Noc a den aneb Červnový vinutkový třesk

Alenka pobíhala s malou konvičkou po zahradě a pomáhala tetě Adélce zalévat záhony. Byla u tety na návštěvě. Maminka dostala pozvánku na relaxační sportovní víkend na horách, a tak maminčina mladší sestra Alence nabídla, aby se na víkend nastěhovala k ní. A jelikož se Alenka k tetě moc těšila, měla batůžek s věcmi na víkend sbalený už ve středu. S tetou se Alenka nikdy nenudila, malovaly spolu obrázky a před spaním jí teta vyprávěla pohádky, jaké nikdo jiný neumí.

„Táák,“ řekla teta, „ještě zalijeme rajčata a pak půjdeš rovnou do vany a do hajan!“ Alenka neprotestovala, těšila se na pohádku.   

Ve velké zemi za mořem, kde žhavé slunce rozpaluje zemi tak mocně, až skály pukají, žil mladý princ, Karim se jmenoval. Byl krásný a bystrý a měl dobré srdce. Učil se jak vládnout zemi, jak úspěšně válčit, ale o citech toho mnoho nevěděl. Vychovával ho otec, král a válečník. Matka mu zemřela velmi brzy.

Ve stejné zemi vyrůstala v rodině bohatého kupce dívka jménem Jasmína. Byla krásná jako luna v noci a synové z bohatých rodin se předháněli ve snaze jí okouzlit.  Jasmína však byla velmi pyšná na svou krásu a všechny je přehlížela.

Když jednou obstarávala na tržišti nákup ovoce a zeleniny, stavíc na odiv svou nedostupnou krásu, spatřila cizince, který v doprovodu dvou druhů projížděl na koni kolem. Byl to sám princ Karim, který se vracel z lovu, celý obalený prachem cesty. I přes to Jasmínu zaujalo cizincovo hrdé držení těla a vznešené způsoby. Popošly spolu se služkou směrem k jezdcům.

Karim byl velmi unaven a mířil ke kašně, kde si chtěl omýt tvář a občerstvit se. Krásná dívka  ho v davu zaujala. Usmál se na ni a dívka mu z koše nabídla jablko. Přijal jej a zakousl se do něj. Bylo rudé, jako rty oné dívky a chutnalo sladce.

autorka Buli - náhrdelník Den a noc

autorka Sanstyle - náhrdelník Kontrasty

autorka Sin - náhrdelník Night and Day

Po návratu domů nemohl princ na krásnou dívku zapomenout. Druhého dne vyrazil hned časně ráno na tržiště v naději, že dívku potká. Ani Jasmína neměla klidnou noc. Převalovala se na lůžku sem a tam a hned za svítání i ona odešla pod vymyšlenou záminkou na tržiště. Potkali se s princem v davu a dlouhou dobu si hleděli do očí. Poté spolu usedli na okraj kašny a rozprávěli, okouzleni jeden druhým, po celé dopoledne. V poledne Jasmína prince opustila, ale slíbila opět přijít.

Od té doby spolu mladí lidé trávili mnoho času. Procházeli se dopoledne po tržišti a v podvečer ve stínu starých stromů.  Princ byl očarován a netrvalo dlouho, požádal Jasmínu, aby se stala jeho ženou. Ta mu slíbila dát odpověď druhý den.

Byla nabídkou potěšena, protože prince milovala, ale vzedmula se v ní zlá pýcha, která bývá špatným rádcem. Ona, nejkrásnější dívka ve městě, si přece zaslouží pádný důkaz princovy lásky! Nějaký dar, který předtím nikdo jiný nedostal!

Zaslepená svou pýchou přemýšlela celou noc a druhý den princi pravila: „Princi, jsem připravena stát se tvojí ženou, ale než se jí stanu, musíš mi přinést dar, který si má krása zasluhuje. Chci se projet na jednom ze dvou ohnivých koní, který po obloze táhnou spřežení boha Slunce!“ Princ se její žádosti zhrozil. Ještě nikdy neslyšel tak troufalé přání. Rozezlen a zklamán tím, že láska, ve kterou doufal, není čistá a bezpodmínečná, Jasmínu opustil. Strávil mnoho bezesných nocí, kdy současně tesknil po Jasmíně a zároveň se třásl strachem při představě, co by se stalo, kdyby bohu Slunce skutečně jednoho koně odvedl. Láska nakonec zvítězila nad strachem a Karim se vydal na cestu do sídla boha Slunce, vysokou posvátnou horu, odkud sluneční spřežení ráno vyjíždělo a kam se opět večer vracelo. Počkal ve stájích, až bůh Slunce tvrdě usnul, sejmul ze zdi ohlávku a snažil se jí jednomu z koní nasadit, aby ho mohl odvést. Vše se mu podařilo provést velmi šikovně, když však stanul ve vratech stáje, začal se druhý kůň ve svém stání vzpínat a hlasitě řehtat. Hluk probudil boha Slunce a ten v mžiku zjistil, co se děje. Marně se princ omlouval a snažil se vše vysvětlit. Božský hněv byl obrovský.

autorka Aqua - náušnice Black or white

autorka Testi - set šperků Noc je ještě mladá

autorka Atelier Stopa - náhrdelník Noc a den

„Oba si zasluhujete přísný trest!“ hřímal bůh Slunce. „Jasmína musí být potrestána za svou nezměrnou pýchu a ty za pokus o krádež! Než se ráno vydám na svou každodenní pouť, vyřknu nad vámi ortel!“

Zkroušen byl princ Kazim, když ráno stanul před bohem a duše v něm byla maličká. „Slyš můj rozsudek,“ pravil bůh. „Jsem svou prací zemdlen a vyčerpán, proto ty převezmeš opratě mého slunečního vozu a budeš ho za mne řídit den co den, až na věky věků! Jasmína bude za svou pýchu potrestána službou u mé sestry, bohyně Luny. Bude řídit její měsíční člun každou noc!“

Jak pravil, tak se stalo. Kazim každého úsvitu zapřáhl do slunečního vozu oba koně a celý den řídil bujné ohnivé spřežení po obloze. Do sídla boha Slunce se vracel v podvečer, aby v dálce na temnícím nebi stihl zahlédnout svou milou Jasmínu, jak řídí nocí měsíční bárku. Zemdlen padl na lůžko a spal celou noc, aby ráno opět těsně minul svoji lásku.        

Tak míjel den za dnem. Princ Kazim se kál a proklínal se za své pochybení. Stýskalo se mu po Jasmíně, kterou mohl denně spatřit jen na krátký okamžik, ovšem nemohl ji sevřít v náručí, ani políbit. On byl Den a ona Noc, každý patřil do jiného světa.  

Ani Jasmína neměla lehkou službu. Každou noc nastavovala plachty měsíčního člunu a sama plula nad spící zemí. Neměla žádné společníky ani obdivovatele, kteří by se jí dvořili a pěli ódy na její krásu. Ta tam byla její pýcha. Hořce plakala, když si vzpomněla, jak svou nerozvážností uvrhla do neštěstí sebe i Kazima. Její padající slzy se na zemi měnily v rosu.

autorka Cat - soliterní vinutá perla - medailon

autorka Papi Tutu - náhrdelník Strážci dnem i nocí

autorka Stefany art-vinutky - náhrdelník Noc a den

Tak to šlo několik let. Kazim už pomalu ztrácel naději a Jasmína vyplakala téměř všechny slzy. Bohu Slunce, který oba mladé lidi pozorně sledoval, neušla jejich proměna. Jednoho dne poručil nečekaně Kazimovi, aby na obloze vůz zastavil. Kazim netušil, co se bude dít a rozhlížel se kolem. Tu v dálce spatřil připlouvat měsíční člun. Ten se blížil a blížil, až stanul přímo naproti slunečnímu vozu.  Na palubě člunu stála nehnutě se slzami v očích Jasmína a vztahovala k němu ruce. V jejím vzezření už nebylo po pýše ani památky. Milenci si beze slova hleděli do očí.

Boha Slunce scéna dojala. Už dávno věděl, že se jeho trest neminul účinkem a neměl proto potřebu utrpení mladého páru prodlužovat. Kazim i Jasmína dostali svolení ke společnému návratu domů.

A jak to dopadlo? Kazim se stal moudrým králem a Jasmína jeho milující manželkou. A jestli neumřeli, žijí dodnes!        

Dobrou noc Alenko!