Poezie měchového fotoaparátu

Důmyslný stroječek. Taková malá podlouhlá krabička. Člověk by o ní ani nezakopl a ona vykvete v tak nádherný kousek! No posuďte sami. Důstojný jako ve fraku, přísné rysy, zkrátka malé mistrovské dílo. Radost pohledět a fotografovat ještě větší. Otevřít, zacvaknout západku, kdepak je hledáček … á obraz lovím shora. Vždyť je celý vzhůru nohama! Otočím se doprava, utíká doleva. Kam zmizel ten strom? Propánajána, připadám si jako na ledě. Zamířeno. Teď zaostřit. Hmm, kolik je tu asi světla? Nezapomněla jsem na něco? Ještě natáhnout a … ale né … není přetočený předchozí snímek!

Frewa Helios Prontor

... a pár výtvorů, které má(me) na svědomí :O)

Valdštejn

Český ráj

Strážce