První "ZAKÁZKA NA PŘÁNÍ = první zklamání, ale jedeme dál-snad....

při mém "nestíhání" jsem dočetla až teď, kdy je v podstatě vyřešeno a v dobré se obrátilo. Co byste chtěly po chlapech?? Nejspíš chtěli vytrestat svou kolegyni, ale aby jim došlo, že vytrestali a potrápili někoho úplně jiného, to už je asi na ně moc.

 K té kravatě - měla jsem už dááávno něco takového v plánu, ale jsem na šití "lenorka", myslím, že vystavením do zboží uděláš jen dobře!! Je suprová, a zájem bude jistě.

Chtěla bych tě svou zprávou také podpořit - i když nenabízím řešení, tak alespoň trochu té podpory: lidé jsou různí a všude se bohužel setkáme i s takovými, kteří mají velice prazvláštní "smysl pro humor". Je to v uvozovkách, protože to, co provedli zmínění pánové, se bez uvozovek napsat nedá. Obdivuji tvůj nadhled a umím si představit, jak se asi cítíš. Je to velice nepříjemná zkušenost a já si ze srdce přeji, aby už tady nikoho z nás nikdy už nepotkala, tebe nevyjímaje. A jak napsala Sněženka, nebojím se, že by o kravatu neměl zájem někdo solidní, kdo by obchod myslel zcela vážně. Je opravdu povedená a svého obdivovatele si jistě najde. A na závěr mého rozpovídání se mě napadla dvě přísloví - jedno se vztahuje k tvé snaze, druhé k oněm kolegům tvé "zákaznice": Každé zboží má svého kupce a: Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.

to jsem ráda, že to nebyla jen lítost, rozhodla jsem se ulehčit ti to dělení, aby se děvčátka neprala....

Všem ostatním moc děkuji za milé komentáře a přeji Vám všem (a vlastně i sobě) ať jsou všechny zakázky na přání jen OK

chování dotyčných mužů mi přijde velice omezené, zvláště když se k tomu nedokázali postavit čelem a věci ti zaplatit. Jak už tady několikrát zaznělo, práce na zakázku nepatří k nejvděčnějším, osobně vždy počítám s tím, že se mi nemusí podařit strefit do představy nakupujícího. O to více jsem vděčná Alfové za krásné misky, Pletynce za její modely a všem dalším prodejcům, kteří se snaží vyhovět.  Na druhou stranu - pokud se ti zakázka podaří, zákazník to většinou dá najevo a máš z toho dvojnásobně příjemný pocit. Moc ti přeji, aby tohle byla tvá jediná negativní zkušenost.  Líbí se mi, že se na to už teď dokážeš dívat s nadhledem a humorem.

P. S.: Kravata se určitě prodá, je moc pěkná.

Nevím, co na tomhle může někomu připadat vtipný! Já bych byla schopná tam dojet a těm kolegům pěkně od plic něco "pěkného"říct!

Ničemu by to asi nepomohlo a ti pitomci by ze mě měli nejspíš srandu, ale mě by to uklidnilo

Smysl pro humor mám velký, ale tohle nemá se srandou nic společnýho, to je jen projev IQ tykve

ech, to je ale situace - no, asi bych oné paní taky poradila, aby to koupila (a sama bych to na jejím místě udělala a pak přemýšlela, jak to dotyčným pánům vrátit). Ale bohužel to není v mé moci. Nicméně vzpomínám, jak jsme si v práci taky prováděli všelicos a nejvíc excelovali páni šéfové (vzájemně se posílali na letiště vyzvednout někoho, kdo vůbec nepřiletěl, a pod.) A všem prodejcům pracujícím na zakázkách přeju pevné nervy. Je to trochu dobrodružství - když něco na zakázku dělám, úplně se klepu strachy, že se to třeba nakonec nebude líbit.  A co nadělám?!

Nevím, možná jsem suchar, ale tyhle vtípky mi připadají omezený..

... je vidět,  že kolegům nedochází, co do toho výrobce všechno vloží. Především mám na mysli energii a snahu...

Neboj Mášence nebylo líto někoho komu se obchůdek nevydařil. Mě se ta soupravička líbila a jen jsem uvažovala pro kterou slečnu to bude , asi to rozdělím aby byly spokojené obě malé babky. Uvidím jak přijde co z toho vykouzlím , aby se nehádaly.

na zabití kolegů. Ale paní mohla svůj nick vymazat a byl klid. Snad se najde jiný zájemce, kravata je nádherná a ta dětská soupravička jak by smet.

Já neměla zatím žádný takový problém, každá zakázka proběhla, jak měla a spokojenost byla na obou stranách. Musím zaklepat na něco,co nehoří

Uff, to je tedy příběh. Musela jsi s tím mít spoustu práce a být velmi zklamaná.

Nedočítám komentáře ostatních, ale asi by paní měla trvat na tom, aby zboží vyrobené na zakázku odebrali páni vtipálci. Byl by to její podíl na tom, jak je za prvé potrestat a za druhé jak se ti omluvit za svůj podíl na situaci.

Šmoulí sada není to, co bych nazvala "svou kávou", ale náš zákazník, náš pán....a abych byla ojektivní, paní mi dodatečně nabídla, že si to převezme, ale napsala jsem jí, že na tom netrvám....

asi tak, nemělo by se dotýkat, neřkuli poškodit, někoho dalšího..

zvláště kdyby požadované zboží nebylo dle mého vkusu a musela bych ho dát do prodeje.

Po paní bych vyžadovala náhradu, ona si to s pány vyřídí, jsme přece dospělí, nebo ne?

Ohledně vtipnosti tohoto příběhu: v době, kdy jsem pracovala v mezinárodní obchodní firmě a za účelem tmelení kolektivu, jsme si na sebe také líčili nejrůznější srandičky a ptákoviny .... připravit k odvozu na rampu 2 kusy rozváděčů - každý o váze cca 150 kg a velikosti 100x 250 cm, ale zákazník za půl hodiny "zrušil" objednávku, požadavek zákazníka na vlastnoruční podpis fakturantky u každé položky na 30ti stránkové faktuře apod. ....

.... pravda, ale neškodili jsme 3. osobám a už vůbec přitom nešlo o peníze.

eMBé

.. já se vlastně směju "jen" té představě:).. jenže je pravda, že když už takto někdo vtipkuje, musí počítat s následky.. ale jak čtu, vše mělo dobrý konec.. tak Ti přeji vydařenější zakázky

Už včera jsem v diskusi ohledně spuštění poptávek, tenhle potencionální problém nadhodila....Ale na druhou stranu se ani nedivím těm, kteří to za vtipné považují-jak jsem už psala, představte si ty (?dva?!)inženýry, jak u stolu rozměřují šmoulíky po milimetrech, prosí přidat ještě jednu barvu(!) do náramku a opakovaně se dotazují, zdaže se ty knoflíky "nepřetáčejí"(uhodili hřebík na hlavičku...to byl největší problém-původně jsem chtěla knoflíky našít na hotový náramek, ale padaly jim hlavy, tak jsem to předělala a knoflíček vždy "zastupuje" jednu z perliček již při šití...) Jinak děkuji za zájem o blog, ani jsem takový nečekala a HLÁSÍM, ŽE ŠMOULOVÉ JIŽ NEJSOU SIROTCI, našli svou holčičku-vlastně asi holčičky-doufám, že Mášence nebylo jenom líto jedné původně ufňukané, teď už zase spokojené osůbky.....

:):), ale ze všeho nejdříve jsem hodně smála:).. ale samozřejmě chápu, že je to nepříjemné, zbytečná práce zamrzí.. a budu se opakovat po ostatních, ale kravata vážně hezká.. Já bych paní historku také věřila, mám takovou zkušenost, že v životě se stávají tak neuvěřitelné věci, že číst "to" v knížce nebo vidět ve filmu, tak si řeknu, že to autor hodně nadsadil:)..

Tedy, už jsem to tu četla včera....nechápu, jak vám to někomu může připadat vtipné? Chlapi ať se ke svému blbému nápadu postaví a zaplatí Ti ztracený čas a materiál! pokud sami nenajdou uplatnění výrobkům, tak pak bych řešila co s nimi. Ale taková speciál zakázka by zaplacená být měla!

A jinak souhlasím i se Svatkou

Péťo, nic si z toho nedělej...jak to tak čtu, tak výběr pánů byl náhodný a mohlo se to stát každému z nás...mě psala ca v říjnu paní o věc na zakázku, domlouvaly jsme se dlouze, a ve chvíli, kdy bylo dořešeno, jak TO má vypadat, nakoupila jsem materiál, který jsem na to extra potřebovala...poslední můj vzkaz byl o ceně toho materiálu a od té doby se paní neozvala....

A to nám Admin ještě vytvořil rubriku Fler poptávka :-))))) přeji všem pevné nervy, protože práce na zakázku je nedoceněná a někteří zákazníci si vašeho času prostě vážit neumí. Hoši jsou sice vtipálci, ale mne to utvrzuje v tom a odrazuje to prodejce, aby dělali práci na zakázky. Já se řadím mezi ně. Už mne to párkrát taky pěkně vypeklo.

Pánům bych dala do ruky kleštičky a korále, at si to zkusí vyrobit, chytráci!

to fér- slabé slovo .Taková piplačka a vniveč.Tak jak píše Pepa by se měly zablokovat nákupy.Dělat "mrtvého brouka"je sprosté,každopádně by měla být upozorněna jako problémový zakazník .

je to smutne, nenech se tim odradit. kravata je pekna. a kdyz ti panove meli tolik casu vsechno tohle vymyslet, meli by byt schopni dotahnout zert az do konce a zaplatit...verim, ze kravata se brzy proda. pani by mela byt aspon tak slusna, a snazit se dostat penize od kolegu za cas, ktery jsi s tim stravila, na takovehle veci si ma kazdy davat pozor

Pane jo, přidávám se k názoru, že pánové kolegové by se k takhle blbýmu žertu měli postavit jak chlapi a kousek koupit, nebo paní by měla uznat, že mít uložené heslo ve firemním počítači je docela nerozvážnost, a obchod dotáhnout do konce...

Ale na druhou stranu - když kravatu vystavíš, určitě po ní někdo "skočí" a s nadšením si ji koupí. No a tuhle historku mu pak budeš moct přibalit k zásilce jako bonus. Taková ta historka typu "za deset let se tomu budeme už jen smát".

Stejně se divím, že si necháváte hesla v počítači v kanceláři. Já jsem v tomhle docela paranoidní, i okno (panel) vždycky po odhlášení zavírám.

Josefe: to by si ta paní asi nevymyslela, takovouhle story.....

ale řežu se tu jak blázen, když si představím, jak ti strejdové přeměřují dětský náramek.

Tohle se stává více prodejcům,většinou ale objednávající přestane reagovat vůbec.Nenaděláš nic, ani špatný hodnocení dát nemůžeš.

Já už to beru tak, že když dělám něco na zakázku, tak už trochu počítám s tím, že si to prodejce nevezme a půjde to normálně na prodej, taky může mít úplně jinou představu o výrobku než pak jak je výsledek. Pokud se ale jedná o něco speciálního - složitý postup, nákup matriálu navíc, třeba jméno na výrobku, obtížně prodejná věc asi bych požádala o zálohu. 

Takže já bych to po dotyčné zaplatit asi nechtěla ... pánům by ale zasloužilo to vytmavit, jenže jak?

No já taky nevím jestli se smát, nebo ne. Rozhodně s tebou ale soucítím, já měla jednu z prvních zakázek taky nevydařenou a pracovala jsem na ní taky docela dlouho. Protože jsem s paní přestala komunikace těsně před dokončením, výrobek mi leží nedokončený už skoro třičtvrtě roku. Je mi líto té práce, ale zase se nemám k tomu ji dokončit. Budu se muset přemoct a zkusit ji nabídnout k prodeji.

Kravatu klidně nabídni k prodeji, je moc hezká, myslím že do saka bude vypadat moc pěkně a dej odkaz na blog, určitě někoho zaujme výrobek s takovou historií .

No a šmouly teda nevím - kdyžtak ji nabídni do školky jako tombolu, ale nejdřív ho zkus taky dát k prodeji.

Ty pány bych teda zaškrtila, paní ale taky nezávidím, musela mít taky asi pernou chvilku to jsou ale paka! Doufám, že jim provede taky nějaký pěkný kanadský žertík....

já nevím, jestli se mám smát nebo s tebou soucítit ! každdopádně já být na místě té paní, tak to od tebe bez diskuze koupím, je to její chyba, že si tam nechala to heslo !!! přijde mi to od ní vůči tobě trochu nefér ! držím palce, dej vědět, jak to dopadlo, jestli se nakonec nerozhoupala .......... třeba po přečtení tohohle blogu ...................

Teď se mi nějak podařilo, opovědět martapě dvakrát-nebo třikrát,-je to mů jediný (první) blog, jak mám vlastně reagovat na zprávy-mám použít odpovědět pod komentářem, nebo Přidat komentář?

JETELOVAP | 24. Únor 2009 - 22:54 ahoj Péťa

Tak to je nemilá příhoda, jak se znám, tak bych to paní asi nevěřil a myslel bych si, že si to prostě rozmyslela a hledala nějakou výmluvu. Každopádně by to mohl být podnět třeba pro Admina, pojistit fler podobně jako na aukru, aby se po určité době účet automaticky odhlásil (pro nakupující), nebo např. vkládat jméno a heslo pro přístup do pošty.

Já už se tomu taky směju, když si představím , jak dva 50ti letí (podle všeho inženýři) rozměřují na stole náramek, po kolika cm mám umístit Šmoulu, aby to vyšlo na dětskou ručku, a já jim na to skočím, a fakt ty centimetry honím..... to je představa pro bohy...