Všechny blogy »
Domů »
Píšete dopisy?
Pindruše_verulin, 6. Únor 2011 - 23:52
Na základce jsem měla výbornou - nejlepší - kamarádku. Když jsme se v osmé třídě loučily, slibovaly jsme si, že si budeme pořád psát. Až do smrti smrťoucí!! :-))
... její dopisy mám schované... je jich plná krabice a moc ráda si je občas prohlížím.
Taky mám dopisy od svého prvního kluka... bylo mi 15 a maloval mi do nich srdíčka a naše iniciály...
... když jsem likvidovala pozůstalost po mé babičce, našla jsem dopis, který jsem jí poslala z letního tábora a taky jeden, který napsal můj brácha. Tenkrát mu bylo asi 6 a ten dopis jsem mu nechala zarámovat k jeho 30. narozeninám. Má ho pověšený na stěně v pracovně, kde vyloudí úsměv na rtech všech, kdo ho tam vidí.
Dnešní doba dopisům nepřeje. Říkám si, že je to škoda. Mám neteř, která je ve věku, kdy se dívá po klukách a představuju si, jak jednou, za 20 let bude na toto období vzpomíat. Bude mít uložené maily, které si se svým prvním klukem napíše? Dokáže Facebook nebo Skype archivovat historii chatu i po tak dlouhou dobu? Já mám krabici s dopisy, bude ona mít někde uložené paměťové karty?
Kdo zná můj obchůdek, ví, že už nějakou dobu nabízím dopisní papíry a obálky s vintage nádechem. Věřte nebo ne, ale Terezka (moje neteř) vůbec nechápe, k čemu takové dopisy jsou dobré. Neumí si vůbec představit, že dřív nebyl jiný způsob komunikace a propána teto! Jak jste mohli žít bez mobilu? :-))) Vzpomínáte na tu dobu? Když někdo řekl, že někde bude v několik hodin, tak tam prostě musel být, protože nebylo jak schůzku zrušit? Že s klukama jsme se vídali jen o sobotách a přes týden jsme o sobě skoro nevěděli? No a tak jsme si psali dopisy, milá Terezko... ty dopisy, které nám naše mládí i po letech připomenou...
Schválně... kdy jste napsali svůj poslední dopis? Nemyslím mail kolegovi v práci nebo žádost na úřad... ale opravdový, ručně psaný, ze srdce, z lásky nebo jen tak - kamarádce z dětství? Soudě podle zájmu o mé dopisní sady, milovníci ručního psaní ještě nevymřeli :-) a tak jsem rozšířila nabídku dopisních papírů o některé další motivy a k oblíbeným blokům začala nabízet i obálky. Třeba taky budete chtít napsat někomu důležitý dopis...
Tak prosím přijměte pozvání do mé galerie a vyberte si...
»
- Blog uživatele Pindruše_verulin
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
která se odstěhovala někdy ve 3. třídě na ZŠ, jsme si pravidelně a poctivě psaly dopisy celý zbytek základky a celou střední... dnes už jsme (bohužel) taky jen na mailech, ale cca v listopadu jsem nevydržela a poslala jsem jí dopis klasický. Sice jím neodpověděla, ale radost měla obrovskou! A protože kromě dopisů miluju i klasické pohledy, které už dnes také skoro nikdo neposílá, zaregistrovala jsem se na celosvětových stránkách, kde za každý odeslaný pohled jeden obdržíte... a nevíte, odkud, z jaké země, takže překvapení bývají veliká :-) Jdu se mrknout na nádherné dopisní sady a popřemýšlet, kterou si objednám :-)
Dopisy od manžela z vojny a později s domova na internát mám schované a převázané růžovou stuhou
teď už žádné nepíšu a určitě je to škoda
Naše pošta tedy dopisy přijímá... ale už je to nějaký čas, co jsem poslala naposledy, budu se muset přeptat, jestli neudělali nějakou změnu
píšu je pořád
Jen mě trochu mrzí, že mi kamarádi neodpovídají taky dopisem nebo pohledem (hrozně je to obtěžuje, ale když jim napíšu, jsou rádi). Odmítám komunikovat jen po mailu. I když ho taky dost využívám a některé maily si i tisknu a taky schovávám.
Díky dopisním sadám od Pindrušky jsou moje dopisy originální. A moc děkuju za větší obálky. Na poště mi ty malé odmítali posílat, že jejich roboty je neumí rozeznat a posílají je na špatná místa
A abych ještě odpověděla na otázku...Dopisy jsem hromadně posílala naposledy k Vánocům, bylo jich asi 15. A teď zrovna píšu další kamarádovi. A netrpělivě čekám na další dopisní materiál od Pindrušky
Jé dopisy! To byla naše nejoblíbenější činnost na střední na intru!
Koupili jsme si časopis Československý voják a pak psali vojákům. Byla to sranda. A na chodbě v přízemí intru na stolku čekalo vždycky plno zamilovaných dopisů. Jak jsme se těšily všechny ze školy a s napětím čekaly jestli tam bude i nějaký pro nás!
S jedním spolužákem a mojí velkou platonickou láskou jsme si pak psali i hodně let po matuře. Ale poslední dopis byl tak před 8mi lety. Pak to díky netu přestalo...Emaily už ale nejsou to pravé ořechové...
Jinak dopisů mám doma schovaných hodně. Hlavně ty zamilované od kluků. Schovávala jsem si je kdysi do krabiček od kostkového cukru. Každý měl svoji. Fakt jsem byla psací maniak. Dopisy i na 10-20 stránek! :)))
A poslední dopis jsem poslala před asi třemi lety svému kamarádu-důchodci do Prahy. A mám i nějaké od něj.
Měla bych asi zas nějaký napsat. A moc by mě takový "obyčejný" dopis, který by přišel jen tak poštou, potěšil.
Zvláště napsaný na takovém krásném papíru jaký má Pindruška! 
Dlouho je tu obdivuju a asi přeci jen neodolám....
Kdysi jsem opravdu psala dopisů kvanta, ale hned jak jsem ho měla k dispozici na psacím stroji a později na počítači - rukou kdysi dávno v dobách středoškolských. Dnes už by po mně tu škrábanici nikdo nepřečetl. Protože jsme se odstěhovali na druhý konec republiky, psávala jsem rodičům podrobné a dlouhé zprávy o dětech. Když holky ty dopisy po letech u babičky našly a četly, byla z toho malá senzace, najednou se o sobě dozvěděly věci, které já už dávno zapomněla.
Jinak: napsala jsem dopis před vánoci, další se chystám napsat tento týden. Nejsou ještě všichni na mejlu. A z hlediska mé profese je věčná škoda "ztráty" korespondence, i když si mejlík vytisknete, jak dlouho tenhle dokument vydrží - cca 10 let, zatímco inkoust na papíru vydržel staletí. A jestliže obsáhlou část pozůstalostí v LA PNP tvoří korespondence, co zbude po dnešních významných osobnostech?
A vůbec, moc hezké téma, možná by na ně šel založit i klub.
přesně, jak říkáš...kdysi nebyly mobily, e-maily....byla to krásná doba :-)
já jsem psaní dopisů milovala...zvlás´t, když jsem měla miláčka na vojně...to byly romány.
Taky mám dodnes schované dopisy od svých dcer z táborů, škol v přírodě..ráda se jimi probírám a vzpomínám...
Dneska dopisy nepíšu...mám pocit, že bych byla "trapná"...na každého mám e-mail, tel. číslo....ale mám jednu opravdovou kamarádku, které sem tam posílám přáníčka....jen tak..pro radost....ale to se asi nepočítá, co? :-)
Tvoje dopisní sady jsou nádherné... !!! hned bych sedla a psala...kdyby bylo komu.....
Asi budu muset napsat nějaké dopisy a poslat je přátelům.
A jsem té době bez mobilů a netu vděčná, protože nyní bych neměla ani dopisy, natož dopisy od mého, nyní již manžela z vojny
Přeji světlejší zítřky době dopisní.