Ptačímu zpěvu předchází složitý chemický proces

Sotva se na jaře objeví pár slunečních paprsků, lesy a louky se rozezní mnohohlasou ptačí symfonií.

Vliv ročního období na ptačí zpívání se stal předmětem společné studie skotského institutu Roslin a japonské univerzity v Nagoye.

Mezinárodní tým vědců zjistil, že rozhodujícím činitelem pro ptačí zpěv je přibývající množství slunečního světla během delších jarních dnů.

Buňky blízko podvěsku mozkového reagují na sluneční paprsky vylučováním hormonu, který příznivě ovlivňuje chuť k páření, a tedy i k lákání partnera zpěvem.

Klíčovým prvkem ve studii je použití nových technologických principů, díky nimž byli vědci schopni prozkoumat 28 tisíc genů japonské křepelky.

"Podobná zjištění by nebyla v minulosti možná, ale dnes nám technologický rozvoj umožnil prozkoumat tisíce genů a identifikovat tak ty, které jsou ovlivněny změnami ročních období," vysvětlil profesor Peter Sharp z Roslinského institutu.

Do mozku japonské křepelky byl vpraven čip DNA, tzv. microarray, který na měnící se množství světla reagoval odlišnými odezvami.

Na základě výsledků po aplikaci čipu bylo zjištěno, že genetická výbava buněk na povrchu mozku je účinkem dopadajícího světla vybuzena k produkci látky, která stimuluje hormon thyroid vylučovaný štítnou žlázou.

To má za následek nepřímé ovlivnění podvěsku mozkového a jím produkovaných hormonů gonadotropinů, které ovlivňují funkci pohlavních žláz.

Odtud je pak už jen krok k touze přilákat partnera a zahájit bohulibou práci na zachování rodu.