Pink-pong v hlavě
Včera jsem musela. Asi to znáte, všude kolem plno nezáživné, netvůrčí práce volající po vás, ale vaše tvůrčí já slyší docela jiné volání. Musíte tu věc zrealizovat. Stále se vaše myšlenky vrací k tomu nápadu, k té kresbě, náčrtu... televize netelevize, fim nefilm, sedíte před ní a kreslíte na papír, navlékáte korálky, stříháte látku... Já seděla v posteli, před sebou papírek s náčrtkem a velký balicí papír pro nakreslení střihu v originální velikosti. Dolaďuji návrh, vybarvuji pastelkami. No ale stejně vím, že papír je jen papír, chce to vzít do ruky látku, stříhnout do ní, sešít, dořešit postup, detaily...
Ráno mě nic nezastaví: "manželi drahý, ohřej jídlo, do večera mě neuvidíš". Zavírám za sebou dveře pokojíku, dalo by se říct dílničky, a stříhám papír, přemýšlím kde začít, jak postupovat. V tom si vzpomenu na foťák. Chtělo by to dokumentaci. A už fotím, stříhám, fotím... šiju. Sešeřilo se nějak brzy, další focení nemá smysl. Šiju rychleji.
Ejhle něco vypadá jinak, než jsem si představovala, tohle se mi tam nelíbí, tohle se nějak jinak chová. Pářu. A jdu na to znovu, jinak, lépe. Výsledek mě těší. Kabelka je hotová. Uši nechám na zítřek. Jako by ze mě spadl kámen, dotěrné múzy mi na chvíli dají pokoj. Cítím uspokojení, že představa dostala skutečnou podobu. Zítra budu vařit.
Tak a už mám Pink-pong ve zboží (to "k" je tam schválně ;-)).
- Blog uživatele Amélka
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.










Děkuji, od tebe mě pochvala zvlášť těší.
Jj, krvinky si občas potřebují dát scuka :-D.
Aha, tak negativní nulka. Tenhle nick mi taky dává zabrat. Amélko, to je moc krásná taštička!
Tak teda ještě trošku na vysvětlenou mám krevní skupinu 0 neg a mé iniciály jsou RH, což je s tím Rh faktorem identické, tak se mi to zdálo docela logické.
Já hubnu jenom v těhotenství, jenže se mi nějak nechce už být stále těhotná. Když odcházím z porodnice, mívám tak o 4-5 kg míň, jak před otěhotněním... po porodu mi nastává žravá.
vytuningovaná... mně to k té tašce tak nějak sedlo. Myslím, že to slovo znám od manžela, co se aut nebo vzhledu počítačů týče.
Jo a pravda, nejstarší dcera na téhle barevnosti dost ujíždí. Jí by se taška hodila k oblečení každý den... Ony jsou holky každá úplně jiná (mluvím o těch v pubertě). První je taková ta, co se nechá zlákat výlohami, reklamami, moderními trendy, druhá je taková přírodně umělecky cítící milovnice zvířat. Jedna je městský typ, druhá spíš venkovský. To je charaklterizuje asi nejlépe.
Já vím, že jsem diblík, ale už s tím nic nenadělám. Nejvíc se to projevuje na tom, kolik mi hádají roků. Zamrzla jsem někde v nedokončené pubertě. Když jdu něco vyřídit holkám do školy, tak mám někdy strach, aby z nějaké třídy nevystřelila učitelova ruka a nevtáhla mě zpět za školní škamna
.
Chi, chi já četla taky Oneg jako Oněgin, jen mi nehrálo to Rh. Já jsem taky 0 Rh -, taková krevní promiskuitka :)
Kabelka je správně free a moc se mi líbí popis "vytuningovaná", je mi lehce přes 30 a už často nestíhám slovník svého 12 letého bratrance apd..
Amélko, Ty jsi asi díky princeznám stále IN, viď? :))
Jé a v těhotenství jsem byla 2 x Amélka :))) A tchán býval 3 x Amélka :))
Super, nádherné vánočně volňáskové tvořeníčko.
Uplně v tom cítím tu atmosféru, protože jsem dnes taky celý den šila kabelku-y. Nechala jsem se inspirovat Flerem a to co mi leželo v hlavě jsem spáchala. Já i Týnka vkročíme do nového roku s novými kabelkami.
Jo a to dárcovství mám úplně stejně, 50 kilo i s postelí, už 15 let si říkám až jednou přiberu tak vyrazím, ale kdepak, těch půl litru bych fakt nemusela rozdejchat.
Amélko teda, já na 15-ti leté prohlídce měla 57 kg! Ty musíš být drobeček. Jinak jo mě to taky přijde hezký, zvlášť když pokaždé je to pro mě překonání sama sebe - mám děsnej strach z jehel
.
0negRH 6 měsíců po ukončení kojení (nebo po ukončení těhotenství, popř. po porodu pokud nekojíš), aspoň tak to vyzní mě. Jedná se tam především o železo a takové podobné látky, které během vývinu plodu a kojení strácíš
aby pak darování neuškodilo tobě.
Baru, právě mi z toho není jasný, jestli je to těch 6 měsíců po ukončení kojení, po porodu už mám téměř dva roky.
Ráda bych se zase k dárcovství vrátila, ale už leta letoucí to díky opakovanému těhotenství a kojení nejde.
Amélko, máš míň jak 50 kg? Tak to jsem snad nikdy neměla :o)))))
Renčo: Ale to mi vůbec nevadí :-D. Aspoň se dovzdělám...
Baru: Já nemám ani těch povinných 50 kg, takže s darováním taky u mě nemůže nikdo moc počítat.
těhotenství a kojení - odběr za 6 měsíců po porodu (za předpokladu skončení kojení) nebo ukončení těhotenství
zdroj: Krevní centrum Ostrava
Amélko, nějak jsem Ti narušila svým nickem Tvůj blog, co? Chci Ti ale poděkovat, snad teď bude jasný, že nemám na začátku písmeno "O".
Nemáte někdo ponětí, jak dlouho po ukončení kojení je možné darovat krev?
No zdravá právěže poslední dobou nejsem, ždycky něco chytnu v době kdy už bych mohla jít (povinná pauza + rekonvalescence). Teď mám zase angínu tj. minimálně dva/tři měsíce utrum, cca rok jsem nebyla a dost mě to štve
.
Takže na rukou nosit jiné dárce :o) já to teď flákám :o)
Ami, našla jsem pouze toto, já mononukleózu neměla, ale vím, že když byl přítel malej měl žloutenku typu A a krev po prodělání jaterních testů dávat může.
V minulosti jsem překonal mononukleózu, mohu se stát dárcem krve?
Ano. Darovat krev mohou i ti, kteří v minulosti překonali mononukleózu. To se samozřejmě nevztahuje na akutně nemocné. Dále pak nemohou darovat krev ti, kteří překonali mononukleózu v uplynulých 6 - 12 měsících a jsou dosud v rekonvalescenci.
zdroj: www.darujkrev.cz
Baru... já se špatně vyjádřila... já to myslela tak, že nula může darovat všem, ale sama může dostat krev jen od nuly... ale jukla jsem na wikipedii, abych si doplnila info a vidím, že jsem měla mezery, co se týče Rh faktoru. 0- je na tom v tomhle směru nejhůř, může dát skutečně všem, ale sobě tak snadno dárce nenajde.
Ale jak je asi zřejmé, krev vážně akutně nesháním :-D, to já jen tak, že mi Renčin nick tuhle myšlenku vnukl.
Amélko, já tu cenu chápu, ale je prostě nad moje možnosti, dát tolik peněz za nepříliš univerzální kabelku a abych ji nosila ke všemu a neladila - to je mi proti srsti :). Ale pryč od toho :).
U té snové kabelky se dala štelovat i velikost - prostě se pomocí zipu část odepnula nebo přidala, každá kapsička měla přesně vymezeno, na co slouží; no byla snová :). Taky jsem si říkala, jestli v tom není nějaká symbolika, navíc na Štědrý den...
kabelka se moc povedla!
A blog mě velmi pobavil, mám to přesně stejně - okolo plno nezáživné a netvůrčí práce... jsem zvědavá, kdy dorazí múza ke mně, zatím zdárně odolávám, ale ... až ta múza dorazí, také půjde vše stranou a já si budu tvořit
!
:-DDD, to je výzva... třeba ti tvůj sen jednou splním ;-)... tu vychytanou tašku ušiju a někde se v reále třebas i potkáme... kdo ví?
Jinak s tou cenou jsem se držela docela při zemi. Manžel by ji dal dráž. Ale jak už to bývá u prototipů, cena musí zahrnovat veškeré náklady, i ty časové, myšlenkové... Protože nemám čas dělat podobných tašek víc, tak to musí pojmout tahle jedna. Ale jestli budu dělat nějakou takovou znovu, pak už bych šla s cenou dolů, protože už mám půl práce hotové, už vím jak postupovat... A taky musím říct, že když vzniká první kus, je to většinou živelná pohroma (a to se snažím krotit), ale jak se těším, že uvidím hotovou věc poprvé, tak je v tom daleko víc euforie, či čeho, než když ji šiju podruhé, potřetí. No a musím přiznat, že někdy je ta euforie spíš na škodu.