Poklona drátenicím a wire-wrapperkám

 Drát je pro mě záhadou. Drátování krásnou a obdivovanou technikou, kterou prostě neovládám. Ale wire-wrapping, to už mi přijde jeko něco nadpozemského. 

 Přesto mi práce s drátky nedá spát a párkrát do roka mě popadne touha to zase zkusit. Takže mám doma dráty od Smu na klasické drátování i nerezové na šperky od nerez.material (alias tucne). Většinou leží uskladněny nebo slouží jakožto domácí pomocníci. Třeba pevný černý drát nám drží zlomený rošt postele...

 Jenže jednou za čas si přečtu Fler MAG - hlavně část workshop. A když tam na mě drátky začaly vystrkovat růžky hned z několika článků a přesvědčovaly mě, ať to ještě jednou zkusím protože to vážně je tak jednoduché jak to vypadá, tak jsem po delší době opět neodolala. No, musím uznat, že podle úžasně polopatického návodu od Eire se mi pracovalo podstatně lépe, než když jsem to zkoušela sama bezhlavě a nepromyšleně.

 Přesto jsem narazila na několik úskalí (když nepočítám mé ruce). Hlavně jsem zjistila, že ať se snažím sebevíc, nedaří se mi pracovat přesně podle návodu. To ovšem na druhou stranu může uklidnit všechny v oboru, protože já v životě nic nezkopíruji i kdybych tuze moc chtěla . No a v průběhu jsem taky zjistila, že nemám kapku do přívěsku (ačkoli jsem byla hluboce přesvědčena o opaku)a tak jsem, jak je mým dobrým zvykem, improvizovala.

 Ale konečný výsledek dopadl výborně, tedy myslím tím pro mě osobně, protože má očekávání opravdu nebyla vysoká. No a když jsem se vznášela na vlnách na euforie, rovnou jsem si stvořila i ladící náušnice. Nemám totiž ráda, když lidé nosí úžasné náhrdelníky a náušnice jim k tomu nesedí. Tímto tedy děkuji Fler MAGu a jeho přispěvovatelům, za úžasně strávené sobotní odpoledne (trvalo mi to celé asi sedm hodin ). A ještě poděkování serenity, jejíž práci zbožně sleduji a které patří foto v úvodu - půjčila jsem si ho jako ilustraci pro mě nadpozemské tvorby z jejího obchodu.

No, a pokud byste chtěli vidět můj výtvor, je tady: