Vítejte! Toto je můj první blogový příspěvek, tak Vás prosím o shovívavost….
Pokud bude vše podle plánu, nový příspěvek se tu objeví každý čtvrtek. A o čem budu psát? Jsem člověk tvořivý, takže zde budete nacházet návody a nápady, které Vám snad pomohou při Vašem kutění. Chtěla bych, aby každý příspěvek nesl nějakou informaci, něco nového, co Vám může opravdu pomoci.
Inspirace mám všude kolem opravdu dost. Snad postačí napsat, že jsem maminkou tří relativně malých dětí, bydlíme v řadovce z let sedmdesátých (kde byste pravý úhel hledali opravdu těžko :-)) a nadšeným samoukem – čalouníkem. Už toto samo o sobě je opravdovou studnicí blogových příspěvků. Těšte se tedy na kutění s dětmi, práci na baráku (čeká nás rekonstrukce koupelen, tak určitě bude o čem psát) a nejen čalounické návody!
Dnes, jako ochutnávka, bude mini-reportáž :-) ze vzniku huňaťého bochánku, který se jedním pohybem může proměnit v šarmantního elegána. ;-)
Tato starožitná stolička se ke mně dostala v opravdu zuboženém stavu. Prošla však omlazovací kůrou a vyloupla se z ní tato punková kráska... Omlazovací kůra obnášela komplet očištění, obroušení, vyspravení, nastříkání a nakonec extra vrstva výplně, aby sezení bylo opravdu pohodlné. Potažena je odolnou černobílou potahovou látkou a jako bonus dostala snímatelnou huňatou čepici, kterou se dá kdykoliv jednoduše sundat a vyprat.
Ale pojďme se podívat, co se skrývá uvnitř... Když už jsem měla dřevo komplet připravené, mohla jsem se pustit do čalounění. Zvažovala jsem péra nebo molitan, ale nakonec vyhrál molitan a jak se vážou péra si ukážeme někdy jindy.
První vrstvu tvoří popruhy. Ty můžou být buď bavlněné nebo polyesterové. Výhoda bavlněných popruhů je ta, že působí na omak příjemněji a jsou hlavně autentičtějčí při resaurování nábytku. Výhoda popruhů polyesterových je zase ta, že jsou odolnější a pevnější. Já jsem zde použila popruhy polyesterové.
Popruhy se přidělávají čalounickými hřebíky a sponkami. Já dělám většinou první řadu hřebíkama a ten kousek popruhu, co ohnu ještě přitluču sponkami (většinou hloubky 10). Vázání popruhů je vidět na následujícím obrázku. Zkrátka se proplátají - jeden nahoru, jeden dolů. A ještě jedna důležitá poznámka - když přiděláváte popruhy, je důležité je pořádně napínat!
Když máme přitlučené popruhy, zakryjeme je vrstou juty. Tu opět přiděláme sponkovačkou.
Na jutu jsem dala vysokou vrstvu molitanu a tu překryla čalounickým rounem. Rouno si můžeme opět přichytit na pár místech sponkami.
Tvar už by měl být hezky kulatý a hladký, abychom mohli stoličku obléknout do látky.
Potah této stoličky musíme nejprve ušít. Jeden díl tvoří kolo o průměru stoličky + 2cm a druhý díl výška x obvod + 2cm.
Když tyto dva díly k sobě sešijeme, můžeme stoličku obléknout. Teď už jen přichytit látku dole (také sponkovačkou) a je hotovo. Já dávám ještě naspod židličky netkanou textilii, která schová popruhy.
Tato stolička ještě dostala jeden snímatelný potah, takže je z ní pěkná punkerka! ☺
Tolik pro dnešek, mějte krásné dny a příští čtvrtek se zase budu těšit na viděnou! ♥
Lenka
