Vždycky jsem si myslela, že když si pořádně zabezpečím vstupní dveře, že mě žádná nenadálá kontrola nemůže překvapit.
Omyl!
Jak jsem dnes zjistila, kontrola na vás může vlítnout, kdy se jí zlíbí, a to i bez ohlášení. Stačí chvilka nepozornosti, a máte ji doma. Pozdě se budete tlouct do hlavy, jako já, že jste například nechali otevřené balkonové dveře. Že by měla alespoň zaklepat? To zjevně neřeší.
Kontrola využila okamžik překvapení, vlítla dovnitř, a hned se hrnula do dílny. Jako naschvál - mám právě plné regály zboží, které se teprve suší nebo které je naglazované. To všechno jsou věci choulostivé na zacházení. A do tohoto stavu mi vlítne kontrola!
Na nic nečekala a hned se vrhla do kontrolní činnosti. Mlčky, aniž pípla, si proletěla postup výroby, zajímala se o krabice, o regály, o podací lístky atd. Ve chvíli, kdy se mi začala ochomýtat kolem regálů s naglazovanými ptáčky ...
... zatmělo se mi před očima!
To byl zmatek, to byl chaos, ve mně by se krve nedořezal. To snad není možný! Copak si kontrola opravdu může dělat co chce?! Nemělo by to probíhat nějak systematicky a víc v klidu?
Naštěstí docela rychle ztratila zájem o dílnu a přesunula se mi do kanceláře. Z toho jsem taky nebyla nadšená, ale přece jen jsem si trochu oddechla. Nenápadně jsem oběhla všechny dveře ... a zavřela je. Co je nějaké kontrole po tom, jak to u nás vypadá v ložnici. A co je jí do toho, co zrovna vařím v kuchyni. O koupelně a WC ani nemluvě. Tam ji nepustím, ani kdyby šla hlavou proti zdi!
Ve chvíli, kdy jsem se vrátila do kanceláře, s hrůzou jsem zjistila, že kontrola už sedla na mé účetnictví. Hanebně využila toho, že jsem zrovna dokončovala uzávěrku za květen a měla jsem tedy vše rozložené na stole ...
No to je nadělení! Jestli se mi v tom začne hrabat, jestli se chytne drápkem, tak ji odsud nedostanu. Dostatečně zabezpečené dveře do dílny mi dodaly odvahu, takže jsem se pokusila o vyjednávání. Nakročila jsem ode dveří do kanceláře, a v tu chvíli se ta hysterka zvedla a začala mi lítat po kanceláři. Asi hledala starší ročníky účetnictví.
Většinou prý zabere, když se jim něco nabídne. Tak jsem se nesměle zeptala, jestli by si nedala nějakou zobku. Bez výsledku. Dokud jsem se snažila s ní jednat jako rovný s rovným, hezky z očí do očí, byla jak pominutá. Až když jsem si pokorně klekla na kolena, a skoro se k ní plazila, uklidnila se.
Jak dlouho tu ještě chce dřepět?!
Pomalu mi dochází trpělivost. Jestli to tak půjde dál, budu taky brzy nervní, a to si pak docela možná obě vlítneme do vlasů.
V kanceláři už začíná být hezky dusno. Ať se to dámě libí nebo ne, lezu po čtyřech až k oknu, natahuji se po klice a okno otevírám ...
Konečně! Po kratším přemlouvání se zvedla ... a zmizela!
Vrhám se na daňovou evidenci a pohledem přejíždím její řádky, jestli mi tam náááááhodou kontrola neudělala nějaký záááápis. Naštěstí to nestihla! To se mi vážně ulevilo. Ještě zběžně proběhnu dílnou. Vše je na svém místě, nikde žádná pohroma. Zavírám tedy okno a usedám znovu k práci.
V několika diskusích tady na Fleru se už několikrát objevilo, že kontroly chodívají. A prý jsou docela nepříjemné. Ovšem že to bude až tak šokézní, to jsem nečekala.
