Vlákno jménem BAVLNA

Trochu historie: V údolí Tehuacán v Mexiku byly nalezeny zbytky látek a semen starých přibližně 7000 let. Další nález ve starobylém městě Mohenjo Daro v údolí Indu na západě dnešního Pákistánu je mladší, z doby přibližně 3000 před Kristem. Číňané znali bavlník už 2500 let před Kristem. Do jižní Evropy se pěstování bavlníku dostalo teprve v 9. a 10. století. Hlavními pěstitelskými oblastmi v Evropě jsou Řecko a jižní Španělsko. V našich zeměpisných podmínkách se bavlník nepěstuje.

Popis rostliny: Bavlněné vlákno získáváme z bylinky, která se jmenuje bavlník. Je to jednoletá, či víceletá tropická nebo subtropická rostlina. Keře jsou vysoké 1,5 až 3 m. Bavlník kvete bílými, nažloutlými nebo slabě růžovými květy (dle odrůdy). Když dozraje (cca 120 až 220 dní od výsevu), tobolka velká jako vlašský ořech se rozevře, a vlákna ještě dozrávají na slunci. Semena se podobají čočce, jsou hustě porostlá bílými, zelenými až hnědými, za sucha šroubovitě stočenými vlákny (bavlna). Kvalitní vlákno je dlouhé 12 -65mm. Tobolky se sklízí ručně nebo strojem.

Vlastnosti bavlněného vlákna:

§  barva bílá, žlutá, světle až tmavě hnědá

§  pružnost za vlhka je malá, za sucha střední

§  velmi dobrá tvárnost, vysoký stupeň mačkavost

§  matný až hedvábný lesk

§  vlákno velmi dobře saje pot

§  dobrá hřejivost, kterou lze zvýšit počesáním povrchu

§  příjemný a měkký omak

§  spřádá se do směsi s polyesterovými a nebo polyamidovými vlákny

§  působením slunečního záření ztrácí vlákno svou pevnost

§  bavlněné vlákna se velmi dobře barví

Použití bavlněného vlákna: Bavlněné vlákno má široké a všestranné využití. Z dlouhých

vláken se předou nitě na výrobu tkanin (plátno, damašek, manchester, prací kord,

riflovina, froté, krep, ?) a pletenin, a také krajek. Krátká vlákna (nevhodná k předení) se

používají při výrobě papíru a jako vycpávkový materiál.

Chemické složení bavlny: přibližně 90 % tvoří celulosa, zbytek voda, bílkoviny, tuky a

vosky

Mikroskopická zkouška: Bavlněné vlákno má pod mikroskopem tvar zakroucené stužky,

v průřezu potom tvar fazole.

Spalovací zkouška: Bavlněné vlákno hoří jasným plamenem. Hoří rychle. Zapáchá po

hořícím papíru, a zůstává jemný šedý popel, který se po mechanickém namáhaní

rozpadá.

Chemická zkouška: rozklad vlákna způsobují kyseliny (sírová a dusičná) a koncentrované

louhy. Zředěné louhy vláknu neškodí.

Mercerizace bavlny: Bavlněná příze nebo hotový výrobek se máčí za studena v 15-20%

roztoku NaOH (hydroxid sodný), a současně se napínají vlákna. Vlákno se vyrovná, získá

podobu tyčinky, jeho povrch je hladší a rovnoměrněji odráží světlo. Touto úpravou se

zvýší lesk, pevnost a schopnost přijímat barvivo.

V dalším dílu se můžete těšit na popis polyesterového vlákna.