Láhve lásky a neděje jsou dávnou poštou, jak někomu doručit vzkaz v láhvi po moři...

V Americkém Baltimore  nyní pluje (podle expertů z námořního muzea) světovými vodami na 10 000láhví, které v sobě skrývají nějaký vzkaz. Dnes sice opět vzkuzů přibývá, ale jsou odeslány v petce se šroubovacím uzávěrem, je to snadnější než zátkovat a voskem uzavírat láhev klasickou...

Odeslání vzkazu v láhvi je akt čisté romantiky. Neobsahují mapy pokladů, spíš vzkazy určené , tam nahoru´ nebo zoufalé vyznání lásky. V láhvi se najdou občas i losy, bankovky, rozvodové rozsudky, figurky vúdú s textem...milostné písně, část deníku i popis třeba šikany na nějaké škole... V láhvi od šampaňského se ukrýval i popel zesnulého s lístečkem co se právě z láhve vysypalo.

Více a více vzkazů obsahuje spíše jen jméno, e-mali, číslo mobilu a adresu. Lidé ale i tak kontaktují ,pošťáka´ který vzkaz poslal...

Z historie posílání vzkazů v láhví

Správný vzkaz v láhvy má být osudový, nejlépe týkající se lásky a smrti. Takové byly texty, v nichž se 43 japonských námořníků na ostrůvku loučilo se svými rodinami. K nehodě, po níž všichni zemřeli hlady došlo roku 1794. Láhve nacpaná srdceryvnými slovy byla objevena až roku 1944.

Z Titaniku- devatenáctiletý kluk dostal od matky na cestu lahvičku svěcené vody. Když se loď začala potápět, vodu vypil  a místo ní do láhve zasunul vzkaz se svým rozloučením. Rok po tragédii láhev přistála na pobřeží dva kilometry od rodinného domu příbuzných.