Textilní vlákna - trocha osvěty II. - hedvábí

Hedvábíí

Původ

Podle čínských legend došlo k objevu výroby a používání hedvábí před více než 4000 lety, když císař Chuang-ti požádal svou ženu, aby zjistila, kdo škodí moruším; objevila bílé housenky, které snovaly zámotky; jeden zámotek pak upustila do horké vody a zjistila, že z něj může vytáhnout jemné vlákno a navinout ho na cívku. Technologie výroby hedvábí zůstala dalších 2 000 let čínským tajemstvím, až se postupně rozšířila i do okolních zemí. V současné době se surové hedvábí ve velké měřítku vyrábí v Číně, Indii, Vietnamu, Rusku a Japonsku.

Druhy hedvábí

Ušlechtilý druh hedvábí produkují housenky bource morušového (bombyx mori). Kromě něj existují i tzv. plané druhy (např. tussah z housenek pěstovaných na dubových listech, eri na listech skočce, muga na stromech aj). Stejně jako ostatní motýli, prochází bourec čtyřmi stádii : vajíčko, housenka, kukla a dospělý jedinec.

Bombyx

Bombyx, také mulberry, je označení pro vlákna druhu bource morušového (Bombyx mori) pěstovaného na listech morušovníku. Chov bourců se soustřeďuje do dvouměsíčního intenzivního období na jaře. Vajíčka  se uchovávají z minulé sezóny na chladných místech a nechají se vylíhnout hned poté, co na morušovníku vyraší první listy. Housenky se líhnou osm dní, poté se čtyři týdny krmí morušovým listím, jejich hmotnost se postupně zvyšuje a opakovaně se svlékají, až po čtvrtém svlékání se začnou housenky zavíjet do zámotku, ze kterého vznikne kokon. Celý kokon vytvoří housenka během týdne a pak ještě trvá tři dny, než se zakuklí, patnáct dní od zakuklení se vylíhne motýl. Housenka vylučuje párem žláz dvě hedvábná vlákna společně s lepkavým sericinem, který spojuje obě vlákna dohromady a vytváří stěny kokonu. Sericín ztvrdne a kokon získává tvar burského oříšku s kuklou uvnitř.

Jeden kokon je průměrně tvořen 300 až 400 metry hedvábného vlákna a na výrobu 1 kg surového hedvábí je zapotřebí okolo 5 500 kukel. (Jiné zdroje uvádějí až délku 1500 metrů vlákna v jednom kokonu.) Ze zámotku se vlákno získává postupným namotáváním; zámotky se namočí do teplé vody, konec každého vlákna se oddělí a namotá na cívku, pro výrobu silnější příze se na stejnou cívku navinou vlákna z pěti až osmi zámotků.

Tussah

Plané hedvábí, tzv. tussa (též tussar nebo tussah) produkované larvami motýlů Antheraea mylitta, Antheraca proylei, Antherea pernyi a Antheraca yamamai. Tyto druhy žijí převážně ve volné přírodě na křovinách a stromech - dubech, na jejichž listech se živí. Plané hedvábí housenky namotávají do jednoduchého, oválného kokonu, s jemnozrnným, tvrdým, nelesknoucím se povrchem. Kokony jsou obvykle žluté nebo šedé a jsou tvrdé a pevné. Vyváří se ve speciálním roztoku nebo enzymaticky změkčují, vlákna se navíjejí zasucha nebo zamokra.

Část kokonů planého hedvábí, která zůstane po navinutí asi 60 % vlákna využitelného pro výrobu tussy, se spřádá a prodává se pod názvem Katiya. Proražené kokony jsou využívány pro výrobu hedvábí typu Ghicha, kokony se stopkou slouží jako surovina pro hedvábí Balkal.

Muga

Patří stejně jako tussah do skupiny planého hedvábí, je oblíbené pro svou zlatou barvu, elegantní texturu a odolnost. Hedvábí muga produkují housenky endemického druhu motýla Antheraea assama, který žije převážně v údolí Brahmaputry a přilehlých horách na různých druzích stromů, zejména som a soalu.

Eri

Hlavním zdrojem potravy pro druh bource, který je jediným plně domestikovaným druhem kromě bource morušového jsou listy skočce. Tento druh hedvábí nelze navíjet a proto musí být spřádáno.

kokon                                                   hedvábí bombyx                                 hedvábí tussah

Další pojmy související s hedvábím

Hankies

Silk hankies – kapesníčky -  jsou rozprostřené kokony, vytvarované do čtverce. Dají se spřádat, použít pro silk fusion, koláže a další techniky.

Cocoons - kokony

Kokony jsou jednak zdrojem hedvábného vlákna, jednak jsou samy o sobě výtvarným materiálem, slouží ke tvorbě šperků, ozdob a figurek.

Pongé

Hedvábí pongé pochází z Číny, vyrábí se v různé hmotnosti a má bílý, hladký a rovný povrch. Číselné označení určuje, kolik nití připadlá na jeden milimetr délky, např. Pongé 5 znamená, že na jednom milimetru je pět hedvábných nití. Čím vyšší číslo, tím silnější a hustší je tkanina.

Dupion

Umístí-li se dvě housenky dohromady, vytvoří dvojitý zámotek. Vznikne tak nepravidelné, silnější hedvábí s nerovným vláknem. Látky z Dupionu jsou charakteristické svou nepravidelnou strukturou. Tmavší skvrnky, které jsou místy na látce vidět, jsou části původního kokonu ale nelze je považovat za vady při tkaní. Jejich odstranění by nejen oslabilo látku, ale rovněž by ji připravilo o část její krásy a charakteru.

Filature

Je to surové hedvábí, které je navíjeno strojově, což ho odlišuje od hedvábí připraveného ruční výrobou.

Degummed Throwsters Waste

Vznikají při výrobě hedvábné příze jako různé zámotky, jsou již zbaveny sericinu, tedy jsou měkké. Používají se při technice silk fusion nebo při předení.

Odpadové hedvábí Schappe a Bourette

Příze získaná z hedvábí nižší jakosti, z protržených kokonů nebo z odpadového hedvábí, má krátká vlákna a charakteristickou texturu. Existují dva jakostní typy tohoto hedvábí - Schappe a Bourette.

Přírodní hedvábí se sericinem

Toto hedvábí neprošlo procesem, při kterém se odstraňuje sericin, takže je tuhé. Po navlhčení se slepuje, má široké využití ve výtvarných technikách.

Silk rods

Jde o hedvábná vlákna, která obsahují sericin, a jsou vytvarovaná do podélně rozříznutého válečku, což je odpad vznikající při strojovém navíjení vláken z kokonů. Používají se při výtvarných technikách tam, kde je třeba dodat strukturu a hloubku, je možné je také vyžehlit, čímž vynikne křížení vláken.

Matka

Hedvábí získané z odpadu při výrobě morušového hedvábí, ručně navíjené, ze kterého nebyla odstraněna vrstva sericinu.

Výčesek (noil)

Krátká vlákna, která jsou získávána česáním příze při výrobě odpadového hedvábí. obsahuji sericin, takže se za vlhka slepují, což je možné využít při technice silk fusion. Přidané do rouna dodají přízi zajímavou strukturu.

Vzhled a použití

Hedvábné vlákno je pružné a pevné a lze jej použít k výrobě mnoha druhů látek, které se liší hmotností, splývavostí, leskem a strukturou, počínaje lehkým šifonem nebo hedvábnou organzou a konče těžkým hedvábným dupionem, taftem nebo brokátem. Často se používá pro luxusní příze, pro výrobu koberců, při nejrůznějších výtvarných technikách, jako např. silk fusion.

  barvené hedvábí                               barvené kokony                             silk fusion-hedvábný papír

Jak pečovat o hedvábné tkaniny

Hedvábí je luxusní, ale i velmi choulostivý materiál. Zpočátku má hedvábí velký náboj statické elektřiny, který se nošením ztrácí. Všechny hedvábné tkaniny je proto lepší před nošením nebo žehlením lehce orosit vodou, čímž se statická elektřina odstraní. Rovněž pomáhá pověšení přes kovovou tyč nebo suché čištění.

Hedvábí potřebuje dýchat, a proto je nevhodné ho skladovat v plastových obalech. Hedvábí lze snadno barvit, nelze ho ale bělit.

Máčením ve vodě ztrácí hedvábí svoji pevnost, proto je vhodnější suché čištění.  Pokud je budeme prát, pereme je ručně ve vlažné vodě s trochou pracího prostředku na jemné prádlo nebo mýdlem. Vymácháme ve studené vodě s přidáním octa, chrání hedvábí a pomáhá udržovat dlouhodobou svěžest barev, necháme chvilku působit a nakonec vymácháme ve studené vodě.

Hedvábí špatně snáší slunce, způsobuje žloutnutí látky, proto ho sušíme ve stínu rozložené na ručníku, nedoporučuje se věšet ho na šňůru, hedvábné halenky a košile je možné sušit na věšáku. V případě potřeby je možné předsušit v sušičce, aby se nevytvořil statický elektrický náboj je ale třeba hedvábí nechat doschnout přirozeným postupem. Žehlit hedvábí je třeba dokud je látka ještě vlhká.

Hedvábí Dupion je obvykle značeno „Pouze suché čištění“, může se však před nastříháním metráže vyprat. Po vyprání ztratí mnoho ze své tvrdosti a také trochu lesku, a srazí asi o 14 %, potom se však již dále nesráží.