Právě jsem se vrátil z zimního, krátkého vandru po kousku Rumunska. Pravda vrátil jsem se trochu nemocný a ani nevím jestli pobytem ve sněhu a zimně nebo jsem chytil něco zákeřného od bezdomovců v Budapešti v nádražní "bezdomovecké" čekárně. Ale to už je asi jedno...

image

Jeli jsme se po letech podívat do Banátu, do oblasti českých vesnic. Pokochat se krajinou a promluvit s lidmi.

image

Bylo to o to náročnější, že pár dnů před naším příjezdem v kraji, podle slov místních, panovalo jaro. Přijeli jsme však do sněhu hlubokého takřka po kolena.

image

image

image

15 km z jedné vesnice (Sv. Helena) do druhé (Gernik) jsme tak na místo jednoho dne, co by se dalo jít za sucha, šli dny dva. S tím, že jsme přespali v lese. Ale rozdělali jsme oheň, takže to vlastně šlo. Také vody jsme měli na dva dny málo. Vařili jsme ze sněhu.

image

image

V létě se to tu hemží turisty z Čech, v zimě jsme tu byli sami na vandru. Bylo zajímavé to vidět v lednu. Ale když nepojedete do Banátu přímo v sezóně, tak turistů také moc nepotkáte. Ale zato na vzdálených polích a pastvinách uvidíte koně, lidé na vás budou z dálky mávat na pozdrav. Přes cestu přeběhne kráva a za rohem vám zkříží cestu stádo koz.

image

image

image

To se vám v zimě nestane.

V zimě je tu ticho, opravdu velké ticho. Nebylo slyšet ani ptáčka. Že jsou chalupy obydlené poznáte jen podle uzounkých vyšlapaných cestiček ve sněhu. A nepatrného kouře z komína.

image

image

V místních lokálech se netopí, asi jako po celém Balkáně, sedí se tu v kožichách, pára jde od úst. Když právě nejde televize, pokud vůbec je, tak je hospoda docela tichá...

image

image

Každopádně to bylo zajímavé, škoda jen, že kvůli tomu hlubokému sněhu jsme nemohli dojít do snad nejhezčí české vesnice "Rovensko".....