Blog uživatele Zoo

Tak a je to tu:o). I MamaZoo konečně překonala strach z historek o propíchaných prstech a děravých nohách a rozhodla se, že začne s vlnou. Moje nadšení nyní nezná konce - tedy zná, protože se znám, že víc jak kulička to nebude, ale i tak, jsem nadšenec do plsti! Sice první pokusy byly opravdu komické, ale ten pocit, že mám obě kuličky na naušnice stejné nakonec stojí za to, no však to znáte:o). A proto každé šikovné ručce, která váhá z podobných důvodů jako já, tedy bolesti propíchaných prstů a strachů z bebíček, můžu s klidných svědomím tuto techniku doporučit-není to tak dramatické, jak se zdá a občas říká a tak lákám, jen směle do toho!

Tak a je to zase tady....zase ty vůně, balicí papíry a stužky, zdobení, dopísky pro Ježíška, dodělávání dárků na poslední chvíli a těšení se...Jé, já už se zase tak těším!:o). Zase bude strom až do stropu a přes půlku obýváku, to aby si kočky myslely že jsou v lese:o), zase bude kapr ve vaně, aby si manžel myslel že je chlap:o)))), zase bude spálená vánočka, to abych já si nemyslela že jsem tak úžasná:o)...no a rozzářená očka unavených dětiček, které snad budou překvapené a spokojené...ale stejně je nejlepší to těšení......

Tak snad vám zpříjemním adventní dobu svým novým zbožím a třeba vám tím i pomohu při výběru dárků pro své milé.

...teď mě naštval článek v Respektu o sexuální výchově na školách...štve mě, jak pořád hážou všechny věřící do jednoho pytle a tvrděj, že jako práve "my" jsme proti tomu...Já teda rozhodně proti sexuální výchově na škole nejsem. Stejně tak si ale myslím, že tuhle funkci má plnit rodina-no jo, jenže co když to v ní "neumějí"? Já už stála pred dotazem: a mami, jak se dostane to miminko do bříška?....no a nešlo jinak, než říct pravdu. Dceři je pět. Chodíme do kostela a jsme věřící rodina. A ví, jak se delají děti:o)). Ode mě. Kdo jinej by jí to měl říct?

Tak je zase taky - zase ten podzim a já zase abych předělávala věnec na dveřích...a protože je čas hub a my jich našli haldy a skleničky doma jsou už hezky vyrovnané ve spíži, tak ty co se tam nevešly (houby - pozn. autora) jsem holt užila jinam:o).....ale né, zavařené jsou ty s pravými červíky a tyhle jsou jen na okrasu:o)....tak snad mi je na dveřích nikdo "nesezbírá"....:o)

Včera nám napršelo do výkopu u izolace domu. Dneska mi přišla promočená kočka a udělala šlápoty po nově povlečené posteli. Teď jsem se musela zabalit do deky, protože mrznu u počítače.....kde je teplé babí léto? Teď je to na holínky, kterémi v létě praskly. Tak alespoň trochu podzimního teplého ladění na obrázcích a hezký den u teplého čajíčka přeje všem Mama Zoo.

Taky si na to ještě vzpomínáte? Kdy vám byla knížka zabalena do tuhého papíru s potiskem "Každý čtvrtek novou knihu"?

Je pravda, že nemáme televizor ni barevný ni černobílý ni placatý. A přesto jsem fanda seriálů:o). No, teď už mnohem míň, ale přesto se klepu, že si v pátek "zavzpomínám". Ano ano-i já jsem se nechala vtáhnout (stejně tak jsem tam zatáhla svého muže) do rodiny Dvořákových. Seriál jest opěvovaný i zatracovaný - já se však na něj těším, ať si každý myslí co chce:o) - vidět stany na Rujáně (ostatně kde jsem se loni koupala a pak ještě asi před 25ti lety) nebo vixlajvantový květovaný ubrusy či umělý svetříky na tělo, mi prostě příjde rozkošné připomenutí, kdy jsem i já byla navlečená ve stejných šatech jako máma a nebo dychtila po céčkách či tričku s nápisem.

Protože pořád brouzdám někde v zahraničních blozích a protože pořád nevycházím z údivu a protože pořád mám co dohánět, tak jsem se rozhodla posunout svůj blog trochu někam jinam. Rozhodla jsem se ho také naplňova věcmi, které mi jen tak brnknou do nosu cestou při mém brouzdání. A že jich není málo a že jsou úžasné, řekla jsem si že si je začnu ladit do barviček:o)...tak tradá....začínáme:o). A aby bylo vše spravedlivé, tak ještě odkazy, kde tyhle užasnosti najít...www.ikea.cz, www.toast.co. uk a mama zoo:o). Tak vítejte v tyrkysově-žlutém konci léta...nebo začátku podzimu?

Také jste na tom stejně, že nejen že máte jen jedny ruce, ale ke všemu jste jen JEDNA a tak nezbývá než stát se modelkou, fotografem, vizážistou a nakonec už jen grafikem, který vše smíchá dohromady? Já fotím přes zrcadlo, někdy je to težký a někdy je to sranda, někdy se to povede a jsem spokojená, jindy mažu celou kartu.

Ještě že mám fotografickou zeď, tu jsem před dvěma lety natřela a jak se mi teď hodí-skoro vše před ní vypadá dobře...zkrátka ona tu práci vypadat dobře udělá za mě:o)).

...tak nám to nastává, pane Bajza...jo jo, prázdniny jsou tu! Hurá...a tak vyrážím na plovárnu a do lesů a luhů a vracím se s narvaným hrachorem, který doma dozajista kočky brzo ožerou:o). A když né kočky, tak ty moje cácorky budou chtít z toho věneček nebo nejako jinou libou věc. A tak zas budu muset vyrazit a naškubat jiných květů a opakovat to pořád dokola:o). No, není to léto báječné?:o) 

Už je to zase dlouho, co jsem psala, říkám si. A už je to taky zse dlouho, co jsem slibovalo nové věcičky. Jak je možný, že se mi kupí a prostě není čas na focení?...tak jsem konečně odchytla modelku a začalo to...Ale co? No, přece úsměvy do objektývu, koukni vpravo, vlevo nahoru...smutně, radostně a teď jiný šatičky....no prostě dřina-pro mámu i modelku:o). Ale nakonec se zadařilo a kolekce je nafocená....teď jí ještě dát do obchůdku...no, zase další kolečko:o)....však to všechny známe:o).