to aspoň zkusit, v takových případech, jestli srna přece jen to mládě nepozná?

U ptáčků to nebývá tak zlé, (z vlastní zkušenosti), rvali jsme kosáka z tlamy našemu psovi, pak jsme ho odnesli dál pryč, aby na něj nemohl, a rodiče furt pípali okolo a pak se k němu zase vrátili. 


Obrázek uživatele Sobis
Sobis | 16. Červen 2010 - 21:52

Už malým caprtům se vtlouká do hlavy - NESAHAT!!! No, někdy lidská neznalost nezmá mezí (tady bych řekla tupost).

Zkuste si na průjmy sehnat od veterináře FARMATAN - je to hnědý prášek, výtažek ze středomořského kaštanovníku, působí protiprůjmově. Přidává se do pití (asi tak půl kávové lžičky na den - po dobu tak 3-5 dní, podle těžkosti průjmu). Dodává se buď v 25 kg pytli nebo asi 900g kyblíku. Možná mají i menší balení. 


Obrázek uživatele Veverkal
Veverkal | 16. Červen 2010 - 20:54

Odpověď jsem poslala vnitřní poštou. Chování stanice v Bartošovicích je trestuhodné, nahlásím to na ČSOP, měli se o kunu postarat i když je to škodná, pokud to bylo v jejich působnosti, je jejich povinností se o ní postarat, dostávají na to dotace. Příště, když něco volejte a něco vymyslíme. Naštěstí jsou i stanice, kde to takto neřeší a o zvířata se opravdu starají.

Obrázek uživatele Chin shin
Chin shin | 16. Červen 2010 - 20:25

Nedávno můj pes kdesi z poza šopky vyhrabal kunu..Začal ji škubat a ona se všemi silami bránila..Když jsem konečně přiběhla,chytla psa,který kunu pustil,tak kuna začala útočit na mě..Tak jsem ji začala odháňet kloboukem,který jsem jakýmsi zázrakem zrovna držela v ruce (jinak bych chytla pár pěkných kousanců..).Po chvilce se kuna uklidnila a já si všimla,že ji jedno očko visí z hlavy jen na vlasků..

Pořád jen seděla na místě a vypadala strašně klidně.Mysleli jsme,že hned uteče,ale nic..

Tak jsme ji zaklopili košem na prádlo,ať někoho nepokouše.Ale ona jen seděla a vůbec jí nevadilo,že je zavřená..Obvolala jsem veterináře,známou,co dělala v záchrané stanici Bartošovice..,ale oba mi řekli,že ve stanici ji sice přijmou,ale nic s ní dělat nebudou,jen ji hodí dravým ptákům..Vet říkal,že s jedním okem nemá ve volné přírodě šanci a doma že bych musela mít 100% super klec,aby se mi z ní nedostala..A že je stejně divné,že je klidná a nechce se dostat z pod toho koše,a že je určitě nemocná..Probrečela jsem půl večera,ale raději jsem ji šla pustit k lesíku..Protože doma by mi výběh na zahradě pro ni nikdo neudělal..a navíc u nás je pořád živo a plno dětí,tak aby někomu něco neudělala..Jsem vegetarián od 8let,zvířata miluju a zachraňuji jak jen umím..ale pořád mě tíží svědomí..

Co jsem měla dělat??

Děkuji za odpověd..

 


Obrázek uživatele Eliter
Eliter | 16. Červen 2010 - 19:31

Smutný, pravdivý, krásně napsaný blog...

Kéž by ho četlo co nejvíc lidí...


Obrázek uživatele Nef
Nef | 16. Červen 2010 - 19:19

O tom, že na taková "opuštěná" zvířata nemáme sahat, nás učili už na základní škole... Divím se, že se stále najde velký počet těch, kteří to "nevědí"... :(

Tak přeji hodně štěstí... a méně "dobrotivých hlupáků" v přírodě


Obrázek uživatele Veverkal
Veverkal | 16. Červen 2010 - 17:32

To určitě ano, jenže při naší záchranářské práci už není moc na tyto věci čas.  Já momentálně kojím 6veverčat, ve stanici je dalších asi 20, k tomu jezdím dokrmovat vypuštěné a to nemluvím o dalších cca 50ti zvířatech, které máme doma. a za chvíli nám začínají letní dětské tábory, které zde organizujeme, takže po pravdě nevím, kam dřív skočit...

Obrázek uživatele danku
danku | 16. Červen 2010 - 17:27

moc hezký blog.. tatínek  je myslivec a děda taky byl a proto naštěstí víme, že se nesmíme mláďat dotýkat... možná by bylo dobré, dělat více osvětu ve školách i školkách... aby to děti věděly

Obrázek uživatele zrzi1
zrzi1 | 16. Červen 2010 - 17:22

jak se říká- nejhorší je srážka s blbcem a srnčátku bylo osudné....

a to jsem si myslela,že se o tom- nesahat na malé kolouchy relativně hodně píše a mělo by to být v povědomí naprosté většiny lidí,jak vidno asi ne.

 


Obrázek uživatele Veverkal
Veverkal | 16. Červen 2010 - 17:00

Veverčata, ležící, nebo lezoucí po zemi nemají bez okamžité lidské pomoci  šanci přežít. Buď prochladnou a zemřou vyčerpáním a hlady, nebo je sežere první kočka, či kuna, která je najde. Dalším problémem je, že je lidé najdou, sice seberou, ale nechají si je-nepředají je odborníkům. Dělají pak na nich doma laické pokusy s odchovem, které téměř vždy končí smtrí mládětě. Nemluvě o tom, že tím porušují zákon a vystavují se citelné pokutě!!! Veverka je dle zákona 114/1992 s.b. chráněným živočichem a její držení-byť krátkodobé bez výjimky z tohoto zákona je trestný čin. Proto pokud veverče nejdete, ihned je nutné předat ho do povolaných rkuou. Značně tím zvýšíte jeho šanci na přežití a návrat do volné přírody!!!

Obrázek uživatele Saffron
Saffron | 16. Červen 2010 - 16:16

Děkuji za tento blog, o veverkách jsem to například nevěděla,  tak jsem zas moudřejší!

Obrázek uživatele la.amande
la.amande | 16. Červen 2010 - 13:00

Tak to dopadlo opravdu smutně. Je mi to líto, protože často jezdím vlakem kolem lesů a polí a vždy tam nějakou srnu zahlédnu a je to pohled opravdu krásný. A je mi to líto dvojnásob - copak se ti chataři neučili (třeba ve škole), že se na srny apod. nesmí šahat? Já sama to mám tak zakódované, učitelka ze základky nám nejen toto říkala. Smutné, ale bohužel, i to k životu patří.

Obrázek uživatele aka
aka | 16. Červen 2010 - 12:31

Hodně smutné Přeji, aby se takové věci nejlépe vůbec nestávaly

Obrázek uživatele Veverkal
Veverkal | 16. Červen 2010 - 12:04

U veverčat je odchov sice také těžký a časově náročný, chce to zkušenosti a velkou trpělivost, ale daří se nám odchovat cca 80% z nalezených a většinu i vypustit zpět do přírody, letos už máme 27 přijatých, z toho již 9 vypuštěných. Dvě z nich byla vypuštěna zde v areálu stanice a pravidelně navštěvují podpůrný systém krmítek a budek. zde je důkaz...Filip na krmítku-včera...


Obrázek uživatele hrnčíř
hrnčíř | 16. Červen 2010 - 11:53

je pro přírodu holt docela nebezpečnej a měšťák co do ní vyrazí jen občas, ten obzvlášť. Dobré srdce ale možno omluvit a další poučit, díky

Obrázek uživatele Tapeva
Tapeva | 16. Červen 2010 - 11:51

Jsem vcelku hrdá na to, že moje děti už odmalička ví, co mají a nemají v přírodě dělat. Slyší to takřka denně doma (manžel je myslivec a rybář, žijeme s "lesem za humny"), vtloukali jim to do hlavy v ekologicky zaměřené školce a vím, že se s pravidly o nalezených mláďatech/zvířatech setkávají i ve škole...

Tak kde, sakra (pardon), se berou stále znovu a znovu lidé, kteří si na tak jednoduchá pravidla nevzpomenou???

Už jsme doma odchovali taky leccos (veverčata vozíme ke kamarádovi, na ta si netroufnu) a je opravdu bolestné vědět, že všechny ty uzlíčky pipláme stejně bez naděje na plnohodnotný život v přírodě...

Veverce hluboká poklona za vše, co dělá!


Obrázek uživatele Spunt
Spunt | 16. Červen 2010 - 11:45

Jak už dámy psaly, nechápu to, že to někdo udělá, taky mám pocit, že nám to říkali už ve školce...

Ale aspoň poučení pro příště...jak se říká..."chybami se člověk učí"...


Obrázek uživatele sharka
sharka | 16. Červen 2010 - 11:28

Přesně, jak říká Angel Cat... to už do nás hučeli od školky, abychom nesahali na mláďata. Ovšem když malá srnka "volá" mámu, může to působit, že trpí. Ale stejně, sakra... ty lidi jsou fakt na hlavu!

Obrázek uživatele Ejba
Ejba | 16. Červen 2010 - 11:02

Přiznám se, že do lesa moc nechodím, ale ráda jsem si přečetla tento blog. Je mi moc líto, že se něco takového stává a hned doma poučím děti. A díky všem, kteří se o mláďata starají a věnují jim takovou spoustu času a péče.

Obrázek uživatele skrattar(t)
skrattar(t) | 16. Červen 2010 - 10:48

nejen srnčat, ale i ptáků. Ve většině např.kosáčci také dopadají špatně, protože lidi je "zachraňují", když je vidí pobíhat pod keři. Kosové moc nelítají, dokud je rodiče krmí, běhají a proto se zdají  jakoby ztracení. Platí ale to samé jako u srnčat, rodiče se k nim vrací a krmí je.

nabízím také své telefonní číslo :776199155 

 ....jsme sice záchranná stanice pro fretky, ovšem často mi volají "zachraňovatelé" kuňat.  Tam platí dvojnásob, nesahat!!!! Mládě kuny( i uplně malé) dokáže v mžiku prokousnout ruku i s kostí. Určitě je lepší nejdříve volat  (komukoli znalému) a informovat se.


Obrázek uživatele marianka
marianka | 16. Červen 2010 - 10:40

Veverko,děkuji za zajímavý článeček a musím říct,že je mi z něj velmi smutno.Je mi líto mladého srnečka i jeho mámy,která takto přišla o své mládě Mne taky učili ve škole  už na prvním stupni,že se na mláďata v přírodě nesmí sahat,ale jak je vidět,spousta lidí si to nepamatuje,či tomu nevěří.Tvůj článeček rozešlu pokud možno co nejvíce lidem,aby se tohle opravdu stávalo co nejméně.Tvoje číslo jsem si uložila,člověk opravdu nikdy neví,kdy bude potřebovat poradit.

Obrázek uživatele Veverkal
Veverkal | 16. Červen 2010 - 10:38

Děkuji moc všem za milé komentáře. Také nechápu, že to ti chataři nevěděli, neustále se o tom mluví v médiích a přesto jsou stanice plné podobně zbytečně sebraných mláďat. Loni jsem roznesla haldu letáků s poučením po celé Praze a okolí a stejně se najde spousta nepoučených.

Obrázek uživatele Angel Cat
Angel Cat | 16. Červen 2010 - 10:03

.. pitomá škoda...

Myslela jsem, že "nedotýkat, nechat být" do nás cpali snad už v první třídě, zdá se mi nepochopitelné, že by to někdo nevěděl :(

Díky za blog, poučení je třeba. 


Obrázek uživatele orchidej
orchidej | 16. Červen 2010 - 10:01

Jo, ve škole, předeším na základce v přírodopise, nám do hlavy cpali, abychom ve volné přírodě nesahali na mláďata zvířat, tenkrát jsme si z toho prd dělali. Naštěstí jsem se s tím ještě nesetkala a takovou situaci řešit nemusela.

Obrázek uživatele delfínová
delfínová | 16. Červen 2010 - 9:55

Děkuju! číslo jsem si uložila a jsem hned klidnější