Stáhla jsem se s přibývajícím teplem poněkud do ústraní, což ovšem neznamená, že zahálím. Kromě neštovic a betonování, což zabírá většinu času, samozřejmě přemýšlím také nad tím, co a jak zde potáhnu dál, neboť se mi neúprosně přibližuje návrat do zaměstnání. Netuším, jak se všechno dá zvládnout ve stejném rozsahu jako dosud. Myslím, že nedá, ale čeho se vzdát, když jsem to již zredukovala pouze na koníčky mé nejoblíbenější...

 Receptář, květen 2009

Navíc když po několika letech úsilí, osvěty a propagování nové techniky, neustálého vysvětlování jak to vypadá a k čemu je to dobré začíná člověk sklízet první plody pilné práce...

Jak to vidíte vy, také jste se za dobu svého působení zde na Fleru dostali do bodu, kdy bylo nutné se zastavit a bilancovat?