Rozhovor se Bzučkou
Dobrý den,
vítejte u čtrnáctého dílu naší série rozhovorů, dnes se Bzučkou alias Evou Komárkovou. Ptá se pavla.wagnerova.

1) Pověz nám něco o sobě. Odkud pocházíš, něco o rodině?
Světlo světa jsem spatřila před třiceti lety v Praze, kde jsem vyrůstala, vystudovala obchodní akademii, prošla prvním zaměstnáním (jako zapisovatelka a vedoucí kanceláře u soudu), vdala se, a v roce 2007 jsem s rodinkou "prchla" z metropole do České Lípy. Mám dvě úžasné děti, téměř sedmiletou dcerku Jitku a dvouapůlletého syna Matěje, báječného manžela Pavla, a náš rodinný klan doplňuje činčilák Lojza.

2) Kdy jsi začala s tvořením, jakou technikou jsi začínala?
S tvořením jsem začala takové počítám čtvrt století zpět , a asi jako téměř každá holka tvořilka jsem začínala kreslením, lepením, potom přišlo na řadu vyšívání, háčkování a tak dále a tak dále...k uzlíkům jsem se dostala asi ve dvanácti, třinácti letech, kdy jsem začala motat náramky přátelství.
3) Máš ještě svůj úplně první výrobek?
První určitě ne... některé z mých raných výrobků má určitě někde v šuplíku schované babička a mamča, tipla bych to na nějaké přáníčko a vyšívání.
4) Co říká na tvoji tvorbu rodina? Kdo je největším kritikem?
Rodina mě chápe a podporuje , manžel je také duše tvořivá, takže se navzájem doplňujem a podporujem, a navzájem jsme si i jeden druhému kritikem . Společně plánujem, zkoušíme, jezdíme na jarmarky...takže co se týče zázemí k tvorbě, to mám doma naprosto perfektní.
V mém okolí jsem se zatím nesetkala vysloveně s odmítavou reakcí na to, co dělám.
5) Kterou techniku by ses chtěla ještě naučit?
Chtěla bych umět vinout perle, láká mě řezbářství, chtěla bych se víc věnovat textilní tvorbě, práci s kůží, malování... Jenom kdyby to člověk mohl všechno stíhat.
6) Jakým způsobem vznikají tvé výrobky?
Výrobky, které najdete u mě v "hlavním" Fler obchůdku, jsou výrobky drhané, takže uzlík vedle uzlíku...
Někdy prostě vezmu provázky a vzor vymýšlím až "za pochodu." Větší a složitější vzory jsou potřeba dopředu alespoň zhruba rozmyslet, potom nastříhám šňůrky v potřebném počtu a délce a "jedu" podle vzoru. Někdy v konečné, někdy hned v počáteční fázi, doplňuji zapínání, náušnicové háčky atd. Drhání není náročné technicky, ale spíše časově, na velké věci je třeba i několik set metrů materiálu a to už nějakou tu hodinku zabere, než se prouzlujete k výsledku. Uzlíky doplňuji o různé přírodní materiály, kombinuji i techniky (poslední dobou je to drhání spojené s plstěním) přívěsky a podobně si leckdy vyrábím sama (či za asistence mé drahé polovičky), protože ne vždy objevím na našem trhu komponenty, které by se mi hodily (klasická "překážka" jsou korálky s malými dírkami). Tvořím většinou u stolu v pracovně, drhání má ale tu výhodu, že se dá vzít kamkoliv. Na cesty ale práci netahám, když máme volno, chci si ho užít s rodinou, kamarády...



7) Na který ze svých kousků jsi nejvíc pyšná a proč?
Nejvíc pyšná jsem na výrobek, který jste v mém zboží neviděli a neuvidíte, a to je svatební dort pro mou sestru. Proč? Protože to byl první svatební, co jsem kdy pekla, a výsledkem byli všichni nadšeni.
Z drhaných výrobků by to byla asi taška, kterou jsem nedávno vyráběla na zakázku.


8) Máš v někom vzor pro svojí práci? Koho obdivuješ?
Přímo vzor asi ne, ale moc se mi líbí výrobky Joan Babcock.
9) Jak ses dostala k Fleru?
Pokud si dobře pamatuji, o Fleru mi řekla mamka, někde na něj narazila v časopise.
10) Jezdíš prodávat na trhy, jak vnímáš tamní atmosféru? Kde se ti líbilo nejvíc?
Atmosféra závisí na charakteru trhu a na lidech, co mám na trhu za sousedy. Obecně se mi víc líbí menší akce než něco monstrózního.
Kde se mi líbilo nejvíc? Na Putování za písničkou na Křížové hoře (u Červené Vody) vloni, a letos zatím v červnu v Žandově.
Česká Skalice 2010
Kohoutov 2010
Polední siesta ve stínu pod stánkem:-)
11) Kdy sis naposledy udělala úplně volný den (bez tvorby, bez Fleru)?
Myslím, že to bylo minulé úterý, které jsem strávila s dětmi - dvěma svými a dvěma od kamarádky - celé u vody.
12) Jak by vypadal tvůj ideální den?
Ideální den je pro mě každý takový, kdy nepotřebuju lítat nikde po úřadech a podobně, který můžu strávit se svými nejbližšími, a je úplně jedno, jestli budem v lese, doma, číst si, tvořit, jarmarkovat, sportovat...
100%ně ideální by bylo, kdyby šel den dvojnásobně (nebo radši trojnásobně) protáhnout.
13) Čeho bys chtěla v životě dosáhnout?
Co je pro mě důležité, to momentálně mám - báječného manžela a děti, rodinu, co drží pohromadě, co se společně raduje nad úspěchy a zvládá horší období...pokud bych mohla mít ještě nějaké přání, tak to, aby se nám v budoucnu dařilo víc cestovat, abych co se týče pracovního života mohla být aspoň částečně sama svým pánem, no a ráda bych, aby se nám povedlo z dětí vychovat slušné lidi, abychom s dětmi měli takový vztah, že se budou domů vždycky rádi vracet...nic víc momentálně od života nechci a nemyslím si, že se to v budoucnu nějak významně změní.
14) Jaké je Tvé životní krédo?
Don't dream your life, live your dreams.
15) Jaké máš další záliby a zájmy?
Přírodu - vandry s rodinou i kamarády, kdy se nemusí nikam spěchat, člověk na pár dní zapomene na starosti, vnímá jen klid lesa, fajn lidi kolem sebe, posedí u táboráku s kytarou...Zajímá mě historie, naše cesty tedy často směřujeme přes hrady, zámky, zříceniny...
Mám ráda tajemno a nadpřirozeno, numerologii a grafologii, Kelty a Indiány, ráda kreslím, starám se o naší "balkónovou zahrádku,"čtu, hraju na několik hudebních nástrojů - kytaru, foukací harmoniku, altovou a sopránovou flétnu, nedávno jsem oprášila starý akordeonek a snažím se na něm taky nějakou tu melodii vyloudit. Nejsem žádný virtuóz, na všechno jsem se učila sama a hraju jen pro potěšení svoje a svých blízkých a přátel.
Ráda vařím a ještě raději peču, jsem ráda, když si najdu čas na trochu sportu (brusle, plavání, občas zumbu, ale nejvíc toho "nasportuju" na cestách s batohem na zádech). Dřív jsem hrála závodně softball a zhruba rok jsem tancovala irské tance, ke kterým bych se jednou chtěla vrátit.
Vše se nyní točí kolem rodiny, takže na některé věci jsem nesáhla už pěkně dlouhou dobu - nevadí, jednou se na ně zase dostane.


16) Čím bys bývala byla, kdybys nebyla bývala tím, čím jsi?
Asi cukrářkou, jak jsem původně měla v plánu...
17) Co tě zaválo do České Lípy (kraj, ve kterém jsem já vyrůstala)?
Je to prosté - chtěli jsme pryč z Prahy, která je pro nás moc velká, moc hlučná, moc uspěchaná...a při rozhodování "kam se vrtnout" hrála roli příroda kolem nového bydliště a dobré spojení do Prahy (aby se mi dobře cestovalo k našim). Kraj kolem Lípy jsme si zamilovali po pár vandrech sem, tak bylo rozhodnuto.
Helfenburk Mácháč, v pozadí Bezděz
Panská skála Modlivý důl
18) Bleskový dotazník: Oblíbená barva - Těch by bylo víc?můžu radši neoblíbenou? Fialová.Oblíbená hudba - folk (český, irský), trampská, country, etno, ráda si poslechnu ABBU, Boney M a podobně, Blackmore's night, mám ráda instrumentálky hrané na panovu flétnu, no a "speciální místo" má u mě skupina, díky které jsem se seznámila s mým manželem - Kelly Family, ke kterým se vždy ráda vracím (dnes už jen na CD a videích), a také sólo hudba některých jejích členů (konkrétně Jimmyho a Johna).Oblíbený film - 7 let v Tibetu, Slunce, seno..., Účastníci zájezdu, Kokosy na sněhu, Harry Potter, Jak vytrhnout Velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny. A pohádky, těch bych musela vyjmenovat hodně.Oblíbené čtení - Barbara Woodová, Barbara Erskinová, Wilbur Smith, Robin Cook, P.D. Jamesová, Noah Gordon, Jaroslav Foglar, E.T. Seton, Dan Brown...a další a další Noc nebo den - DenHory nebo moře - Hory (v létě, nejsem lyžař), moře občas pro "zpestření". Ale mám ráda pohled na vodní hladinu tak všeobecně, takže mi ke spokojenosti stačí i třeba Mácháč, který máme "za rohem."Víno nebo pivo - Jsem 99% abstinent, a to 1% by bylo víno, pivo mi nechutná vůbec.Telka nebo kino - Ani jedno, do kina zajdem jednou, maximálně dvakrát za rok, telku nemáme ani neplánujem mít.Koncert nebo CD - Když to jde, tak koncertMaso nebo sladké - Oboje
S kamarády před radnicí v Mnichově (Pája a já jsme zleva) při poslední výpravě na koncert KF (listopad 2007)
19) Máš oblíbený vtip, který tě vždy rozesměje?
Vtip asi ani ne, ale spolehlivě mě vždy rozveselí povídky Šimka a Grossmanna.
Naše již proběhlé rozhovory - s Bijioux , Monnou, Natellkou, krivkat, Andělikou, Lettuce, Wertchou, Lenkou B, Eire, Khaki, Anatole, Elis a dream handmade , dream handmade se ptá, mramira odpovídá, mramira a pavla.wagnerova
- Blog uživatele pavla.wagnerova
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.









Lidunko, příští rok to zase asi zkusíme, tak pokud se tam dostaneme, uvidíme se
a já se na tebe letos těšila(myslím Kohoutov),že budu mít víc času na povídání a z tvého rozhoru vidím,že by teda bylo o čem.Měj se krásně i s celou rodinkou a určitě se zase někdy někde potkáme.
bezva rozhovor, dort úžasný a koukám,že nepivaření máme spoelčné:-) a fialovou taky:-)
Bzučko, moc ráda jsem tě poznala
A na ten svatební dort jsem okamžitě dostala chuť, nádherné dílo
pěkná rozhovor, působíš moc sympaticky :-)
Ten dort je teda masakr!
Ráda jsem poznala další kolegyni
Do Kohoutova letos nejedeme, letos jsem jarmarkování dost omezila, chci si víc užít prázdniny s rodinou. Vloni jsme v Kohoutově byli poprvé a vůbec nevyšlo počasí, lilo skoro celý den a dostala jsem místo na té nejrozblácenější louce, která tam byla, tak se k nám lidi moc ani nešli podívat, ve finále byl pro mě tedy Kohoutov docela zklamání, od takovéhle akce jsem čekala víc. To si potom pokaždé řeknu, že jsem den radši mohla strávit s rodinou na "normálním" výletě a bylo by to užitečnější:-).
zase letos do Kohoutova? Na Dni lidových řemesel jsem tam nikdy nebyla, ale na keramických kurzech u Jarmily Tyrnerové jsem byla mnohokrát.
Bezva rozhovor
. Z dortu mi spadla brada 

Parádní rozhovor

poznala tu, co mne bude ve středu zpovídat. Máš krásnou rodinku a moc ti přeju, aby se ti splnila tvá přání. Jistě by jsi byla i skvělá cukrářka, ten dort je opravdu famózní. Obdivuji také tvoje muzikální nadání na tohle já opravdu nemám buňky, byť si ráda zazpívám.
Moc pěkný rozhovor, ráda jsem se o Tobě dozvěděla víc. Líbí se mi Tvé životní krédo a fotky s dětma v přírodě jsou kouzelné