Jindřiška Janová

Dobrý den,

Od svých pubertálních let píši básně do šuplíku. V období mateřské jsem šuplík zamykala pečlivěji, ohlasy na básně nebyly příliš pozitivní. Reakce jako:" koho by zajímaly básničky" jsem slyšela ze všech stran. Období velkého podnikání tomu mnoho nefandilo.

Dnes jsem zralá žena se svým vlastním názorem a silou jej také udržet. Tak ať si říká kdo chce co chce, mám pocit, že nám v životě něco chybí....něha, pohoda, laskavost, soucit a tolerance.

A proto jsem tady ! Protože lidičky, kteří vytvářejí tak nádherné výrobky, mají také nádherná srdce.

Básničky jsem oprášila, možná je upravím (s odstupem času, tak jako každý, mám pocit, že to není úplně ono) a až budou připravené ráda se o ně s Vámi podělím.

Ale píši je všude - na kabát, na polštář, tašku, na sedací soupravu i na kredenc. Postupně se budu snažit do Fotogalerie zařadit alba s výrobky, které jsou již jaksi u jiných majitelů:-)

.....to není konec....to je začátek............ 

2013 - když nepřišlo jaro

Zima byla dlouhá.......

popadla mě touha

zaletět si do tepla

ale....

nakonec jsem z rouna svetr upletla..

tak teď hezky sedím v teple..bez peněz a bez letadla

Kde jsi sluníčko!!!!!

Podzim

Malovala jsem v listnatém lese

na sklonku babího léta.

Bez papíru,

bez tužky.

Kreslila jsem prstem,

obešla strom,

ohmatala listí,

slepá byla

z barev čistých.

Tak pravdivých

jak voda čirá,

pramen v horách.

Barevné,

jak léto přilepené na rukách....