Rád bych vám přiblížil atmosféru dvou severských měst, dánské Kodaně a švédského Malmo, které jsem navštívil v květnu 2019. Už bezprostředně po návratu domů, ještě plný zážitků a emocí, jsem si říkal, že o své cestě musím napsat blog, a podívejte, jak to nakonec dopadlo. Skoro dva roky utekly a já teprve začínám ťukat první řádky… Vrátil jsem se k té myšlence vlastně z nostalgie, kdy bych rád zase někam vyrazil a ono to bohužel není možné. A tak snad udělám radost někomu z vás, kdo si podobnou cestu třeba plánoval, a naladím vás na dobu, kdy zase půjde cestovat snáz.

Kodaň je z Prahy něco málo přes hodinu letu. Vlastně je to takový kousek, že sotva co letadlo vystoupá do obvyklé letové hladiny, už zase klesá na přistání. Kodaň, hlavní město Dánska, leží na břehu Severního moře, které se do města zařezává několika kanály.

 Já strávil přímo v Kodani tři celé dny, a pak ještě jeden den výletem do Malmo a další den výletem do Louisiany. Mým centrem zájmu, jako na každé podobné poznávací cestě, byla zejména architektura, design a umění. Přesně tyto věci bych vám chtěl přiblížit. A protože je těch věcí opravdu hodně a já měl zrovna slinu, sepsal jsem to rovnou do třech částí.

KODAŇ - PERLA SEVERU

Takže pojďme na to! Kodaň – perla severu, multikulturní metropole s nadvládou cyklistů (a v poslední době i elektromobilů), plná úchvatné architektury, krásných upravených parků, elegantních dam, město uvolněné atmosféry kde vám přijde, že všichni kolem vás jsou úplně v pohodě, prostě Hygge… Pro našince je tu docela draho, ale dá se to přežít, jen nesmíte moc přepočítávat:-). 

                                                                              Megaparkoviště kol u stanice metra Norrebro.

První čeho si všimnete po výstupu z metra, jsou bicykly. Jsou všude, opřené o každý dům. Všude jsou držáky na kola narvané k prasknutí, kola prostě jen tak zaparkovaná, nezamčená, některá vypadají, že tu parkují alespoň dvacet let, a všichni se na nich kamsi přemísťují ve vymezených pásech po krajích silnic i chodníků. Jezdí se tu převážně na městských kolech s řidítky vlaštovkami, žádné horáky, jak jsme zvyklí u nás. Dámy sedí elegantně vzpřímeně a přilby mají stylové, s látkovým potahem. Každé kolo má u řídítek minimálně košík, často však vidíte kolo s vozíkem na náklad, nebo na převoz dětí, někdy i s boční sajtnou. Já jsem kolo neměl, a tak jsem do ulic vyrazil pěšky vybaven mapou se zakroužkovanými cíli.

                                                                                                          City Bikes Eden

ATMOSFÉRA A ARCHITEKTURA 

Pokud vás zajímá moderní architektura, jste v Kodani na správném místě. Město je urbanisticky krásně postavené, je zde množství parků a zahrad. Domy, i ty nejstarší jsou opravené se smyslem pro detail a kvalitní materiály. Vývěsní štíty obchodů a krásně vyvedené výlohy zvou svou fortelností ke vstupu. Parky jsou upravené do posledního keříku, záhony mají několik pater zeleně, od nízkých kytiček vpředu po vyšší zastřižené keře na pozadí. Strom v parku neroste jen tak samostatně ze země, ale vyrůstá obvykle z nižšího zaformovaného patra keřů okolo něj. Všechno to do sebe nějak zapadá, kulturní a estetická úroveň města je vysoká. Taková, že si nikdo nedovolí vyrazit do ulic jako buran v dresu Juventusu, jak je to k vidění třeba v Praze. Je tu zkrátka vkusno a útulno. Obzvlášť koncem května, kdy je i tady na severu pěkné jarní počasí.

                                                      Ať staré nebo moderní. Když je obojí poctivé a kvalitní, snadno se snoubí dohromady.

                                                                                                                  Kings garden.

Moderní architektura se v Kodani snoubí s architekturou klasicistních paláců s takovou samozřejmostí, že mě hned napadlo co ti naši památkáři tak šílí, kvůli každému pokusu postavit v centru Prahy moderní budovu. Tady jich stojí několik opravdu ikonických a celkovému urbanismu jednoznačně prospívají. Rád bych vám představil ty nejzajímavější. Nachází se po obou březích kanálu Sydhavnen v centru města. Je to budova Královské Dánské knihovny zvané též Černý diamant, v jejíž převislé prosklené fasádě se krásně odráží nebe i okolní vodní plochy. Tady musíte odhodit ostych a prostě vlézt dovnitř, protože zevnitř je ještě zajímavější než zvenku – způsob zavěšení prosklení fasády a atrium přes tři patra. Dál tady na nábřeží máme Dánské centrum designu, Dánské Národní divadlo, jehož terasa na pylonech zasahuje až hluboko nad vodní hladinu, a na druhém břehu přesně naproti starému královskému paláci jako protiváha obrovská budova Opery s přesazenou střechou, pod kterou když stojíte, máte pocit, že nad vámi v nějaké čtyřicetimetrové výšce levituje něco o velikosti poloviny fotbalového stadionu, a přitom s takovou lehkostí. Terasovité nábřeží před budovou skýtá nádherný pohled na město a komplex královského paláce na opačném břehu. A taky je zde zastávka vodní dopravy, odkud se snáze dostanete zpět do centra, než byste to museli několik kilometrů obcházet. Za zmínku stojí i výšková budova hotelu Radisson SAS z roku 1961 od proslulého dánského architekta a designera Arne Jacobsena, který je zároveň autorem interiérů a veškerého vybavení hotelu, od koberců, přes křesla, svítidla až po poslední vidličku. Představuji si, že to pro něj musela být snová zakázka!

                                                                                               Budova Dánské královské knihovny.

                                                                          Dánské Národní divadlo s terasou na pylonech na samém břehu kanálu.        

                                                                                                        Monumentální budova Opery.

                                                                           Ještě jednou Opera...                      Hotel Radisson SAS, dílo Arne Jacobsena. 

Co mě trochu zklamalo, byla Malá mořská víla. Tahle bronzová socha, symbol dánské metropole, je sama o sobě jistě krásná, ale skutečnost je trochu jiná, než jak jí známe z fotek. Ve skutečnosti je Malá mořská víla vcelku malá socha utopená hluboko pod kamenným valem promenády, a fotogenická jen z jednoho konkrétního místa, kde na pozadí není nic než protější břeh. A samozřejmě v naprostém obležení zejména asijských turistů, které až skoro k ní doveze patrový autobus na okružní cestě městem. Až mi jí bylo holky líto :-(

                                                                                       Smutná Malá mořská víla obklopená davem...

 Kodaňská architektura nejsou jen moderní budovy na břehu kanálu, ale také spousta paláců a měšťanských domů podél úzkých ulic a kanálů v centru. Pojďme se na některé podívat.

Moderní designová část Dánská národní knihovny navazuje přes ulici na část starou, za níž se skrývá úžasný park s jezírkem a vchodem do Židovského muzea:

Dá se tudy projít do Christiansborgu, sídla dánského parlamentu s parkurovým závodištěm, stájemi, obří jezdeckou sochou a vyhlídkovou věží.

                                                                                                    Budovy Dánského parlamentu.

                                                                            Královský palác z opačného břehu a věž Mramorového kostela v pozadí.

                                                                                     Zámek Rosenborg ukrývající korunovační klenoty.

Kanál Nyhavn s přístavním molem plným starých plachetnic, s barevnými hanzovními domy a spoustou hospůdek a pouličních umělců. Sem se stahuje nejvíce turistů.

                                                                                                                         Nyhavn

MODERNÍ a VĚTRNÉ MALMO

 Třetí den jsem si vyčlenil pro celodenní výlet do švédského Malmo, které je z Kodaně čtyřicet minut cesty vlakem přes Oeresundskou úžinu, z toho kousek tunelem pod vodou a pak asi osm kilometrů přes Oeresundský most. Tahle stavba je dechberoucí a chcete jí vidět. Paradoxně když sedíte ve vlaku a jedete přes most, nevidíte z něj zhola nic. A tak se v Malmo musíte vydat až na samotný severní cíp města, odkud je most vidět sice z dálky, avšak v celé své kráse. Severní část města tvoří moderní obytná čtvrť, ve které jedna budova ční svojí výškou i významem nad všechny ostatní. Mám na mysli nejvyšší budovu Skandinavie, mrakodrap Turning Torso od španělského architekta Santiago Calatravy. Celá budova je zkroucená podél své osy a působí velmi dynamicky. A pěkně to okolo ní profukuje, ostatně jako v celém městě.

                                                                                 A tenhle profláknutý záběr na maják určitě znáte:-)

Jinak co mě nejvíc v Malmo překvapilo, je složení obyvatelstva. Potkával jsem tu až překvapující množství migrantů. Nikde jinde jsem jich neviděl pohromadě tolik jako tady. Jednotlivci i celé rodiny s kočárky a dětmi. Nezbývá, než jim přát, ať aby zde nalezli nový spokojený domov.

CHRISTIANIA - ANEB STÁT VE STÁTĚ 

Poslední den v Kodani, před pozdně odpoledním odletem zpět, jsem si vyčlenil k návštěvě čtvrti Christianshavn a „Svobodného státu Christiania“ který vznikla v sedmdesátých letech jako enkláva svobodomyslně smýšlejících lidí ve stylu amerických hypíků, a který si svého času vydobil samosprávné postavení v rámci sociálního experimentu. Dříve tu asi bývávalo docela rušno, protože se sem prý stahovali všichni, kdo se domnívali, že je tu dovoleno úplně všechno včetně volného šíření drog. Dnes je Christiania především turistickou atrakcí, ale svého ducha neztratila. Opravdu je to jiný svět a drogy se tu prodávají i teď a to úplně bez skrupulí jen tak u stolečku venku na ulici. Místní obyvatelé jsou pořád od prvního pohledu alternativci a jejich obydlí jakbysmet. Já všude chodím s foťákem na krku, ovšem tady jsem měl trochu problém s focením a musel jsem si dávat pozor, abych zdejší návštěvu přežil bez úhony, což se nakonec podařilo, a pár fotek a pár suvenýrů od zdejších umělců jsem nakonec taky pořídil.

                                                                           Vyhlídková věž ve čtvrti Christianshavn s venkovním točitým schodištěm.

Tohle není zdaleka všechno, co Kodaň skýtá, takže doporučuji všem se sem co nejdříve vypravit. Já tady taky nebyl naposledy. Doufám...

--------------

Tento Blog pokračuje další částí na téma "Umění a design".

--------------

Pozn: Všechny použité fotografie jsou z mého vlastního archivu.