Je posledního srpna. Je na čase zahnat děti ze svobodomyslného, tvořivého a hravého pobíhání po lesích do školních a  školkových institucí. No není to lehké pro děti ani pro rodiče, co si budeme povídat.

Ale jsou také školky, kde se najde dostatek tvoření, hraní... a někde dokonce i kus toho lesa!

Pamatuji se z dětství, že to vyhnání "z lesa" pro mne bylo na konci prázdnin to nejtěžší. A tak jsem ráda, že jsem byla nápomocna tomu, že se kousek lesa - byť malovaného - nastěhoval za dětmi do školky. A tak snad i jejich přechod z lesních pěšin do světa bačkůrek, židliček a pravidel bude o něco snažší a přívětivější.

I já jsem se vrátila z lesa do běžných kolejí. Ale můžete se přesvědčit, že les ve mně zůstal...a že o inspiraci v něm není nouze.

Můžete si vyzkoušet, jestli poznáte všechny zvířecí tvory, kteří se zabydleli na školkových židlích?

Kdypak jste byli naposled v lese?

Každé z dětí bude mít možnost vybrat si toho svého zvířecího kamaráda. Chtěla bych být při tom!

Tak se alespoň podělím s vámi.

Tak schválně! Kterou židličku byste si vybrali vy?

Přeji vám... a hlavně dětem hodně radosti, hraní, tvoření...a lesa! I když už přichází září.

A pokud byste chtěli domů také trochu lesa...inu, víte, kde mne tu najdete!