Tak je to tu zase - popadlo mě šití :)
Mívám to tak jednou za 5 let, najednou potřebuju spoustu látek, stužek, knoflíků a nití. Prostě musím něco šít! Poprvé mě to chytlo ještě před pubertou, kdy jsem v tomto období ušila svojí první (rádoby) tašku. Byla jsem šťastná. Byla jsem pyšná. Byla jsem rozhodnutá, že jí budu nosit. A do teď se mi kvůli ní celá rodina směje...
Dnes musím kriticky připustit, že se jim vůbec nedivím (ten klenot jsem si schovala na dno skříně a chodila se kochat), smála bych se taky :)
No a teď je to tu znova. Mám nevysvětlitelné nutkání stále sedět u stroje. Předevčírem jsem se pokusila udělat malou taštičku, a teď pozor, se zipem! Tak dalece jsem se vyvinula, že pracuji se zipem!! Ale abych se zas nepřechválila - ¨pracovala jsem dle návodů z netu, které jsem musela číst i několikrát, abych pochopila, jak to myslí. :)
Nuže a teď pár foteček brože (ta se totiž dá šít v ruce a nemusím běhat přes půl města k mamince, která stroj vlastní - ooo jak šťastná to žena)..
Fler Show »
Fler Box »
ZLATÁ SVATBA
AESKULAP
