Tak se mě takhle Helena zeptala, jak jako oslavím Den Země... Začala jsem přemýšlet. Měla bych zasadit strom? A kde? Chodit celý den pěšky? A jak to ujdou děti? Nesvítit? To už tu bylo. A nakonec jsem se rozhodla, nebudu dělat nic... Tedy, nevyložte si to špatně. Nebudu dělat nic extra.

Celý rok třídím odpad včetně věcí do kompostu, snažím se vybírat ekologické prostředky a bio potraviny, na terase pěstuju vlastní jahodové lány v truhlíkách a dítě dávám do lesní školky, aby si vytvořilo vztah k přírodě, ač je městským dítkem. A mnoho dalšího. Beru to jako samozřejmosti.

Ale nakonec jsem zjistila, že slavím Den Země už od minulého roku a hned tak s těmi oslavami neskončím. Jsem totiž členkou občanského sdružení a zároveň garantem projektu, který buduje veřejnou přírodní zahradu v naší  městské části.

Máme tu krásný rybník a kolem něj nějaký ten prostor obklopený novou i starou zástavbou. Naše čtvrť se rapidně rozrostla, a protože chceme zachovat sounáležitost s přírodou kolem nás, rozhodli jsme se u rybníka vybudovat zahradu, která bude sloužit všem k relaxaci, vzdělávání a setkávání.

A jak se taková veřejná přírodní zahrada dělá? První, co musíte udělat, je pobavit se s vlastníkem pozemku o svých plánech - zda to vůbec půjde. Když ano, máte najednou pozemek, ale nemáte peníze. Takže začnete vyhledávat granty, vyplňovat granty a posílat žádosti o granty a dotace a zjistíte, že je to složitější, než jste si původně mysleli. Pak ale jednou uspějete a máte nějaké peníze. Co dál?

Mezitím přijde jaro a vy musíte pozemek alespoň trochu ošetřit a vymyslet (nebo nechat někoho vymyslet) projekt, aby to celé mělo hlavu a patu. Do přírodní zahrady prostě nemůžete dát, co vás napadne, schválně se zeptejte pana Googla.

Než bude hotový projekt, musíte začít organizovat brigády, udělat zahradě stránky, aby se o ní vědělo, informovat lidi, vyplňovat další granty a najednou jste naskočili na kolotoč, který se hned tak nezastaví, a pokud na něm budete jezdit sami, tak vás semele. V ten moment je důležité, abyste v tom sami nebyli, ale aby vás byla tlupa nadšenců, kterým nevadí nějaké to rytí a papírování a kteří vaši vizi sdílejí a těší se na výsledek, ač je nejistý.

Já mám to veliké štěstí, že takovou skupinku nadšenců kolem sebe mám, a tak se nám tu pomalu rodí dárek ...

... dárek pro Zemi. Dárek pro nás, kteří tu na jejím jednom malém kousku žijeme.

A jaký dárek jste nadělili Zemi vy? :-)