Obklopte se přírodními materiály

Proč si hnízdilky vybraly pro svou práci materiály z přírodní příze?

Protože se příjemně nosí... protože je příjemná na omak... protože se z ní hezky šije (viď švambi ;-)... a také, protože... se "při pěstování konvenční bavlny ročně spotřebuje ohromné množství chemikálií na její postřiky".

"Při zpracování bavlny je ale největším problémem bělení a barvení textilií. Voda znečištěná barvivy a zbytky pesticidů ústí přímo do vodních zdrojů, které nezřídka plní roli zásobáren pitné a užitkové vody. Dánský dokument „Ukrutně dobrá koupě“ (A Killer Bargain) režiséra Toma Heinemanna poukazuje na zrádné kořeny falešného blahobytu, který získáváme pouze za cenu velkého utrpení jiných." Bohužel se prokázalo, že chemie z barviv zashuje zdroje pitné vody.

"Chemické látky, jako například optické zjasňovače, současně narušují strukturu vlákna, čímž snižují celkovou trvanlivost výrobku. Trend poplatný době, který snižuje přirozeně vysoce trvanlivé materiály na úroveň zboží pro rychlou spotřebu."

"Pokožka, největší dýchající orgán našeho těla, disponuje obrovskou schopností vstřebávat ze svého okolí. Látky, do kterých se oblékáme, a které nás zahalují od krku ke špičkám nohou 24 hodin denně, nám proto vytváří takové malé osobní životní prostředí, ve kterém se neustále pohybujeme.
Mimochodem, věděli jste, že v tradiční indické medicíně Ayurvédě existuje celý klinickými testy ověřený vědní obor, který využívá vlastností pokožky k léčení mnohých nemocí, vnějšího (kožního), ale i vnitřního charakteru? Za tímto účelem používá látky a oblečení, napouštěné a barvené směsmi bylin." Na fleru tradiční postupy barvení přírodních tkanin prakticky používá lemarton. Společnost Amwa vybírá pro své zákazníky opravdu jen to nejlepší, jako jedna z mála prodejců "stoprocentně a zaručeně eko či bio" výrobků z přírodních tkanin.

Na vlastní kůži:
100% Cotton: Made in India (2007) - Znečištěná krajina a vodní zdroje, nemocní lidé. Indie platí vysokou cenu za uspokojování tužeb evropských spotřebitelů. Dokumentární film známé režisérky Inge Altemeier.

China Blue (2006) - Dokument z prostředí čínského sweatshopu (továrna v rozvojové zemi, v níž se za nelidských podmínek produkují textilní výrobky pro značky západního světa). Aneb, kdo platí skutečnou cenu našeho oblečení, když ne my?

HOME (2009) - Dvou a půl hodinová nádherná cesta z ptačí perspektivy po planetě Zemi a roli člověka na jejím utváření. Film byl tvůrci ve stejný den, kdy byla uvedena premiéra do kin i na DVD, taktéž uvolněn pro volné promítání na internetu s výzvou k šíření dál... Naplňujte ji ♥
"Stále se opakuje kombinace "vaše zdraví – příroda – lidé podílející se na výrobě". Přidáme ještě "vaše peněženka". Stačí trochu trvale udržitelného myšlení a nevyhnutelně nám vyjde, že nákup jednoho trvanlivého výrobku nás v konečném důsledku vyjde stejně (ne-li levněji), než opakovaný nákup výrobku nekvalitního. A to nemluvě o skrytých nákladech konvenčního textilu ve formě zátěže vašeho organismu a životního prostředí..."

*ve výše uvedených řádcích byly použity výňatky z textů společnosti Amwa


"Přirozené", chcete-li "přírodní", či "původní" materiály pro získávání příze

Len

Len setý v plném květu na lánu kopíruje barvu oblohy za krásného slunečního dne. Len slouží k výrobě plátna, papíru, oleje a jeho semínka jsou výborným lékem. Len je ekologický, plně recyklovatelný, biologicky odbouratelný, nepotřebuje hnojit a ošetřovat pesticidy. Pro výrobu lněných tkanin nejsou třeba chemické úpravy jako u tkanin jiných. Z rostliny se zpracovává stonek, ze kterého lze na textilní použití využít jen asi 10%.

   

Spousta lidí tvrdí, že se len mačká a je drsný…“mačká se, ale krásně“ – tvrdil německý lékař Dr. Kneipp, který léčil tělo i ducha zábaly v mokrém lněném prostěradle. Vlákna tkaniny totiž obsahují oleje, které toto vlákno chrání a zároveň, při nošení léčí i naše tělo. Lněné příze jsou o 20-30 % pevnější než příze z bavlny a za mokra se jejich pevnost zvyšuje o dalších 30 %. Přirozené naškrobení lnu, které lze využít pro masírování pokožky (jak oblečení, tak i povlečení), se však zjemní každým vypráním, kdy tkanina měkne a bělí se.
Lněná tkanina je přirozeně antibakteriální, chrání proti UV záření, vhodná pro alergiky (resistentní vůči plísním, pylům a prachu) nevytváří statickou elektřinu, nepřitahuje a nepohlcuje prach, proto se nemusí prát tak často jako bavlna, dobře odvádí vlhkost i teplo.

Na fleru hnízdilky objevují zpracovatele lnu (či jiných přadných rostlin) evzen, Souček a výrobce, kteří tvoří výhradně z přírodních materiálů NiPA Ateliér, kelerka, janka veselá, mimapaint, Kosí sestry, blueprint či sem tam Alma-Ata, sylva-sl.... (napadá-li vás někdo další, sem s ním!) Lněné provázky umí vykouzlit Tony Zieglerová, či Barevné pohlazení

A víte jak krtek ke kalhotkám lněným přišel? ...více o lnu zde

Juta
Jutové textilní vlákno, zkráceně juta, se získává z různých druhů stromu jutovníku (Chorchorus). Možná že znáte jutu jen v podobě provazu, fakt je ten že z více než 90 % jutových přízí se vyrábí tkaniny a teprve ze zbytku provaznické výrobky.

Juta se zpracovává na: Saking – pytlovina na hrubé obaly těžších materiálů, Hesián - plátnová tkanina s řidší dostavou, Canvas – nejjemnější hustá tkanina ze skané příze, Scrim – řídká jutová tkanina.

    

Hnízdilky si jutu oblíbily pro její vskutku přírodní vzhled a hrubší strukturu. Pravdou ovšem zůstává fakt, že jutovníku vyhovuje vlhké tropické klima a pěstuje se především ve velmi vzdálených zemích (Indie, Bangladéš, Čína, Myanmar, Thajsko, Vietnam). Juta je po bavlně nějčastěji pěstovanou rostlinou pro získávání přírodních vláken. Jen pro zajímavost, hned po nich následují vlna a len.

Kanafas

Kanafas je látka, která je utkaná z předem obarvené příze a tím pádem je stejný vzor i na rubové straně. Technologie kanafasu umožňuje tkát pouze pruhy nebo křížit pruhy, čímž vznikají kostky nebo káro. Slovo kanafas je odvozeno z latinského "canabis sativum" a "canebatium", označující barevně pruhovanou konopnou látku různé kvality, z níž se šily povlaky, plachty, ale i ženský oděv.

    

Koloristickým základem českých kanafasů v lidové kultuře je na bílém nebo režném základu indigově modrá a turecká červená, ke které přibyla žlutá, černá a méně často zelená, či fialová.
Švambi, jedna z hnízdilek, kanafas s oblibou používá na originální lůžkoviny.

Konopí

Surové konopné vlákno má světle šedou barvu - používalo se k výrobě lan, provazů a v plátenictví, protože se dobře bělí, je pevné, ale méně pružné než vlákno lněné. Konopné vlákno se v současné době cení nejen pro jeho dobré technické vlastnosti, ale také pro jeho velmi dobré účinky na naše zdraví: vysoká pevnost v tahu (konopné oblečení déle vydrží), vysoká savost (dobře saje pot, oblečení je velmi příjemné k nošení v horkých letních dnech), vlákno je antistatické a nepřitahuje špínu, antiseptické vlastnosti (konopné látky prokazují schopnost tlumit kožní plísňová onemocnění), neobsahuje bílkoviny (chráněno před napadením moly) více zde

Zajímavost:Věděli jste, že pro získání příze se dá využít i kopřiva?

Více o přadných rostlinách zde

Obrázek uživatele mari.bou
mari.bou | 15. Květen 2012 - 11:58

Šlápnul vedle


Obrázek uživatele zuza.takacs
zuza.takacs | 25. Duben 2012 - 8:01

Výborný článek!!! {#emotions_dlg.palec1}


Obrázek uživatele mimapaint
mimapaint | 12. Únor 2012 - 21:48

Milé hnízdilky, krásně jste to sepsaly. Děkuji za zajímavý článek. Ačkoliv jsem milovnicí přírodních materiálů a lnu především, přiznávám, že ne vše o čem píšete, jsem znala. Fandím Vašemu společnému počinu a přeju spoustu zákazníků, kterým není jedno za jakých podmínek výrobky vznikají. Zdraví Vás obě Markéta.


Obrázek uživatele Helísek
Helísek | 11. Únor 2012 - 19:16

Krásně napsáno! {#emotions_dlg.palec1} je to opravdu moc potřeba, uvědomit si, čím platí Země a lidé na ní za "levné" oblečení a látky...ta cena je bohužel až příliš vysoká...


Obrázek uživatele cichulak
cichulak | 10. Únor 2012 - 0:20

Šlápnul vedle{#emotions_dlg.palec1}


Obrázek uživatele Makča
Makča | 9. Únor 2012 - 15:31

výborné, hnízdilky.


Obrázek uživatele CVRNGLIK
CVRNGLIK | 4. Únor 2012 - 19:53

Hnízdilky ♥


Obrázek uživatele blueprint
blueprint | 4. Únor 2012 - 10:02

... kterak více pochválit? {#emotions_dlg.palec1}{#emotions_dlg.rose2}{#emotions_dlg.rose2}{#emotions_dlg.rose2}


Obrázek uživatele Sylva Chvostková
Sylva Chvostková | 3. Únor 2012 - 20:24

ten si dám do oblíbených a pošlu dál...


Obrázek uživatele Mufinka
Mufinka | 3. Únor 2012 - 13:05

skvělý článek, děkuji za rozšíření obzorů!


Obrázek uživatele hnízdilky
hnízdilky | 21. Únor 2012 - 11:04

ó Tony, děkujeme za tento, i když ne příliš optimistický, postřeh... ano, zrušily se v čr všechny textilky (včetně těch, které zpracovávaly len) a na polích se pěstuje především řepka :-/ ...přece jen "kdo hledá, najde"

s dovolením bychom se o zieglerovic přírodních provázcích zmínily v některém z příštích přírodně laděných blozích


Obrázek uživatele Tony Zieglerová
Tony Zieglerová | 3. Únor 2012 - 12:31

Hnízdilky, vy jste šikulky;)

Ziegleři jsou nadšenci do textilu a pravda je, že např. sehnat nechemicky upravenou přízi pro další tvoření jest hotové umění...měli jsme v nabídce i provázek z chemicky neupraveného lnu, ale je problém sehnat materiál na další výrobu...navíc český (což my máme rádi)... Jestlipak víte, že do České republiky se ponejvíce valí len z Asie? Zejména z Číny a Korey...Je sice kvalitní, ale otázka je, co obsahuje a za jakých podmínek byl vyroben...Taktéž konopí je ponejvíce z Číny. Textilky z Čech už skoro nejsou, na tradiční české suroviny tudíž už není poptávka a tak se např. len stal málo lukrativní zemědělskou komoditou. Je to škoda...Korejci teď valí naše tradiční kanafasové vzory ve velkém a mají úspěch....


Obrázek uživatele HelaF
HelaF | 3. Únor 2012 - 12:16

poučný článek, děkuji {#emotions_dlg.rose2}