Tak mám po trhách!!! Hurá!!!

Evofelie, díky za zastavení. Soukromý (kafe)bar za pultem jsem měla taky, to bylo prima. Ale v teple je to stejně lepší.

A-24 - Ta dívka nakoupila, dokonce pro ni nejdřív něco nakoupil chlapec (přítel? bratr?) a ona pak nedokázala odolat ještě jednomu přívěsku, ten si platila sama, takže vytáhla tu peněženku.... Já jsem spíš čekala, že ji zarazí, že jsem ji podle peněženky identifikovala, případně potěší, že potkává někoho dalšího z "bratrstva fleru", a ona nic...

Vrtá mi v hlavě jak jsi psala "nojo fler, tam já nakupuju pořád - a spěchala pryč" Co to mělo znamenat? Nakonec nekoupila nic a utekla?

moc pekne fotky a soucitim s tebou a  zmrzlyma rukama :) Vanocni trhy venku uz neabsolvuju,ale melo to taky neco do sebe,to mrznuti,obrovske saly a soukromy bar za pultem :))) Ja letos byla jen na jednom a moc se me tam libilo,byla jsem si pekne v patre, zadnej naval, ale teploucko a  legrace a trzby skvely,prodejci mily a zakaznici ukecani :)))

Artsilk a Svatko, já si prodáváním na trzích plním dávný sen. Kdysi jsem chtěla být keramičkou, která prodává hrnky na trhu. To bylo asi tak v 80. letech, kdy jsem o keramice nevěděla jinak vůbec nic, hlínu jsem v ruce nedržela a jediné trhy, o kterých jsem slyšela, byly hrnčířské na Kampě. Kdoví, jak se tenkrát někomu osvícenému podařilo je pořádat. Trhovce s řemeslným zbožím jsem vždycky obdivovala. No, a pokud chci, aby to bylo aspoň trochu ekonomicky únosné, jezdím před vánoci, protože v létě lidi moc nenakupují. (Takže vlastně podporuji konzumní sílu vánoc, ach to je to složité.)

Nevím, jak dlouho mi to ještě vydrží, už jsem docela nabažená a máme ten internet a fler, že, takže způsoby se vážně mění. Příští podzim uvidím...

Artsilk, ani za zlatý prase nééé. Ani, že by mě mohli milovat a nosit mi modrý z nebe harcovačka je to, když něco vydělám utratim to vedle u konkurence  za jídlo a svařák. Prát se o flek? To já jak pak počítám tržbu na kalkulačce a mrznou mi prsty, naftu, náklady a outratu, tak si pak řeknu: "Já kráva blbá tady mrznu za dva tisíce, a to mám přes internet taky, a v teple domova". Už teď je ze mne návštěvnice

Hani, pravda je, že trhů je hodně. Prodejců s hezkým zbožím není tolik a originálních jen málo. Já jsem asi moc náročná, tak mne na Nelahozevsi nic nepřekvapilo. Batika, perníčky, vazby, kovář, dřevěné hračky, minerály, keramika, drátování, vánoční ozdoby z drátků... to všechno už znám. Koupily jsme si trdlo na chuť, daly čaj a štrůdl, zelené jmelí do ruky a při procházení stánků jsem narazila na jeden co se mi moc líbil. Keramické šperky jaké jsem ještě nikdy neviděla. Tam jsem otevřela svou peněženku.... a byla nesmírně ráda, že nejsem prodejce!

 

 

Ač většinu roku pečuju o svů krámeček, občas se nechám zlákat a na nějakou akci vyjedu - ale už nikdy ven.Jednou mi vítr převrátil pronajatý stánek , šátky létaly široko daleko, mé opečovávané dílo se válelo v blátě.Tenkrát jsem se zařekla, že ven už ne, i kdyby to bylo blízko a zadarmo!

Po zkušenostech s bojem o místo nepojedu příště ani na Krajkářské trhy, chování některých prodejců při snaze získat "flek" bylo sprosté, napříště mě to odradilo.Přesto  - pojedu ráda na podobné akce kamkoli - jako návštěvník.A prodejci zajímavých výrobků mají můj obdiv za to jakou vydávají námahu při takových akcích -  mrznou, do stánků fouká sníh a  přesto příště přijedou znovu.                                                                                                                                                  

Svatko děkuji. To je všechno o osobních zkušenostech. Na Kuks nedám dopustit, protože tam všichni návštěvníci přijeli kvůli tomu trhu, udělali si výlet a chtějí si to užít. Zatímco v Hradci přijde spousta lidí, kteří by kvůli trhu rozhodně na výlet nejeli, ale když už to mají u nosu, no tak teda přišli, no. Kromě toho mám pochopení pro lidi, kteří neradi utrácejí, protože jsem taky taková. Takže nerada někomu něco vnucuju. Těch trhovních akcí je hrozně moc a vzájemně si konkurujou, dostávám pozvánky z tolika měst. A prodejců s opravdu hezkým zbožím není tolik, takže když pak někde dostanu místo vedle např. nafukovacích balónků, tak si mě lidi ani nevšimnou.

Se šperky mám to štěstí, že se mi vejde "magacín" do pár tašek, akorát když beru stojany, tak musím něco stěhovat. Jak píšeš, sto ramínek nebo krabice s hrnečkama, to je jiný záhul.

Sharko, dík za zastavení, jestli tě ještě nějaká akce čeká, tak hodně štěstí.

"Příští rok tam nejedu..." to moc dobře znám, já se letos zviklat nenechala, ale Hani, to je takové to... ale třeba to tam bude lepší, přijdou lidi, podívám se co je za stánky okolo mne, koupím si věnec a něco milého. Dělám to přece pro lidi, aby se potěšilo jejich oko a utrousili nějakou tu kačku. Prostě se neodolá ;-)

Tak si měla pevné nervy, červené tvářičky a zmrzlé prstíky, že jsi ani tu svou krásu při balení necítila v rukou. Obdivuji tvé nasazení a posílám velké pozdravení!  

P.S.: V neděli nás mamka vytáhla do Nelahozevse na zámek na vánoční trh. Když jsem viděla ty prokřehlé prodejní postavy, sedící, tvořící, některé prosebně se dívajíc - "kupte si něco" - v duchu jsem si říkala, zlatej Fler a internet. Kdo nikdy nestánkařil, netahal zboží, krabice, nestavěl stánek, nevybaloval sto ramínek... ten to nikdy nepochopí. Řemeslní tvůrci objíždějící naši zemi jako krajánci, držte se!  

já jsem na tom podobně, přestože moje trhaření i varáběni je teprve v plenkách. Ale prožívám to stejně.

Pohov si dávám též, budu vyrábět dárky a dělat výzdobu, pomůžu napéct...