Blog uživatele Sylva Chvostková

Konečně stíhám ! Jak se ten zázrak stal? Jednoduše. Přestala jsem být závislá na Fleru. Pravda, vysedávání a koukání na hezké výrobky až do rána už patří minulosti. Ale ještě donedávna jsem žila asi takhle:

V hlavě mám skvělé nápady, to bude bomba, to budou všichni koukat...teď jenom čím začít?...Cože? Telefon?...Dobře, přijedu....Ták a teď konečně začnu. Ale došly jehly do stroje. Do háje! Vlastně do obchodu musím. Ale v sobotu je zavřeno. Co teď? Měla bych si trochu uklidit...a mám hlad, jdu si něco uvařit...a teď bych si zdřímla..Cože to už jsou čtyři??A taky přece musím chodit ven..Ne. Budu šít. MUSÍM! Ačkoliv bych měla chuť spíš do tkaní. Ale moje úžasné nápady čekají......A když jsem se konečně dokopala k realizaci jednoho skvělého nápadu, vůbec mě tvorba netěšila. To kvůli tomu "dokopání".

A jak to vypadá teď? 

Máte rádi přírodu? Pak si nezapomeňte koupit (nebo přímo stáhnout) mou poslední fotku. Fotografováno na břehu řeky Svratky. 

Fakt ale chtělo by to přesadit...:

Tak překvapíme tátu než se vrátí z práce a bráchu než přijde ze školky...:

Polední přestávka...

..tenkrát byly k dostání knihy s černými listy a pomocí fotorůžků se připevnily fotky... O dnešních možnostech a výběru vší možné papírové parády se nikomu ani nezdálo.

Když jsem se seznámila se svým "bývalým" na silvestrovské zábavě, ještě ráno mě chtěl vyfotografovat...Tehdy se nosily paruky...takže se divil, když mu pak na rande přišla tmavovláska. Všechno jsem si šila... A oba jsme fotografovali. Nechala jsem si vyrobit album se zelenými listy a s fotkami si hrála po svém.. Fotky jsme si dělali doma v koupelně. Ovšem černobílé, později i barevné. Jestli chcete, nahlédněte 

O zázračném objevení ztracené rukavičky jsem už psala.Protože šlo o vánoční blog, smazala jsem ho. Do stejné kategorie bych zařadila svůj první blog Skřítek v peci. Že se u mě občas objeví určitá (menší) částka peněz kterou jsem neměla, potřebovala a nikdo mi ji nemohl podstrčit, to se taky občas stane. Když jsem dělala sluníčka, taky se mi objevovaly v ruce kusy látky, které se právě hodily i když jsem je s určitostí předtím neměla! A podobné drobnosti se mi stávají v těchto dnech...

Včera jsem zjistila, že jsem na svých oblíbených ponožkách, co vydržely zvlášť dlouho, prodřela tři díry.  Není divu, pedikůra je pro mě téměř neznámý pojem...Přes díry jsem cítila studenou podlahu. Zalitovala jsem že se s nimi už rozloučím a před sprchováním jsem je chtěla vyhodit. Ale....KDE JSOU TY DÍRY? Najednou tam nebyly!!! Neřešila jsem, ve spěchu jsem k nim do pračky naházela další prádlo. A vytáhla jsem téměř nové, jen maličko opotřebované ponožky. To bylo včera.

Tak si to poslechněte. Co to ve Vás vyvolává?

http://www.youtube.com/watch?v=3yXXSEbITt4&feature=related

... ... ... ... ... ... ... ... ... .... ... ... ... ... .... ... ... .

V pátek jsme se sešly v jednom domečku na okraji Brna-města k menší výměně zkušeností. Radka přišla se svou starší psí slečnou a nejmladší Pavlínka zase nestíhala, dorazila se zpožděním...Za to dostala domácí úkol. Ten bude pak posouzen - Vámi a s Pavlínkou se ještě setkáme - dělá mi modelku. (http://www.fler.cz/zbozi/rucne-tkana-vlnena-vesticka-2537584)

Ale od začátku. Když jsme si s mrs-buscemi sdělily všechny novinky, ukázala mi v rychlosti nejzákladnější základy plstění. Moc jsem toho nevyrobila, až bude více času a šicí stroj mimo provoz...jen dvě placičky..to jsem si sama připadala jako moje Pfaffka..Avšak prsty zůstaly nezraněny.

Radka zase testovala moje nové vypalovací barvičky a k oblíbenému keramickému  přívěsku od claylady si namalovala skleněné náušnice.

Pokud se Vám tento jednoduchý styl velikonočních svíček líbí, můžete si je do svátků vyrobit i Vy nebo Vaše děti. Nejdřív si připravíte "obal". Syrové vajíčko nerozbíjíte uprostřed, ani je nemusíte vyfouknout. Ale někde od horní třetiny výš kolem špičky oťukat nožem a vršek sundat, vzniklým otvorem pak vajíčko vylít. Skořápky vypláchnout a vysušit.

Knoty používám jutové a velmi se mi osvědčily, zvláště u silnějších svíček. Musejí být o něco slabší než bavlněné. V tomto případě bylo použito vlákno z motouzu, může se také použít tenký jutový motouz. Na spodní konec jsme přivázaly malé závažíčko, kovovou matičku a pomocí špejlí umístily do středu skořápky.

http://www.youtube.com/watch?v=A7sf4EXi6SM 

.......... .......... .......... .......... .......... .......... .......... .......... .......... .......... .......... .......... .......... .......... .......... .......... .......... .......... .......... .......... .......... .......... .......... .......... ..........

(navazuji na blog Co s načatým životem)

  Svůj ráj jsem ještě neprodala, netušila jsem že s inzercí to půjde tak pomalu...

Ale začala jsem vyhlížet ráj příští.

Jenže chatičky kolem BRNA jsou buď moc malé, nebo naopak velké, v rušné kolonii nebo příliš opuštěné...víkendové pro majitele auta, nebo pro celou tlupu výletníků.

Možná bych se obešla i bez elektřiny (už se vidím na zahrádce sedět za šlapacím šicím strojem...nebo že bych riskla kopací hrnčířský kruh...?), tedy bez elektřiny by to možná šlo, ale pitnou vodu v batohu nosit na chatu nebudu. Snad bych dokázala žít nějaké dny sama, ale co když přijde nezvaný host? Pořídit si psa? Nevím...A do toho mi řekne moje kamarádka šamanka, že takolvý život už pro mě není, že budu potřebovat čím dál tím více pohodlí. Co když má kus pravdy? Ale tím mi bere můj sen!

Rodinu a vnoučata navštěvuji dvakrát týdně, většinou i na noc. Víc to nejde, všichni potřebujeme soukromí. Zvlášť ke tvoření.